(19.4.2010 9:20:08) Slibila jsem, ze napisu neco o Dnu Nezavislosti hebr. Yom Ha Acma"ut, ktery symbolizuje zalozeni Statu Izrael 14. kvetna 1948 / 5. iyaru 5708, coz je presne zitra /. Izrael tedy slavi 62. narozeniny. MAZAL TOV!
Ha Tikva / "Nadeje" / je izraelska hymna, ktera je zhudebnenou basni Naftali Herz Imbera, ktereho inspirovala udalost zalozeni Petach Tikvy / mesta ve stredu Izraele / v roce 1878 / a nasledny navrat izraelskeho lidu do Erec Jisrael.
HA TIKVA:
"Nase nadeje se neztratila, nadeje dvou tisic let, byt svobodnym narodem ve svobodne zemi, zemi Cionu a Jeruzalema"
(19.4.2010 12:49:46) Rachel za preklad, ja jsem se zasekla uz na prvnim versi cim vice s hebrejstinou srustam, mam problemy ji prekladat kazde slovo je svet sam o sobe.
Kol od balevav p"nimah כל עוד בלבב פנימה Nefesh Yehudi homiyah נפש יהודי הומיה Ulfa"atey mizrach kadimah ולפאתי מזרח קדימה Ayin l"tzion tzofiyah עין לציון צופיה Od lo avdah tikvatenu עוד לא אבדה תקותנו Hatikvah bat shnot alpayim התקוה בת שנות אלפים L"hiyot am chofshi b"artzenu להיות עם חופשי בארצנו Eretz Tzion v"Yerushalayim ארץ ציון וירושלים
Jinak jsem pro udelat cesky ofiko preklad., treba "nefesh yehudi" nejsou duse Zidu, nybrz zidovska duse / jako celek, jedna / הומיה homi"a je vubec otazka jak prelozit...
Ad "Vltava" Izraelci se pak v Praze divi, ze tu vsude hraji Ha Tikvu
Ale ta melodie vice mene putovala ze zeme do zeme, S. Cohen ji v te Moldavii klidne jako lidovou mohl zaslechnout
(19.4.2010 14:24:36) hehe, ráda bych se vytáhla, že jsem ho udělala já... ale je úplně trapně z wikipedie Ale stejný překlad je taky např. tady: http://www.forst.estranky.cz/clanky/kouknou-se-a-prectou-si/forst-michal
jinak srovnání Smetanovy Vltavy a Hatikvy - http://dolezite.sk/Proc_hraje_v_ceskych_letadlech_izraelska_hymna.html
(19.4.2010 14:49:19) Ja myslim ze Forst to ma taky z Wiky / soude podle stejnych nepresnosti, napr. v prekladu v druhe sloce je naše naděje nebude ztracena namisto "nase nadeje se neztratila". Pak chapu, ze podle vykladu na strankach to muze znit out of date ale treba tady je vyznam posunut diky nepresnemu prekladu
(19.4.2010 16:37:15) no to teda není. můj strejda uspořádal kdysi sbírku českých překladů jedné francouzské básně - a bylo to moc zajímavé, jak různorodě se to dalo přeložit.
(19.4.2010 16:42:32) To jo. Ono se to vlastne ani prekladat neda spis "prebasnit". Ale postup je asi jako u obecneho textu - nejdriv doslovny preklad a pak ten basnicky?
(19.4.2010 17:27:53) svým způsobem jo, nejdřív by měl překladatel vědět, "vo co go", a pak teprve přebásnit (dát do veršů). Ale ono "doslovný překlad" je vždy svým způsobem problematický, protože často nemáš přesně stejný výraz na dané slovo v jazyce, do kterého překládáš. Takže musíš volit nějaké slovo či vyjádření, které jsou co nejblíže "duchu" textu. Navíc, je-li to historický text, tak je potřeba přihlížet k dobovým reáliím. I v češtině jsou výrazy, které kdysi znamenaly něco jiného, než teď. Ale to nepíšu nic moc objevného
(19.4.2010 22:13:39) Nestačí, musí v tom být velký kus poezie i v cílovém jazyce. Eisner o tom má jednu nádhernou kapitolu v Chrámu i tvrzi (tuším, že překládal poezii z 15 jazyků).
Jinak existuje sbírka překladů Havrana (E.A. Poe) i s komentářem, a je to dost zajímavý. Ale třeba ten čítankovej (refrén "jednou jen a pak už ne") je od Nezvala a znalci se shodují, že to je Nezval a jen trochu Poe. Což o to, Nezval je dobrej autor, ale...
