| Osamělá | 
 |
(27.10.2009 20:00:50)
Ahojky. Mám poslední problém s mojí tříletou dcerou, kterou bohužel nechápu  . Jsem těhotná a v únoru mám rodit. Dceru už pár měsíců pomalu na sourozence nenásilně připravujeme. Celou dobu to bylo celkem v pohodě, dokonce všude hlásila, že bude sestřičkou, jak se bude o ní starat, pomáhala i vybírat jméno. Poslední dny však u ní došlo z ničeho nic ke zlomu, kdy mě několikrát do hodiny ujišťuje, že nechce miminko, že sestra nebude. Že dáme miminko tetě, babičce.... Když se zeptám, proč ho nechce, tak řekne jenom proto...  Nemůžu přijít na to v čem je problém, o mimču nijak často nemluvíme, že by jí to lezlo na nervy a měla důvod se tak chovat, neříkáme ani nic negativního, že by musela mít strach. Věnuji se jí stejně jako před tím. Je fakt, že k např. na mou neteř docela žárlí, i když nemá proč. Jsem z toho zoufalá a už teď se děsím, jak to bude pokračovat.  Máte někdo zkušenost s takovou změnou chování?
|
| Insula | 
|
(27.10.2009 20:05:12)
Ano a je to normální. Po narození miminka jí zapojit do péče o něj. Přinést plínky, pomáhat koupat apod. Přejde to.
|
|
| karafa | 
|
(27.10.2009 20:11:26)
Můj syn žárlil na začátku mého těhotenství, pak ho to přešlo a začal šíleně žárlit, když jsem se vrátila z porodnice. Jeho žárlení mělo podobu neúměrného zlobení, občas byly i nějaké naschvály. Snažila jsem se ho krapet tolerovat, ale uzdu jsem moc nemohla polevit, protože by to začal zneužívat.
Do pomáhání s mimčem jsem ho nenutila, jen když chtěl sám, tak jsem ho neodstrkovala a v rámci možností ho nechala (koupání, přebalování ...).
Už je to lepší, ale pořád si vynucuje pozornost. A chce se víc mazlit.
Musíš vydržet, nic jiného nezbývá  .
|
| Osamělá |
|
(27.10.2009 22:37:21)
No malá je teď taky šíleně mazlivá, dokonce i přestaly ty její záchvaty vzteku. A asi dvakrát se rozbrečela, když jsem na ní trochu zvýšila hlas. Jindy na to nereagovala, a teď byla smutná, že se na ní zlobím
|
|
| marhau | 
|
(27.10.2009 22:56:52)
Insula má pravdu,zapoj jí a ono jí to přejde máme tu samou zkušenost a pozor ted žárlí na 8měsíční sourozence 16tilety syn puberta
|
|
|
| Ufonka | 
|
(27.10.2009 20:11:35)
Jojo, je to tak, a je to možné. U nás se malá na miminko těšila, hladila bříško, atd., ale pak byly chvíle, kdy se ve vzteku vyjádřila úplně stejně. Navíc zpětně jsem si vybavila x okamžiků, kdy dávala jasně najevo, že žárlí. Třeba mi prděla do klína a hlásila, že prdí na miminko... Tehdy jsem to brala jako legraci.
Nebo při ranních blbinách s tatínkem mě xkrát kopla do břicha. Bylo to taky cílené, protože blbla s ním a ne se mnou, já byla dostatečně daleko, ale stejně se trefila. Jenže tehdy jsem to tak neviděla. když se Jolanka narodila, nestačili jsme se divit. Láskou by ji snědla, ale v mžiku jí tahala za vlásky,štípala do tvářiček, mačkala bříško...
