Jana Nová |
|
(29.8.2010 20:29:09) Poslední víkend na MD je za mnou, pocity rozpolcené. Představa, že půjdu do práce mi momentálně připadá naprosto nereálná a nějak ji pořád neberu vážně. Před pár měsíci jsem se stresovala a najednou je mi to úplně jedno...
Jak jste se ve stejné situaci cítily vy?
|
+Jana+ |
|
(29.8.2010 20:32:24) Bylo to hrozné - ale říkala jsem si, že pořád lepší než ležet doma a nedělat nic...
|
|
Terinka4444 |
|
(29.8.2010 20:33:07) Jsem na tom stejně. Nejvíc jsem vystreslá z toho, že moje malinký miminko je už čtyřletý a musím ji pustit do světa. Jak přežiju středu, to vůbec nevim. Nikomu to nemůžu doma říct, koukali by na mě, jak na labilního blázna, ale mám z toho takový divný úzkostný pocit. Jakoby něco nenávratně skončilo.
|
a je to? |
|
(29.8.2010 20:37:56) z toho si nic nedělej, tady se psychaří už teď a to máme rok čas...nějak pořád zvažuju co bude po RD, od září jdu do školy, ale začínám o sobě pochybovat, jestli je to správný krok (a to jde jen o střední), jestli si spíš nemám udělat nějaký kurz...pořád si říkám,že bych si měla najít nějakou pořádně placenou práci...tak nějak jsem řekla mojemu, jak si to představuju, že by ji vodil do školky a následně ji vyzvedával: holky, on by snad i slzu ukápl, kdyby mu to nebylo trapný, jeho holčička půjde za rok do školky ;) Až k tomu dojde, koupím mu pakl kapesníků...ale jinak jsme normální.
|
Terinka4444 |
|
(29.8.2010 20:58:36) jak já ti rozumím.......
|
Ecim |
|
(29.8.2010 21:11:15) Holky, já vám taky rozumím - oběma. Kdybyste viděly, co jsem dělala, když jsem prvorozeného v necelých dvou letech stěhovala do jeho vlastního pokojíčku...
|
Jana Nová |
|
(29.8.2010 21:16:49) Ecim, přestěhování do vlastního pokojíčku jsem ještě nezvládla. Do dvou let jsem kojila a syn nebyl nikdy na hlídání přes noc a přes den maximálně na pár hodin, když jsem potřebovala být ve škole. Letos v červenci jsem zkusila dát synka do příměstského tábora pro nejmenší děti a takto získané volno jsem trávila pocitem viny... a žehlením. Nakonec jsem ho třetí den vyzvedla kolem oběda a už tam nešel. Neuvěřitelně se mi ulevilo. Co budu dělat, když půjde do školky, absolutně netuším. Asi se mu budu omlouvat ještě na střední
|
Ecim |
|
(29.8.2010 21:35:50) Boleslavko, Ty jsi mi ale udělala radost. Já právě odstavuji mladšího syna (15 měsíců) a mám z toho smíšené pocity. Starší syn byl ode mě poprvé pryč přes noc v necelých 2 letech. Dnes jezdí na noc moc rád - k babičce. Mladší tam byl zatím jednou a v pohodě. Díky tomu, že máme po ruce ochotné hlídací příbuzenstvo, moje děti ještě nebyly samy s cizími lidmi. Kvůli přestěhování do pokojíčku jsem šílela naprosto zbytečně, protože po narození druhorozeného se nám prvorozený nastěhoval zpátky do ložnice a máme je tam oba dodnes. V kritických chvílích do pokojíčku prchá tatínek a občas já. A když jsem se dnes večer zeptala synka, jestli by nechtěl zkusit spinkat zase v pokojíčku, když na dovolené spal na oddělené posteli (k našemu úžasu si o to sám řekl), tak mi vysvětlil, že v pokojíčku spinkat nemůže, protože by tam mohla být moucha. A když pomyslím na školku, tak se mi dělá mdlo.