Jinak ad misijní poslání křesťanů - jestli to ještě někoho zajímá, katechismus praví toto:"Proč misie? Církev odevždy odvozovala povinnost a čerpala sílu své misionářské horlivosti z Boží lásky ke všem lidem: „Kristova láska nás nutí …“ (2 Kor 5,14). Bůh opravdu „chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy“ (1 Tim 2,4). Bůh chce spásu všech skrze poznání pravdy. Spása se nachází v pravdě. Ti, kteří poslouchají hnutí Ducha pravdy, jsou již na cestě ke spáse; avšak církev, které byla svěřena tato pravda, musí jít vstříc jejich touze, aby jim ji přinesla. Právě proto, že církev věří ve všeobecný plán spásy, musí být misionářská."
Za sebe v tom vidím značný rozdíl proti kritizovanému přístupu "vy všichni věříte blbě a já vám to namlátím do hlavy chtěj nechtěj."
Halt křesťanem se člověk nenarodí, Židem jo, mně zas přijde zvláštní, že Židi misie nedělaj, no, vždyť přece takhle spousta lidí nedostane "kompletní nabídku" a nezažije třeba ten jiný časoprostor a smysl šabatu, a jak k tomu přijde?
(19.4.2010 22:23:27) Samarlu, mě se tohle zrovna na židovství líbí. My jsme Židé a vy ostatní buďte kým chcete být. Naopak se mi nelíbí misionářství křesťanů - zejména jeho historie. Narážím na různé excesy "obracení na víru primitivních divochů". Vím že to je minulost. Dnes oceňuji třeba projekty křesťanských nemocnic v Africe i jinde, moc toho tedy zase nevím. Ale pochopila jsem, že stejnou výhradu máš vlastně i ty. Cituji: "Za sebe v tom vidím značný rozdíl proti kritizovanému přístupu "vy všichni věříte blbě a já vám to namlátím do hlavy chtěj nechtěj.""
Nemluvím vůbec o tom, že se mi nelíbí, když v duchu tvého citátu vyskytují současní a skuteční lidé z mého okolí nebo zde na diskusi....
(19.4.2010 22:35:50) Nebudu ani v nejmenším tvrdit, že historie křesťanské misie je bez poskvrny. Zároveň i v historii je řada příkladů křesťanské misie, která přinesla do daných národů skutečnou pozitivní změnu. Prostě to není až tak černobílé.
(19.4.2010 22:42:42) Ráchel, já nemám ráda to vnucování. Je mi líto. Někdo to může vidět jinak. Ty pozitivní změny, o kterých píšeš, obávám se jsou pozitivní právě z pohledu křesťanské církve a evropské civilizace. Ne z pohledu civilizací, které díky tomuto "polidštění" divochů dnes již v podstatě neexistují. Ne vše byla vina církví, samozřejmě. Mluvím o historii. Nevím co pozitivního může přírodním národům věřícím ve své bohy, bůžky, přírodu přinést jiná víra, související s tím, že už nemůžou lítat nahatý po lese, atd...
(nedávno jsem viděla film Nový svět - inspirovaný příběhem Pocahontas. Měl velmi dobré hodnocení i mezi historiky. I když je mi jasné, že to byla umělecká licence, tak ta změna dcery náčelníka v křesťanskou manželku byla prostě k pláči - pro mě. O chování příchozích na americkém kontinentu nemluvě, ale vše nesouviselo jen s vírou nebo církví))
(19.4.2010 22:47:37) No právě, štěpánko, kolik staletí bylo křesťanské učení zároveň silným politickým nástrojem, podle mě třeba u dobývání Ameriky idea sehrála minoritní roli, narozdíl od rozpínavých choutek španělského královského rodu a touhy zbohatnout, ve které se madridští dvořané tak "skvěle" doplňovali s lidmi bez skrupulí jako byl třeba Cortéz...
Rozdíl je ten, že španělští Habsburkové už jaksi ze světa zmizeli a katolíci ne, tak se jim to může mlátit o hlavu dodnes, narozdíl od představitelů španělského státu...
(19.4.2010 22:52:14) Samarlu, to je tedy fakt. Politikům už to o hlavu mlátit nelze, církvi ano. No, vidím to tak, že politici (lze je tak nazvat) a obchodníci šli ruku v ruce s církví. Křesťanské misie však leckde DNES a pravděpodobně i v minulosti dělají a dělali také dobrou práci (nemocnice a tak).
