| Apačka Lapačka | 
 |
(31.5.2010 22:08:42)
Ahoj, koukám na zdejší témta mám radost, že v tom nejsem sama! Měla jsem fakt DEBILNÍ DEN a stokrát jsem měla našlápnuto ke zhroucení. Ani nevím, proč píšu, jsem mimo.
Přijde mi, že se nakulminovala únava a negativní energie za poslední tři měsíce a dneska to šlo ven. Je to tři měsíce, co moje dvouleté zlato už nespává přes den, učí se zvládat nočník a moje téměř roční zlato se nučilo řítit po bytě jako neřízená střela a vstává ráno před pátou. Poslední měsíc vylezlo pět zubů, noční směna cca co hodinu pohladit a položit, tak dvě tři noci z týdne, než se vyklube další tesák. Manžel má taky nelehké období v práci, jak jinak... Snažím se ho nezatěžovat, vím, že dělá co je v jeho silách. Ale všecko, všecičko je jen na mně. To není jen to, že je ON dýl v práci, tím pádem jsem já o to dýl sama s dětma, žejo. Vpodstatě normálka, akorát jsem strašně unavená. Strašně.
Unavená jsem furt, tři čtyři kafe denně je životní nutnost, nemoci léčím platíčkem Ibalginu zapitým litrem kafe, ale je to čím dál častěji. Ovšem dnes jsem se ráno únavou rozbrečela a vydrželo mi to až do večera. Nočník jsem šla vylít do odpadkového koše, nebyla jsem schopná rozhodnou se, co na oběd, při skládání dětského prádla jsem přemýšlela pět sekund u každého kousku, čí to sakra je a na jakou hromádku patří, nebyla jsem schopná zhlavy přepočíst šest a půl eura na koruny - samé důvody k dalšímu potoku slz . Plánovala jsem zítřek a zapomněl poprvé na očkování, takže se nám kryjí akce. A byla jsem hnusná na nudící se děti, které se plazily po polospící a únavou pološílené mámě. Už spí, HURÁ!!!
Manžel mě neskutečně vytáčí tisícem maličkostí typu pohozené ponožky, zapomněl dát mladšímu bryndák, připadám si jak hysterická úča. Na druhou stranu, čím víc se snažím a zvládám, tím míň je mi pomoženo. Logicky? Dneska jsem nedělala skoro nic a bohužel to sice neuteče, ale nikdo to za mně neudělá, zítra vstaneme do bordelu, nic nemám rozmražené... Manželovi vadí, že se neusmívám. Tak říkám, že jsem fakt unavená, dělám kraviny, fakt že to tentokrát není sranda a že bych potřebovala jednou v týdnu vypadnout třeba na cvičení, ale třeba už v šest, páč o půl deváté už padám na hubu a zpravidla tak do desíti vařím a uklízím (pokud malej nepláče kvůli zubům). Můj muž, že to teď nejde, kvůli práci. Že se zeptá tchánovců, jestli by někdy o sobotě nepohlídali... To bych ovšem opět dělala resty doma a že jich je!
Holky, kdo nezažil, nepochopí, proto to sem píšu. Vy jste zažily, zažíváte. Manžel se snaží o humor, ale mě snad už přešel i ten smysl Bolí mě celý tělo a mám chuť ho něčím praštit 
HELP!
|
| Jaana2 | 
|
(31.5.2010 22:16:25)
jestli to jen trochu lze, pak si lehni přes den, když spí maloch, tak starší prostě vzít k sobě do postele a dát mu třeba knížku nebo něco, čím se chvíli zabaví. Stále opakovat maminka odpočívá, ono si na to děti zvyknou, že dají aspoň chvíli pokoj. S vařením to chvíli nepřeháněj, klidně vař tři - čtyři jednoduchá jídla pořád dokola, ono se to chvíli nezblázní. A manžel by měl minimálně jeden den v týdnu večer fakt pohlídat, jou to i jeho děti, tady chlapy podezřívám, že se jim do toho jen prostě nechce a na práci se vymlouvají. Možná by stálo za to pormyslet postavit ho před hotovou věc. Prostě si vyčíhnout, jak přijde domů, tak vypadnout - klidně třeba jen do obchodu nebo na procházku kolem výkladů.