Sice asi moc neporadím, ale strkat hlavu do písku před "problémem" se sourozencem není podle mého názoru vhodné řešení. Já si naopak myslím, že čím více se o miminku mluví, tím lépe. Nechat iniciativu i na malé. Třeba ji nechat vybrat něco miminku (dudlík, bodyčko...). Hodně si povídat o tom, jak je malá šikovná, co všechno miminko může naučit apod. Dát jí najevo výjimečnost. Až se mimi narodí, dobře fungují panenky, kdy holčičky dělají to samé, co maminky, popř. můžeš nechat malou pomoct i s miminkem  )
Chce to ale hodně trpělivosti a hlavně, nemyslet si, že skutečně "chudák" maličká už není sama a já na ni nemám tolik času co dřív. To nepomáhá, ba naopak, zhoršuje to celou situaci.
Držím pěsti!!!! A neboj, přejde to. U nás byl bodem zlomu den, kdy začla Jolí chodit.
Hodně zdaru při porodu a krásné zdravé miminko!!!
|
|
| vlad. | •
|
(27.10.2009 20:27:10)
Doporučuji knížku Jiřiny Prekopové: Prvorozené dítě. U nás to nebylo nějaké drama, ale musím říct, že po přečtění této knihy mi mnohé věci docvakly a situace se velmi uklidnila.
|
|
| Jaanja + Vojtín + Olík | 
|
(27.10.2009 20:44:40)
A nestalo se něco třeba mimo domov? Myslím tím, nebyli jste třeba někde u kamarádky co měla miminko? Nebo někde na hřišti kde byli takhle sourozenci? Že by jí najednou docvaklo, že už nebude maminka jenom pro ni, ale taky pro sestřičku? Dobrý jsou na to taky babičky, jak vykládají: "No počkej, až se sestřička narodí, to už tady nebudeš sama a budeš muset pomáhat. Budeš už velká holka."
Jinak my teď taky bojujeme s žárlením, mladšímu jsou 2 měsíce a staršímu 2 roky a někdy je to síla. Ze začátku jsem pořád říkala, že se staršímu musíme více věnovat, nesmíme na něj zapomínat, až jsme to asi přehnali a prakticky mu pomohli ze sebe udělat trochu rozmazlence. Tak jsem si ho přestala jakoby tolik všímat, více ho úkoluju, už ho tolik neumlouvám za lumpárny a je to mnohem lepší. Ale než si to člověk uvědomí, tak to chvíli trvá..
Přeju hodně štěstí, ať to všechno dobře dopadne.
|
| Osamělá |
|
(27.10.2009 22:33:03)
No nikdo ke komu bysme chodili v okolí malé mimčo nemá, ale je fakt, že naše babičky patří mezi ty, co právě používají věty, co píšeš. Teď jsem jednu z nich párkrát přichytla jak říká, že se bude teda mazlit s miminkem až se narodí, když ona nechce, a ona fakt nechtěla.. Tak nevím, jestli to nebylo ono. Těžko říct. Škoda, že ty naši andílci nedokážou ještě slovy říct, co jim konkrétně vadí, bylo by to jednodušší. 
|
|
|
| Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 | 
|
(27.10.2009 20:54:09)
Gabčo, starší syn v těhu nežárlil vůbec, na mimi se hrozně těšil a stejně potom žárlil, takže myslím, že to vyjde na stejno. Jen Tobě věřím, že to bolí hodně.