(19.4.2010 23:06:04) Tak zrovna teda na kolonizaci americkýho kontinentu mi přijde, že misionáři se tak akorát svezli na dobyvatelských lodích a zbytek byl dost v jiné režii...
Ne, vážně, považuju to za dost temný stránky dějin, akorát se mi při nasávání znalostí zdálo, že ta temnota jde odjinud než ze světa náboženství - pěkně "marxisticky" od touhy zvětšit "základnu" bez ohledu na to, na čí je to úkor. A kdo jedná bezohledně, vždycky si etickou zástěrku najde. Známe kromě "svatejch válek" i "misijní výpravy" a pokračuje to "pomocí spřátelených armád" a jinými lahůdkami.
(19.4.2010 23:25:52) nemluvě o tom, že ti, kdo "misionařili" ve skutečně křesťanském duchu, to měli s kolonizátory často dost nahnutý. Typický příklad byl masakr v křesťanské indiánské osadě, která byla součástí moravské misie...
(20.4.2010 21:14:28) Nevím co pozitivního může přírodním národům věřícím ve své bohy, bůžky, přírodu přinést jiná víra, související s tím, že už nemůžou lítat nahatý po lese, atd.
...Tak treba byly i archeolog. prokazany zvyklosti lidskych obeti u techto narodu/ zrejme prevazne "mentalne" slabsi, dale deti a pod../ prinasenych pomerne "masivne" temto buzkum..Pro konkretni "ucel" , za ktere byly obeti delany / treba neprichazejici dest a pod../ ,nastala casto situace, kdy byl nekdy kapacitne "vysycen" vlastni kmen, takze se "lovili" lidi pro ucel obeti odjinud..Vedci se shoduji i natom, ze by se casem zrejme tyto kmeny sami "vytesnili" z povrchu zemskeho..Tak treba v ukonceni techto ritualu lze snad videt alespon miniaturni pozitivum...A jestlize byl kmen takto "krvylacny", tak myslim, ze Hospodinova ruka by ho, byt v jinym zpusobem stejne neminula.. Nebyli to tedy nijak zvlast peacemakeri..Neobhajuji ale kolonizacni "techniku" am.kontinentu.
(20.4.2010 21:36:40) Tabitho, kolik % násilím "kolonizovaným" nebo "obráceným na křesťanskou víru" přírodních národů mělo kanibalské zvyklosti? Já to nevím, ale dle toho, co jsem četla, jednalo se o vyloženě menšinový jev. Ač s kanibalismem též nemohu souhlasit, uvědomuji si, že u některých lidských skupin se jednalo o "neplýtvání" přírodními zdroji v oblastech, kde nebylo dost potravy. Někde se k tomu uchylovali např. v zimním období, kdy nemohli lovit, apod. Kdyby těmto lidem jejich "bílý bratr" neřekl, že se jedná o nemorální čin, asi by to dodnes nevěděli a vesele si živořili v divočině. Někde dokonce velmi pravděpodobně dodnes kanibalismus praktikují a před "bílými misionáři" to tají. Nedávno jsem četla i článek, který zpochybňoval léta uznávanou tezi, že Mayové a Aztékové svým bohům obětovali živé lidské oběti. kdo ví, jak to tenkrát bylo... Dnes např. poněkud zvláštně působí agresivní obhájci práv zvířat propagující vegetariánství až veganství. Představuji si, že velmi podobně a exoticky museli působit lidé, kteří těm přírodním národům kanibalismus přišli zakazovat. Tabitho, tentokrát mě neber úplně doslova.
(20.4.2010 22:21:28) Tabitho, tak těch co měli lidské oběti myslím bude ještě menší %. Navíc, možná to ani nebyli příslušníci stejného kmene, ale zajatci ve válce, kteří se zabíjejí dodnes a to i v křesťanských zemích (ale nejen tam). Promiň špatně jsem četla, myslela jsem, že píšeš o kanibalismu.
(20.4.2010 21:58:12) nooo... přečti si třeba tuto knihu, je to poučné čtení podotýkám, že vydavatelé nejsou křesťané http://www.titanic.n.cz/staden.htm
(20.4.2010 22:03:59) nevim, na koho to bylo..Titul urcite hodnotny.Mam rozectenych ted nekolik veci, a v planu jeste par dalsich, ale doufam, ze i k tomuto tematu "pricichnu".