A říkej si, že až vyrostou, budeš mít pohodu, spolu se zabaví.
|
|
| Teraza Horáková |
|
(31.5.2010 22:20:53)
napsala jsem ti román o tom, jak i v jiné pozici může den stát za prd a pak mi to bylo tak trapný, že si nemám nač stěžovat, že jsem to smázla.
Sluníčko potřebujeme, potvoro vylez.
|
|
| sojka+07+09 | 
|
(31.5.2010 22:21:47)
tapo ráda bych ti napsala něco moc pěknýho, protože tě chápu. Leč jsem tak znavená a hotová, že jen slintám do polštáře a vím, co mě v noci čeká- synkovi rostou tři stoličky a obě děti jsou nemocný.Chápu tě a posílám ti jinak teda smrtelná kombinace tohle stáří dětí. a musím říct, že na takovej zágul píšeš moc pěkně
|
|
| Teraza Horáková |
|
(31.5.2010 22:22:11)
Tapo, pochopí. A věř tomu, že mnoho lidí. Dám ti odkaz na jinou diskuzi, taky máš dvojčata (ten věkový rozdíl je o prdu).
|
|
| Teraza Horáková |
|
(31.5.2010 22:24:28)
http://www.rodina.cz/nazor13675100.htm
pokud máš čas, přečti si Mishku a reakce.
Pokud ani tohle nezabere, od doby, co jsem měla deprese mi připadá, že zralí na AD jsme všichni. Ne, nejsme..... ty pocity máte stejný a ty reakce jsou dobrý.
A sluníčko, koukej svítit.
|
|
| hrúda |
|
(31.5.2010 22:27:59)
Jo on je zítra den dětí... no tak já budu mít den děsu. Měla bych jít k zubaři, to mu tam buď omdlím nebo se počurám. 
Jinak k tvému tématu- nebyla jsem nikde na kafi s kamarádkou cca 3 roky. Když vyrazíme sami s manželem, nejdéle po půl hodině skončíme u debaty o dětech. Připadám si jak citron po několikerém použití. Občas, když sleduji tu bezbřehou aktivitu svých synů, chce se mi brečet. Oni nejsou unavení nikdy, já pořád. 
|
|
| Teraza Horáková |
|
(31.5.2010 22:28:17)
VELKÁ OMLUVA
TO TÉMA JE V TÉHLE DISKUZI
http://www.rodina.cz/nazor13627415.htm
A JE TO MISHACZEK S DVOJČATY.
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(31.5.2010 22:30:39)
Znám, zažívám. Když je mi takhle blbě, tak jde prostě všechno stranou, důležitý je přežít, takže kašlu na domácí práce, vařím jednoduše, povaluju se po posteli, děti nechám sami sobě, však ono se to nepo.ere. Bude líp, buď na sebe hodná.
|
|
| Táni+dvojčátka 7/08 | 
|
(31.5.2010 22:33:20)
Tak únavu znám a minulý ptek u nás proběhl následovně. manžel dorazil před 7 ráno domů po noční, vyndal kluky (dneska 22. měsíců) z postýlek, dal jim rohlík a odjel dělat taťkovi na barák. Byla jsem tak unavená, že jsem nebyla schopná vstát, takže jsem ležela, kluci si kolem mě hráli, natahali všechny hračky z pokojíčku do obýváku a ložnice, já vždy jen koukla, usnula, zase koukla...pak slyším mami mami, vylezu z postele, jdu do obýváku, sundám je z parapetu, páč nemohli slézt, lehnu a asi na 15 minut usnu, že se mi něco zdá...probudí mě jedno dítko, když říká..mami není...chtěl pití...bylo půl 10 a vylezla jsem udělat pití, nasypala jsem sušenky do mističky a zase lehla. Manžel dorazil v 10 a divil se, že ještě ležím a koukal na bordel všude...ale fakt mě to pomohlo a docela jsem si odpočinula i s klukama v závěsu  Bude zase líp, neboj
|
|
| Vokounka | 
|
(31.5.2010 22:38:44)
Tapo, mám děti tři, ale s větším věkovým rozestupem. Vždycky tiše obdivuji maminky dětí, které máte tak kousek po sobě. Je to neskutečný záhul. I pro tělo, takhle rychle dvě těhotenství, dva porody za sebou....
