| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jsem otrokem toalety

 Celkem 27 názorů.
 Šárka N. 


Téma: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 18:49:03)
Dobrý večer, jdu se k vám poradit se svým celkem choulostivým problémem - a sice: mám nějaký blok, co se týče chození na velkou. Je to asi dva týdny, co chodím ráno tak dvakrát, třikrát -abych prostě vyšla z domu s tím, že už nepotřebuju. Někdy se vrátím od výtahu, už dvakrát jsem musela vystoupit a hledat toaletu v okolí (Kauf, autobusák a pod.) - dělám to i odpoledne před odchodem domů, teď i v poledne, když jdem ven na oběd, děsí mě myšlenka, že se mi bude chtít cestou a já nebudu mít kam! Plánuju si trasy podle možností, kam bych případně mohla odskočit, raději jedu s přestupem a vlakem (toaleta), než přímo busem, moc ani nechodím koukat a nakupovat do města, prostě co nejdřív na tramvaj a rychle domů. Přijde mi, že už je to celkem i psychický problém, celou dobu na to myslím, řeším, kde bych proste nutně vystoupila, kdybych musela, a pak najednou nic, dojedu vpohodě do práce a třeba půl dne/celý den kadit nemusím. Asi tak před 4 roky jsem zažila to samé, a pak to najednou přešlo, samo od sebe, nevím jak. Už se vyvarovávám i hašlerkám a kafi s mlíkem o půl 3, když jdu ve 4 domů :-), ale jinak už prostě nevím... Nemáte nějaký tip prosím, ať už ohledně psychiky, nebo ohledně změny stravy? (nutno podotknout, že sedím a tlačím, co to jde, aby ´to´ šlo ven, nejedná se o průjem nebo že by to šlo samo od sebe... Já už fakt nevím ~n~ ~f~ ~f~ ~f~
Odpovědět
 Šárka N. 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 18:56:10)
Nene, nezkoušela, raději vůbec nic, ale zkusím vygůglit, díky ~R^
Odpovědět
 Tragika 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 18:56:17)
Jedná se o psychosomatickou poruchu. Měli jsme stejný případ v rodině, pomohl psycholog.
Odpovědět
 Šárka N. 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:02:42)
Tragiko, nevíš prosím podrobnosti? Nedovedu si představit, jak se to vyřeší během nějakých sezení...
Odpovědět
 Theend 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 18:56:33)
Já tomu úplně nerozumím. Jestli jsi fyzicky v pořádku, tak určitě dokážeš stolici nějakou přiměřenou dobu udržet. V takovém případě to vypadá na nějakou obsesivní poruchu (nutkavé jednání) a asi bys měla zamířit k psychiatrovi. Pokud máš reálný problém s udržením stolice, zamiř k obvodnímu lékaři či internistovi. Určitě to musí být hrozně nepříjemné, to každopádně.
Odpovědět
 Šárka N. 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:05:54)
Reálný podle mě ne - když jsem doma, nebo klidně i v práci, a začne se mi chtít, ale zrovna na wc nemůžu (nevím, plácnu, telefonuju, s někým mluvím...), tak v pohodě, vydžím zadržím, bez problému - spíš asi i pro to, že tady tu jistotu toalety mám ... Jedná se u mě fakt u těch odchodů ven ~a~
Odpovědět
 Tereza 
  • 

Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:12:48)
Já to vidím na jednu z úzkostných poruch - obsedantně kompulzivní....podívej na www.uzkost.cz
Ahoj, mně osobně moc pomohl
Odpovědět
 Šárka N. 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:16:39)
Teri, to sedí ~R^ Moc díky.
Odpovědět
 lentilka38 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 23:09:24)
To bude pravděpodobně nějaká fobie, strach že to nestihneš na hajzlík a někde se pokajdiš a tá vostuda ~f~ Chtělo by to asi nějaký sezeníčko u psychiatra, ale né moc dlouhý aby se nepo ~t~~;)
Odpovědět
 Maťa. 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 18:57:22)
Šárko, buď dráždivý trakčník alebo psychika. Jednoznačne.
Odpovědět
 Loizička 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:16:06)
to je v Tvé hlavě. Ex-přítel to měl tak, že šel na velkou doma v neděli večer a potom až v pátek odpoledne, jak přijel z kolejí. Prostě jinde mu to nešlo.
Pozoruji, že syn má něco podobného, na veřejných WC většinou nekadí.