|
|
|
Terinka4444 |
|
(29.8.2010 21:40:33) Tak Ecim, to já nezvládla ještě teď ve čtyřech. Hezky spinká mezi námi v posteli, na střídačku si ji držíme za ruku a vypadá to, že do puberty to tak dělat budem. Ach jo, jak já ten příští týden zvládnu
|
Sluní* |
|
(29.8.2010 21:51:48) My sice synka přesunuli do svého pokojíku (taky jsem to těžce nesla), on tam usne, ale tak do půlnoci už se přestěhuje k nám a spíme stejně hromadně:)
|
Ecim |
|
(29.8.2010 21:53:01) Takhle jsme to také dělali.
|
|
|
Ecim |
|
(29.8.2010 21:52:11) Terinko, my si říkáme, že nejspíš časem odstěhujeme do pokojíčku oba mrňousy najednou. Nedokážu si to ale vůbec představit. A teď mě manžel upomíná, abych hlídala, kdy budou další zápisy do školek. Chceme tam dát syna od necelých 4 let, manželově rodině to přijde moc pozdě a mojí rodině moc brzy.
|
|
|
|
|
|
Lída+2 |
|
(30.8.2010 5:51:40) Terinka4444 třeba příjdeš na to, že jsi si v práci odpočala...dítě ve školce spokojený...a ty jsi se bála zbytečně
|
|
|
Jana, 2 |
|
(29.8.2010 20:40:08) Ja jsem sla neplanovane a narychlo do prace pul roku pred skoncenim 3-lete MD , takze jsem to nestacila prozivat. Akorat jsem si musela rychle koupit neco na sebe- s tim vybavenim, ktere jsem mela na MD bych se v praci asi stydela
|
|
maaf |
|
(29.8.2010 20:43:23) Boleslavko, taky nastupuju 1.září a jedno mi to není. NOrmálně nemám chuť k jídlu. Ten pocit je nepopsatelný. Najednou mi přijde děsně jednoduchý a smysluplný být "jen" máma.
|
Lassie66 |
|
(29.8.2010 21:17:13) Pilar, napsala jsi to přesně. Já tedy začala pracovat už na RD a nadále budu pracovat jen na částečný úvazek, ale zítra dcera rukuje do školky, syn půjde na hlídání, a já mám sevřený žaludek.
|
|
Jana Nová |
|
(29.8.2010 21:21:37) Pilar, přesně . Nějak mi práce připadá - na rozdíl od mateřství - jako neuvěřitelná šaškárna postrádající jakýkoliv smysl.
|
boží žena |
|
(29.8.2010 21:22:45) prací mateřství nekončí
něco hezkýho končí a něco hezkýho začne, děti rostou a budou nový zážitky..
|
maaf |
|
(29.8.2010 21:27:35) Boží ženo, svatá pravda, ale já ty přechody nějak neumím. Vždycky mi chvilku trvá, než se mi pocity srovnají.
Boleslavce díky za téma, jsem ráda, že je nás víc.
Lassie, taky pracuju po celou dobu z domova a trochu jsem si práci zkrátila, ale vracím se do prostředí, kdy mi šéf už v červenci oznámil něco ve smyslu, že doufá, že nebudu dělat potíže (občas nešťastně a nevhodně odpovím tak, že mu šlápnu na kuří oko, ale nedělám to úmyslně), takže u mě je to plus stres navíc.
|
|
|
|
|
La Pepa |
|
(29.8.2010 20:43:29) já neměla moc čas to řešit, ve čtvrtek jsem se vrátila po 6ti týdnech s dětmi z lázní, a v pondělí jsem nastupovala, pravda jen na půl úvazku. Slečnu na hlídání jsem měla dohodnutou z lázní po telefonu, v pátek jsem ještě obíhala doktory a kupovala jarní výbavu pro děti - v lázních byla ještě zima a po příjezdu do Prahy bylo naopak skoro léto.