Tvoje pocity dobře chápu. Já zase v době největšího zapřažení jela kromě kafí na nutellu. Každý den sklenici celou. Netloustla jsem,potřebovala to jako energii...
A jsem přesvědčená o tom, že ty vážný zdravotní potíže, který jsem měla, byly výsledkem toho maratonu.
Nešla by paní na úklid? Chodit si pro obědy do blízké školy? Najít slečnu na hlídání na pár hodin a ty věnovat jen sobě ( třeba je prospat )?
|
| Tenna /2 | 
|
(31.5.2010 23:12:36)
Vokounko, naprostý souhlas - mám děti krátce po sobě a ten první rok jsem měla zdravotní potíže jako nikdy předtím a nikdy potom. Jedla jsem pravidelně dvě celé bonboniéry denně, obvykle v noci, přitom jsem vypadala jako před smrtí hladem. Více než rok jsem spala maximálně tři, čtyři hodiny denně a to ještě nikoliv vcelku. Už je to šest let, dávno mohu spát celou noc, přesto se ještě dneska snadno unavím, bývám podrážděná a nezvládnu tolik, co kdysi před dětmi. Vyždímala jsem si tělo do poslední kapky
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) | 
|
(31.5.2010 23:36:03)
ježišmarjááá, já jsem s zrovna říkala , že já k tomu kafi dávám ještě nutellu (teda jen tu clever za dvacku).Tak tři týdně.Na skleničce denně teda ještě nejsem. A tělo to fakt spotřebuje. Sice netloustnu, ale bohužel ani nehubnu jako minule při první dcerce.
jinak zakladatelce radím řádně zapojit manžela do hlídání a vždycky někam prchnout "do samoty".
|
|
|
| gaudí | 
|
(31.5.2010 22:48:29)
´jak já ti rozumím, mám to doma podobně, podobný věkový rozdíl a obě ještě bez rozumu. Máma mi pořád říká: vydž, jednou to bude velká výhoda, že jsou hned za sebou. Ale já nevim, jestli do tý doby přežiju.
|
|
| Tenna /2 |
|
(31.5.2010 22:55:05)
Tapo , pomoct ti bohužel nemám jak, ale vím přesně, co prožíváš - znám to dobře, měla jsem (mám) také děti takhle brzy za sebou a hlídání žádné - byl to masakr neskutečný v tom věku, než šly do školky. Také jsem dělala hlouposti z únavy a nakonec už jenom brečela ... Jediné, čím tě mohu povzbudit - časem se to bude zlepšovat a JEDNOHO DNE TO SKONČÍ! Hledej chvilky k odpočinku, jak se dá, a vydrž - jednou bude po všem, budeš zase normálně spát a normálně fungovat a vzpomínat budeš hlavně na to hezké, co jsi s mrňaty prožila 
|
|
| Balbína | 
|
(1.6.2010 0:03:23)
je docela blbý, že ti už starší děcko nespí. Mám dvouleťáka a nedovedu si představit, že by nespal. Právě proto ještě spí v klasické dětské postýlce. Jenže jestli už jsou to tři měsíce, co spal nebo spala naposledy, tak nevím, co radit. Nechceš to ještě zkusit - třeba dávat spát pozdějí, v půl druhé? Je pravděpodobné, že pak ve školce stejně bude po obědě spát. Právě u dětí, které jsou narozeny blízko sebe je fajn, když se srovnají a spí společně po obědě a to by u vás teď brzy nastalo. Hrozně by ti to pomohlo. Podle toho co píšeš, je nejhorší, že jsi nevyspalá, to pak není ani síla, ani nálada a člověk je utahanej jen když tu práci vidí. Jak to jde, jdi si lehnout - např. o víkendu.