Já bych se potřebovala naučit vykonávat velkou potřebu na povel. Jsem skoro pořád v časovém presu, po obědě když se mi chce, tak nemám čas, takže se pořádně nevy...prázdním, pak už to nejde, pak bych už potřebovala vysypat, ale nejde to. Teď mám břicho jak v 6. měsíci, už týden jsem se pořádne nevytentočkovala.~n~

Kde bydlíš? nemáte ve měste nákupní centrum, nebo nějaké hospody?
Odpovědět
 Šárka N. 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:19:40)
Bydlím v Ostravě. Jedu tak 20 minut a pak 8 minut pěšky. Skoro na každé zastávce si říkám, kam bych v případě nouze mohla - tady je hospoda, tady je benzinka, dobré křoví, Kaufland, McDonald...

Nejhorší je, že to přišlo samo od sebe, možná snad te´d s nástupem zimy? Prostě zničehonic, stejně jako to kdysi přestalo.
Odpovědět
 Loizička 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:26:16)
Souhlasím s ostatními. Problém je v Tvé hlavě a není řešením vytipovávat toalety, ale dostat z hlavy případnou nehodu.
Odpovědět
 Šárka N. 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:31:04)
V pátek jsem jela s kolegyní autem a naprosto vpohodě - jednak jsem věděla, že kdyby něco, tak mi prostě někde přistaví, a hlavně jsme pořád kecaly a já neměla čas zaobírat se svýma myšlenkama - takhle sedím v tramvaji, koukám z okna nebo před sebe a myslím na to! Sakra! Zítra zkusím vzít knížku a už koukám na netu po těch psychiatrech
Odpovědět
 Kridelka 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:16:34)
Sarko, rozhodne je to psychicky problem. Sama trpim panickou poruchou (od prvniho tehotenstvi) a chodila jsem kvuli tomu na denni stacionar primo doi psychiatrickeho centra. Se mnou tam byli minimalne 2 lidi (zenska a chlap, mimochodem oba vysokoskolaci) a ti meli stejnej problem jako ty. Oba uz skoro nevychazeli ven, ono se to stale prohlubuje. Lecili se antidepresivy a takzvanymi expozicemi. To proste museli prekonavat ten strach a trenovat to tak casto az vlastne ten strach prejde.
Odpovědět
 Tragika 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:25:16)
Je to psychika. U nás to bylo tak, že manželův syn nemohl vůbec jezdit hromadnou dopravou. Nakonec nemohl jít ani do školy. Možná jsem se vyjádřila nepřesně ohledně diagnozy, ale je to naprosto stejné, jako popisuješ ty.
Já jsem s ním u doktora nebyla, ale opravdu bez medikamentů, jen za pomoci rozhovorů, se vše vylepšilo za dva měsíce.
Odpovědět
 Gora 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 19:31:52)
Než jsem to dočetla, myslela jsem, že popisuješ dráždivý tračník (bohužel na něj trpím), ale když jsi na konci psala, že průjem nemáš, tak to asi nebude. Podle mě máš nějaký psychický problém, a bylo by nejlepší navštívit psychoterapeuta.
Odpovědět
 Lea 
  • 

Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 20:00:57)
Měla jsem téměř shodný problém - týkal se chození na malou. Někdy jsem i reálně věděla, že nemám proč jít na toaletu, že jsem nepila, že jsem už byla...a stejně jsem musela. Před cestou dálkovým busem jsem šla co nejblíž odjezdu to šlo (na pražské Florenci pokaždé pěkně 10,- Kč za jednu kapku :-D). Pomohlo mi říct si sama sobě, kdy budu moci jít na záchod "teď jsi byla a za dvě hodiny, až dorazíš do X., tak můžeš jít znovu". Prostě jsem si sama sobě vysvětlovala, že se mi chtít nebude a kdyby, tak jen tolik, že se to dá vydržet, resp., že se mi zkrátka bude chtít až za... Od té doby je to v pohodě.
Odpovědět
 kaculaj 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 20:16:26)
Šárko, je to psychosomatická porucha-dráždivý trakčník, mně na to pomohl citalopram-antidepresiva, rok jsem je brala pak vysadila a ono je to cajk~;), více píšu v diskusi dráždivý trakčník....
Odpovědět
 Šárka N. 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 20:18:12)
Dík, mrknu
Odpovědět
 mutina 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 20:59:50)
Zažila jsem něco podobného s chozením "na malou". Pokud jsem neměla záchod za zády, propadala jsem panice, potila se ledovým potem a nebyla schopná myslet na nic jiného. Nepomáhaly ani tlusté vložky, protože jsem stejně měla strach, že to proteče kolem. Děs, běs. Pak už to byl takový zamotanec, že jsem fakt nevěděla, jestli se mi chce čůrat, protože jsem nervák, nebo naopak jsem nervák z toho, jak se mi chce pořád čůrat. Lékaři to bagatelizovali, po pěti operacích se to prý může stát. Pak jsem změnila obvoďáka a ten nový mi předepsal prášky, které mi konečně pomohly. Zase jsem mohla do kina a do divadla, jezdit hromadnou dopravou a tak vůbec normálně žít. Léky mi dával doktor vždy přímo v ordinaci, takže jsem se po 5 letech teprve dozvěděla, že to jsou antidepresiva. Ale to už jsem byla v takové pohodě, že jsem je klidně mohla vysadit. Teď už je to deset let v pořádku, už si dokážu říct, že nebudu panikařit a tudíž nepanikařím. Držím palce, je to opravdu jen v Tvé hlavě.
Odpovědět
 Vokounka 