(20.4.2010 22:14:15) Ráchel, díky. Podle toho odkazu si myslím, že jsem to kdysi četla u babičky na chalupě o prázdninách - ona milovala cestopisy a myslím, že tento tam měla. Ale vzhledem ke kvalitě paměti, neumím říci jistě že to byla zrovna tato kniha. A na chaloupku občas jezdíme, prohrábnu knihovnu, jestli to tam ještě není....
(20.4.2010 22:23:37) a když už jsem v tom doporučování literatury, tak k debatě o (troj)jediném, nedělitelném Bohu bych doporučila (kupodivu) beletristickou knihu Chatrč, která vyšla na podzim v češtině (měla jsem možnost ji číst už před tím v originále, ale co vím, tak je snad docela slušně přeložená). Je to VELMI kontroverzní kniha, která mne ale v mnoha aspektech oslovila, přinutila mne o Bohu přemýšlet nově a bez obvyklých stereotypů... a neočekávaně mi dokonce pomohla v jedné mé vztahové krizi. Myslím, že dobře vystihuje to, co se mi tady nedařilo stručně vysvětlit - totiž "vztah v Bohu samotném". Recenze je tady (jen je tam malá nepřesnost - recenzent se mýlí, když píše, že autor knihy tvrdí, že se příběh jako takový skutečně stal): http://neviditelnypes.lidovky.cz/kniha-chatrc-williama-p-younga-dej-/p_kultura.asp?c=A090713_175434_p_kultura_wag
(19.4.2010 22:43:01) No kromě výhrad duchovního rázu jsem přesvědčená, že víru do někoho namlátit je zhola nemožné. Jakož i ji z někoho vymlátit. Zůstane max. u povrchních projevů.
Jinak ad současná podoba šabatu (jak se to píše správně česky? Já teda nejčastějc používám ono slovo šábes - skloňuju šábesu, šábesu, šábes...to je jidiš, že jo?), to je zajímavý. Ještě jsem slyšela o termosce, co udrží teplý vařený vajíčko... Ale jinak jsem se zasnila nad literaturou, jak haličské hospodyně nosily hrnce se šouletem k pekaři, co nechal vyhasnout pec, ale ta dlouho držela teplo...já takový pece zbožňuju, doma ji sice nemáme, jen takový domácí sporák, ale přesto - domov bez topeniště, tomu prostě něco chybí...a věci pečené a vařené na dřevě jsou jinačí.
Taky jsem si vzpomněla ohledně aktuální diskuse "věří nevěří, stejně je to dobrý žid" na chasidský příběh (asi z Bubera), jak chasidé kdesi v Uhrách natrefili na královnu Šabat, ale nepoznali ji, ona ani jidiš nemluvila...
(20.4.2010 8:22:28) misie. Tak opravdu, jak uz tu zaznelo, Zide misii v programu nemaji, ba naopak jsou "antimisijni".
Je tomu asi tak, ze kazdy ma na svete svuj ukol, duvod, smysl nehlede kdo a co je.
Muze se to prirovnat k letadlu: Na palube je kapitan a posadka, cestujici, letusky atd., kazdy ma svuj duvod, proc tam sedi a ten ukol je / jinym / nenahraditelny. Letuska si nemuze vymenit misto s pilotem, pilot s cestujicimi. Predstavte si ten zmatek, pokud se nektery z cestujicich dostane "omylem" na destinaci sveho souseda :/ Letuska zase "neuridi" letadlo. Kapitan zase "neuridi cestujici.
Ad Shabat: Samarlu, ty bys ho opravdu chtela drzet spolecne s dalsimi z 613 prikazu, zavaznymi pro Zidy? Nesmet ani pouzivat mobil, konkretne v Praze bys take nemohla mimo svuj domov cokoliv prenaset, ani dite / viz. eruv atd.,
Neni pravdou, ze v Tore neni pamatovano na lidi, kteri nejsou Zide. Pro ne je urcen nemene komplexni system 7 noachidskych prikazani - eticko-pravni system a manual k tomu, "jak by bylo mozne zit, aby svet fungovat tak, jak ma"
(20.4.2010 8:49:01) Joo ted si to po sobe ctu a "prenaset dite" na konci tehotenstvi na Shabat samozrejme muzes Jedna se tu o "prenaseni" ve smyslu "noseni z mista na misto"
(20.4.2010 17:53:36) Ellez, Jak si dáte jídlo na talíř a na stůl? Musí to být nachystáno předem - to ohřívátko na jítlo? Nebo když jdeš ven, jak doneseš dítě do kočáru nebo co s dokladama? Pod zákazem přenášení bych si představila - v rámci práce, ale v rámci jinak vhodného konání to nelze? Pardon za opět "vlezlé" otázky.