Bude líp, držím moc palce. Je fajn se z toho vykecat.
|
| Kaplanka+kluci 07/05+11/08 |
|
(1.6.2010 7:58:07)
starší syn nespí po obědě od ukončení kojení po 2.roce. Vždy jsem vyžadovala "odpočinek",ale neusnul. Ve školce po obědě usne vždy, doma nikdy, co to je za zákon nevím 
|
| Balbína |
|
(1.6.2010 12:05:02)
ve školce má respekt k učitelkám, přijme pravidlo, že si všechny děti lehnou, nevzpírá se a krásně usne.
Kdyby se ti mrňousové jen doma vždy tomu spaní nebránily, usnuly by hned.
Můj brečí (vetšinou), ale protože nepřeleze postýlku, tak si lehne a rychle usne. Ale musím odejít, Jakmile tam jsem, tak se snaží přelézat a vříská. Jenže je na to naučený a ví, že mu pláč nepomůže.
|
|
|
|
| Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 | 
|
(1.6.2010 8:20:18)
Tapo nejsi sama, jak vidíš, je nás hodně. Nějak pro samou rodinu zapomínáme, že my nejsme stroje. Klidně dej dítka tchýni na hlídání a doma si napusť vanu, vem si fajn knížku/časopis, naslej si skleničku červenýho a zalez si do té vany...Nebo si zajdi někam na kafe a zákusek. Jen nedělej nic doma. Každá z nás potřebujeme vypnout. Mě se to teda zatím taky nedaří, ale to půjde... Drž se.
|
|
| Sova a dvě sůvata | •
|
(1.6.2010 8:40:41)
Já jsem jako první odbourala každodenní vaření - kotel husté polívky, jedli jsme ji dva dny. Chleba se sýrem a zelenina je taky jídlo a jak dobré. Dětem je to jedno a tobě v tomto stavu určitě taky.
A uklízení - a to jsem dneska pobavila - starší dcerka na mou žádost ať něco uklidí řekla, že to tam vydrží do zítra. To víš že vydrží. Špína je blbá, ale rozházené věci nikomu neublíží.
Když nestíháš v práci, stanovíš si priority a stihneš do určité úrovně, dál ne. No a tvoje priorita jsou teď nemocné a nespící děti a pak ty, abys vydržela, ostatní je pod čarou.
|
|
| Markéta, kluci 8 a 1 | •
|
(1.6.2010 9:12:40)
Soucítím. V tomhle stavu jsem byla minulý týden, zaplaťpánbůh, že jsou děti skoro sedm let od sebe. Prckovi rostlo najednou šest zubů, pět dní měl horečky okolo 39, průjem jak bič, nic nejedl, jen chtěl mlíko a čaj a řval a řval a řval. Manžel v novém zaměstnání, odpovědná pozice, nový projekt - odchod 7.00 návrat 20.00 (jeden den z víkendu volno). Mě se nakumulovala práce, kterou jsem teda šolíchala po nocích (pokud jsem nenosila prcka), dva dny jsem šla relaxovat do kanceláře, zlatá babička a teta. Starší už unavený z končícího školního roku, scénky kvůli úkolům, nastydlý. V neděli - jediný den, kdy byl manžel doma, jsem se ráno asi v půl šesté šíleně pohádali (asi potřetí v životě).
Teď už dobré, část zubů venku, já jsem se asi dvakrát vyspala cca šest hodin v kuse, manžel se přestal tvářit jako boží umučení po příchodu domů a já jsem taky veselá a hravá. Chtělo by to moře a sluníčko.
|
|
| Apačka Lapačka |
|
(1.6.2010 19:21:10)
Nemám moc času, jen chci všem moc poděkovat za reakce, DÍK !
Dneska už to nebylo tak děsný a až vyleze sluníčko (VYLEZ, SAKRA!), tak to bude ještě lepší. Mějte se pěkně,
Tapa
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)