Původně jsem uvažovala syna dát do jesliček, ale asi jsme měla nějaké vnuknutí, protože i tak hned první týden ve středu lehl s chorobou nejen syn, ale i dcera.
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(29.8.2010 20:43:34) Po poslední MD jsem se do práce vysloveně těšila - po víc než roce doma mi v bytě s tchánovcema a dvěma malejma dětma už hrabalo.
|
|
Pawlla |
|
(29.8.2010 20:45:50) Těšila jsem se jak blázen.To víš po sedmi letech.
|
|
4.6Lukyna12 |
|
(29.8.2010 20:51:50) pracovně pohoda,pracovala jsme i při MD,ale vstávání v 4.15 bylo smrtící,Jirka je spáč,toho byl problém vzbudit o půl 8 do školky.
jinak smutek z otržení od Jiříka,opouštěla jsem ho spícího bez možnosti se rozloučit, pomazlit,se strachem jak to můj chudáček beze mne zvládne,zvládl to a i já
|
|
Teri | •
|
(29.8.2010 20:54:23) Boleslavko, blbě, neshodila jsem nabraný kila, šatník tudíž nic moc a v práci převážně "přející" kolegyně.
|
|
boží žena |
|
(29.8.2010 20:56:33) těšila sem se
|
|
Ecim |
|
(29.8.2010 21:02:23) Hezké téma. Mě nástup do práce čeká za 9 měsíců. Dětem v té době budou 4 a 2 roky. Kdybych neměla možnost vrátit se na poloviční úvazek, neměla slíbené hlídání od svojí maminky a před sebou vidinu další mateřské (cca za 3 roky), tak bych bývala zůstala na MD ještě o rok déle. Zatím se mi do práce vůbec nechce. Ale třeba ještě změním názor. Zatím si ohromně vychutnávám tu svobodu na MD.
|
|
lllinduska |
|
(29.8.2010 21:06:29) Ja nastupuju za tyden a jsem na nervy. Neni se asi cemu divit, male je 8,5 mesice Ziju v UK a tady se takhle chodi normalne. Snad to zvladnem
|
Sluní* |
|
(29.8.2010 21:31:15) Ahoj, tak já se k vám připojuju. Nastupuju ve středu a moje tříleté "miminko" jde od zítra Chjo, chjo, těžce to nesu, navíc Matýsek je mamánek nejvyššího kalibru, tak to bude asi náročné... Stresuju se tím už několik měsíců, jsem pako
|
|
|
katyn |
|
(29.8.2010 21:27:56) Já se do práce těšila, nastoupila jsem do nové práce dokonce asi tři měsíce přes skončením MD. Manžel nadšený nebyl, raději by mě měl doma, ale já se mezi lidi těšila. Hlavně jsem si vyjednala úvazek na 4 h., takže pohoda :o) Ve 12 h. už jsem byla zase u rodiny.
|
|
kaMyš |
|
(29.8.2010 21:40:14) Já nastupovala zhruba před rokem, takže možná si to už nepamatuju přesně. Těšila jsem se určitě hodně (byla jsem na MD 7 let). Trochu jsem se bála, jak to budeme zvládat organizačně - a to je náročný pořád. Trochu jsem byla zaskočená, protože jsem myslela, že v době krize budu hledat práci dlouho, ale vlastně jsem ji ani hledat nezačala a už jsem ji měla.