(20.4.2010 18:14:16) Rachel ta druha varianta se mi libi
Stepanko plotynka musi byt zapnuta ci nastavena predem. Ohledne jidla - dobre se ptas, mas dobrou logiku Jak, co a kdy se da ohrivat - tak na to tu mame tak polovinu knihovny skoro, no. Ohledne prenaseni - ono nesmis ani ten kocarek "prenaset" s nebo bez. Leda ze by sis ho oblekla jako cast odevu. Doklady jsou passe, jeste z jineho duvodu - stejne jako penize.
Ale /mame tu ale vzdy ale, ze / tady v Izraeli a i v ostatnich svetovych velkomestech byva urcite uzpusobeni, tvz. eruv, ktery umoznuje prenaseni /min. urcitych veci/.
(20.4.2010 20:42:32) Elleez. Tak jsem si představila ty talíře házené z kuchyně na stůl. Tak mi připadá, jestli by se ty pravidla neměly modernizovat. Neumím si představit, jak bych to řešila. To bych nemohla vyrazit ani na můj nejmilejší odpočinek (zamlada) - s baťohem do hor. Leda, že bych si ten baťoh dala už před začátkem Shabesu ven a pak jen hodila na záda a šla. jenomže zde v ČR, by mi ho určitě ukradli, co v Izraeli, taky by do rána zmizel? A na výloetě nevařit, jíst jen namazané studené - nevím co, páč nevím co s čím se může a nemůže jíst, aby to bylo kosher. taky je otázka, jestli pěší turistika není náhodou "práce" nebo námaha....Jejdamanku.
(21.4.2010 9:08:09) Stepanko frisbee Ad batoh - v Izraeli by taky batoh do rana nezustal, protoze by ho "odstrelili" jako "neznamy podezrely predmet", ve kterem muze byt vybusnina. DH takhle odstrelili zapomenuty batoh s novym talitem /modlitebnim salem/ a kvuli memu zapomenutemu zavazadlu malem vyklidili cele autobus. nadrazi, dostala jsem pekne vynadano, kdyz jsem na policejni jednotku dobehla s tim, ze mi chybi batoh. Dodnes se stydim
Udelala jsem jednou rozruch v muzeu v Haife (zapomenuty batoh u nejake expozice)a podruhe v parku v TA, protoze jsem nechala stat golfky se spici dcerou a sla vyhodit neco do odpadkace..
Vsevystihujici historka -po ctvrt roce pri navratu z Iz., ve Frankfurtu na letisti mi rikal muz: " pockej tady u kufru, jdu tam a tam.."..
Odchazi a v tu chvili se mi vytrhla dcera z ruky a bezela pryc a ja rvala pres tu letistni halu na sveho muze at ji chyti, ze ja nemuzu a on se na mne podival a zarval zpatky: "jsi ve Frankfurtu, tady muzes od kufru odejit!"
(20.4.2010 11:34:24) Já nevím, jestli bych chtěla, protože většinu z těch 613 příkazů neznám, ale je jisté, že nemůžu, rozhodně ne v plné verzi, dokud bych správně nekonvertovala, a to je v judaismu o dost obtížnější, než se nechat pokřtít u katolíků (teď myslím dospělého) a mít v "plné verzi" cokoli z křesťanství, k čemu se dostane.
Jinak jak mezi sebou doma mluvíte, jen z jazykovědné zvědavosti? Ivrit? A pro tebe to je mateřština?
(20.4.2010 15:16:46) Šalom! S radostí jsem si přečetla pár posledních příspěvků Vidím "samé známé tváře"
http://www.youtube.com/watch?v=ghIUNPQy0w4&feature=related líbí se mi tady čisťounký zpěv, troubení na šofar a tanec taky. Snad se někdy dopracuji k tomu, že si to taky zkusím. Jinak jsem měla to potěšení se v průběhu března setkat se zajímavými lidmi, kteří přednášejí na téma Israel u nás. Jedním z nich byl p.Daniela Haslingera http://www.iloveisrael.cz/prednasky-o-izraeli a o Velikonocích jsem se setkala s manželi Chabibulin z organizace Operace exodus.