|
|
| Winky | •
|
(27.10.2009 21:22:25)
taky jsme tím neprošli úplně hladce (už v těhu kdy mi bývalo tak zle že jsem nezvládala vůbec nic)... Nějaké přesvědčovací či vysvětlovací metody a tak to moc nebrala. Spíš takovou tu praktickou stránku věci, že to co je jí malé dostane miminko a ona bude mít novější/větší atp. (oblečení, autosedačku, hračky, postel....). To ji docela bavilo. I pak když se synek narodil to celkem šlo, bylo léto a mohli jsme pořád chodit venku - park, prolejzky... Přes zimu to taky ještě šlo, pořád to byl "váleček" který moc nic neuměl a nikam se necpal. Zato teď - synek 1,5 a dcera 4r - děs běs, starší ho mydlí, ječí na něj, pořád ho peskuje, bere mu věci, on ječí, bere jí její věci, boří hračky, začmárává omalovánky..... to mi přijde tak nějak naprd, bude to trvat tak rok než on z toho vyroste a přestane to dělat, poněvadž nevidím cestu jak to vysvětlit holce. Horem dolem každej den x-krát, po dobrým, když to nejde je i sekec, ale chová se k němu pořád stejně hrubě. Jsou krátké světlé chvilky kdy to vypadá že si spolu hrají, ale to je v řádech desítek sekund :-/
|
|
| Róza | 
|
(27.10.2009 21:57:36)
Když jsem byla podruhé těhotná, jednou jsem dceři řekla, že na ní miminko natahuje ručičky, že ji má rádo. Pak mi to často opakovala. "Natahuje ručičky viď?" Zpětně si myslím, že to od žárlení dost pomohlo. Třeba to zkus .
|
| Osamělá |
|
(27.10.2009 22:34:46)
No můžu to zkusit, snad to zabere. Zatím teda sahá na břicho, když malé kope, ale stejně si u toho neodpustí tu větu, že mimčo nechce a říká to tak vážně (není naštvaná nebo tak), že mě až z toho mrazí..
|
| Winky | •
|
(27.10.2009 23:30:42)
no v tomhle pomáhal tatínek. že vysvětloval dceři aby mi to neříkala, že bych byla mooooc smutná..... že my ji máme rádi se všema jejíma hračkama tak aby nás měla ráda i s miminkem
|
|
| Mirka | •
|
(28.10.2009 12:52:17)
Gabčo řekla bych, že to dcerka říká jen,aby získala Vaši pozornost,nebrala bych to až tak vážně. Neptala bych se,jestli se na miminko těší,nebo jestli ho chce,když je mimčo n cestě,tak je to už nepodstatné. Mluvila bych o mimču,jako o přirozeném doplnění vaší rodiny a moc bych to neřešila. Možná bych dcerku nenásilně zapojovala do příprav,ve stylu,miminko bude potřebovat ponožky,pomůžeš mi nějaké vybrat.Když nebude chtít nenutit. Ukazovat fotky jak byla miminko ona,povídat si o tom,pokud ji to zaujme,nenutit. Chválit si ji,jak jsi ráda, že k druhému miminku budeš mít pomocnici(ale pořád upozorňovat na možnost volby,aby si nemyslela, že se narodí miminko a bude makat,ale aby měla pocit nepostradatelnosti v rodině a sounáležitosti k sestřičce;-) ).Držím palce.
|
| Stáňa a dva kluci | 
|
(28.10.2009 13:47:10)
Gabčo, dcera prostě intuitivně cítí, že budoucí sourozenec pro ni znamená ohrožení, ohrožení vaší lásky, prostě konec jedináčkovství. Vít to čistě pocitově, nedokáže to pochopit na rozumové úrovni. Je hodně potřeba, jejím pocitům rozumět, projevovat jí empatii teď a hlavně po porodu, nerozmlouvat jí její pocity...
Doporučuju Prvorozené dítě od Prekopové.
|
|
|
|
|
| juřélek | 
|
(28.10.2009 7:30:20)
máme a je to naprosto normální, mě syn nechtěl pustit do porodnice a to mu byly teprve necelé 2 roky když se syn narodil, první půlrok byl doslova vyčerpávající, syn plakal a nedokázal pochopit že musím kojit, no připravte se, že to budete mít těžké
|
|
| Lenka | •
|
(28.10.2009 8:11:51)
Vzhledem k tomu, že se má miminko narodit až v únoru, nějak bych to s mluvením o miminku nepřeháněla. O miminku se doporučuje s dítětem mluvit až později. Už toho má možná těch řečí o miminku dost a chce si odpočinout . Však si užije až se dítě narodí. Pak se jí bude líbit jakou má doma panenku.
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)