První týden v práci, to si pamatuju přesně, jsem se cítila jak hotentót na audienci u královny. Skoro jsem měla problém napsat e-mail a zvednout telefon. Po chvíli se to srovnalo. O děti a "konec mateřské svobody" jsem si starost nedělala, to se mi zastesklo až později.
|
|
daba+holčička |
|
(29.8.2010 21:51:53) Boleslavko, jsem na tom stejně, nastupuju 1.9, navíc manžel poslední týden neni vůbec doma, tak si tu s malou spíš lezem na nervy, než bysme se nějak užívaly. No, dobře mi není, je to dřív než mělo bejt a navíc, já nechtěla do práce, já chtěla ještě mimi
|
Lassie66 |
|
(29.8.2010 21:52:48)
|
Sluní* |
|
(29.8.2010 21:54:28) Dabo, mám to stejně, taky jsem si chtěla MD prodloužit druhým dítkem
|
daba+holčička |
|
(29.8.2010 21:56:57) jo, myslím, že je nás tu víc, zahlédla jsem nějaké kolegyně z diskuse o IVF
|
|
|
|
|
Lassie66 |
|
(29.8.2010 21:52:19) Až teď, při čtení této diskuze, jsem si uvědomila, že mám za sebou druhou rodičovskou dovolenou(syn narozený koncem srpna, RD dvouletá) a že se vlastně tímto pro mě tato etapa uzavírá. Jsem z toho nějak rozladěná, poplakala jsem si, chlap mi nalil víno.... Jestli mě něco mrzí, tak to, že jsem si to neuměla víc užít. Zkušenost je nepřenosná, a když zde Zufi jednou psala, že nechápe, jak se mohla hnát do práce a jak jí to zpětně mrzí, tak jsem si to těžko představovala. Teď vím.
|
Petra Neomi | •
|
(29.8.2010 23:43:01) Já to nechápu furt... podle mě je stav, kdy člověk nepracuje, opravdu depresivní. Možná je to tím, že já jsem doma furt, když pracuju, odchází dítě :) Teď byla zas měsíc doma a i když jsem s ní ráda, tak ten pocit, že se mi hromadí práce je frustrující.
|
|
|
Balbína |
|
(29.8.2010 22:10:14) Boleslavko, nepamatuju se před nástupem, ale den nástupu. Šla jsem na poloviční úvazek a brala to (trochu si to namlouvala), že to bude taková brigáda a rozptýlení a že se nic tak moc nemění. Vítali mě zpět v práci a mně bylo na jednu stranu příjemné, že tam zase patřím a na druhou stranu jsem si uvědomila, že jsem vlastně fakt ukončila svou MD a pracuju. A to byl nepříjemný pocit. První měsíc jsem byla lítostivá z toho, že už trávím s dcerou tak málo času. Musely jsme si zvyknout obě. Já ale nastoupila, když byly dceři 2 roky, možná bych to v jejích 3 letech vnímala jinak.
|
|
žigulik |
|
(29.8.2010 22:25:14) Tak já se taky přidávám dvojčatům bude v říjnu 3 roky a já hned druhý den nastupuji do práce. Zatím si to nepřipouštím,ale až se to bude blížit určitě se mě bude svírat žaludek. Tak písnu až koncem září jak to prožívám. Jinak přesun do pokoje v 15 měs. nebyl tak hrozný je to jen za zdí. jak píše Boží žena:něco pěkného končí a něco pěkného začne(moc pěkná věta)
|
|
11.8MartinaEmma12 |
|
(29.8.2010 23:02:05) Normálně regulérně jsem řvala - přitom jsem se vracela do prima kolektivu, ke své původní práci. Za 14 dní jsme si zvykla.
|
|
Sova a dvě sůvata | •
|
(30.8.2010 10:11:35) Ten splín z odrůstajících dětí mám od dvou let mladšího.
A tvou otázku - myslím, že je o chlup lepší mít splín z nástupu do práce a dítěte do školky než z faktu, že po RD mě čeká nezaměstnanost (přestěhovala jsem se a z původní práce dostanu vyhazov) a velmi obtížné hledání práce v oboru. A to ještě čelím myslím slušné pravděpodobnosti, že se malý nedostane do místní školky ani ve čtyřech a třičtvrtě.
S tou smysluplností jiné práce - je to tím, že jsem po RD tak mimo realitu? Když jste začaly pracovat, přišla vám práce zase smysluplnější?
|
|
|