(20.4.2010 9:05:36) < a href=http://www.safa-ivrit.org/poems/hatikva.php>tady jsem narazila na dobre etymologicke stranky v hebrejstine
Tak הומיה ve druhem versi pochazi z Tehilim /Zalmu/ a vyznam je / v prekladu "touzi" /mishtokeket/ "nis"eret" /?/ a "mitgagaat" / lehitgagea je "si styskat"/ Tady me nenapada zadny vhodny ekvivalent
Vendy, kdo vam to prekladal? Jestli doc. Sedinova, tak ja ruce od toho a salutuju Protoze ta to umi - jako jedna z mala - take uvest do basnicke formy viz jeji preklady
(20.4.2010 9:11:21) jo tak touží je mnohem lepší než doufá, máš pravdu.
Jiank já jsem se ivrit učila v ulpanu a měla jsem za učitelku rodilou mluvčí pocházející z rodiny ruských imigrantů, narodila se v erecu, jménem Rita, nevímjakdál a pak Dan, též nevímjakdál, ale vždycky mne dojal, pže když jsem ho autem vozila z Vinohrad do Dejvic, kde bydlel, tak se pravidelně rozplýval nad kaštanovou alejí v rezidenční Bubenči, s tím, že erecu by to byl pomalu národní poklad
já bych se přimlouvala za básnické jednotné číslo a přebásnila bych asi takhle:
Jak dlouho ještě? Dokud židovská duše hluboku v srdci doufá a k východu upírá svůj zrak k Sijónu Naše naděje se ještě neztratila ta naděje dvou tisíc let - žít jako svobodný lid v naší zemi zemi Siónu a Jeruzaléma
To bych nazvala poetickým překladem. Ale dalo by se to přeložit i mnohem úderněji
osobní, pokud nechceš odpovídat, klidně to oslyš:Jak dlouho žiješv v EI?
Jinak ja jsem na toto tema dnes na pikniku vyzpovidala DH a toto jsem se dozvedela:
homi"a nejbliz k anglickemu "yearning" - takove to touzeni se stekem ...do cestiny? nevim
Druha sloka: "U le faatei mizrach kadima" je jeste zapeklitejsi: U le faatei slysime zde slovo "pea" - presne to, na co se pred casem ptala Aida - peo"t totiz muzou byt okraje vousu/vlasu - tedy skrane, nebo take okraje pole., v tomto pripade jako "side" - East side kadima kadima je sice v moderni ivrit "dopredu" - tedy forward, jak to prekladaji v angl., ale v tomto pripade je to vyznamove KEDMA, coz je tanachicke oznaceni pro Vychod
Tyyjo, cim dal vic se tim zabyvam, tim mene tomu rozumim
(20.4.2010 17:28:35) Vendy prave ten druhy vers je spis vyklad Doslova by to melo byt "zidovska duse touzi"
Jinak Imber byl normalne dati tak bych klidne verila te vazbe na Yechezkela ohledne prvniho verse druhe sloky, kterou uvadeli na strankach ha-safa ha-ivrit
(19.4.2010 18:06:21) Elleez, děkuji za splnění tvého slibu. Poté co jsem si poslechla izraelskou hymnu, řadím ji hned na 2.místo v oblíbenosti státní hymny. Fakt je moc hezká. Vzhledem ke svému absolutnímu hluchu bych v ní tu Vlatavu sama nepoznal, ale díky Rachel, která zodpověděla kontrolní otázku jako první, jsem ji "slyšela".A také děkuji za překlad (český). I když píšeš, že je nepřesný aspoň nějaký obrázek o slovech si mohu udělat. I když mi to není úplně jasné s těmi datumy (ale až budu mít čas, můžu si to vygůglit), tak MAZAL TOV
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
za preklad, ja jsem se zasekla uz na prvnim versi 
cim vice s hebrejstinou srustam, mam problemy ji prekladat 
kazde slovo je svet sam o sobe. 
Vím že to je minulost. Dnes oceňuji třeba projekty křesťanských nemocnic v Africe i jinde, moc toho tedy zase nevím. Ale pochopila jsem, že stejnou výhradu máš vlastně i ty.
O chování příchozích na americkém kontinentu nemluvě, ale vše nesouviselo jen s vírou nebo církví))
nelze, církvi ano
Nedávno jsem četla i článek, který zpochybňoval léta uznávanou tezi, že Mayové a Aztékové svým bohům obětovali živé lidské oběti. kdo ví, jak to tenkrát bylo...
/ viz. eruv atd.,
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)