Re: Jsem otrokem toalety 

(26.10.2010 21:40:54)
Šárko, jakoby to psal můj příbuzný. Přesně to samé. On už to dovedl k takové "dokonalosti", že ženu doveze nakoupit do Lidlu,on mezitím se vrátí domů na wc a zase pro ni zajede. Všechny místa kam jde posuzuje, zda je tam WC. Takže do obchodů jako právě lidl nechodí. Je to dost omezující. Manželka s ním začala trénovat - musel dojít do večerky např., procházka kolem baráku, pak delší procházka do lesa atd.... Podle psychiatra je to dost rozšířený problém a rozhodně v tom nejsi sama. U toho příbuzného jde snad o to, že kdysi se mu přihodilo, že někde se připo... a od té doby má fobii, že se to stane. A jak víc se bojí, tak je to víc reálný.
Jediný co s tím, je trénovat krizový situace. Prášky na to nejsou, snad jen proti úzkosti.
Držím palce. Začni s tím co nejdřív.
Odpovědět
 sylvaina 


Re: Jsem otrokem toalety 

(27.10.2010 8:33:03)
To jsem měla taky a bylo to děsné. Je to psychické. Mám kamarádku psycholožku, tenkrát jsem jí požádala o kontakt na někoho dobrého, kdo se těmihle věcmi zabývá. Číslo jsem si pečlivě uložila do telefonu s tím, že až dojdu domů, objednám se. Od té doby jako když utne. ~t~ Už se to nikdy neopakovalo. Takže neváhej a někam se objednej. Život to komplikuje opravdu moc. Držím palce ať se toho rychle zbavíš.
Odpovědět
 Gudrun 


Re: Jsem otrokem toalety 

(6.12.2010 10:34:59)
Taky se mi to stávalo. Jednou v Hypernově hlásili, že neteče voda a tím pádem se zavírají záchody, v tu chvíli se mi začalo strašně chtít. Je to asi psychika, nesmí se na to myslet.
Odpovědět
 Hana 
  • 

Re: Jsem otrokem toalety 

(5.7.2014 12:45:15)
Přidám svůj názor s několika ročním zpožděním. Dřív jsem tohle téma na netu nenašla. Už vědomí, že tímto problémem netrpím sama mě povzbudilo. Nepomáhalo ani půlhodinový pobyt na toaletě před odchodem z práce, z domu ..... Náhlá a nutkavá potřeba (ta horší) se dostavila třeba hned 10 min po odchodu z budovy ven a nebyl už čas na návrat, nebylo kam se uchýlit ani do křoví. Moje procházky a nákupy měly předem zmapované možnosti WC, hospod, heren a pod. kam skočit na toaletu. Prošla jsem několik let různým nedůstojným vyšetřením na kde co a všude "z našeho hlediska je vše v pořádku". První konkrétnější diagnóza byla "SINDROM VZDÁLENÉ TOALETY". Našla jsem řešení sama. V pozdním věku jsem si kvůli tomu udělala řidičák a koupila v bazaru malé auto. Trochu dražší léčba, ale zabrala. Získala jsem jistotu, soukromí, rychlost přesunu, nezhoršovala jsem problém rychlou chůzí, která mi problém ještě "rozpumpovala"....
Od té doby mám klid pokud vím, že mohu autem. Musím-li MHD nebo pěšky např. s vnučkou, problémy (i psychicky) se okamžitě vrací.
Odpovědět
 KoHa-EliSkop2 


Re: Jsem otrokem toalety 

(5.7.2014 12:49:35)
Přidám svůj názor s několika ročním zpožděním. Dřív jsem tohle téma na netu nenašla. Už vědomí, že tímto problémem netrpím sama mě povzbudilo. Nepomáhalo ani půlhodinový pobyt na toaletě před odchodem z práce, z domu ..... Náhlá a nutkavá potřeba (ta horší) se dostavila třeba hned 10 min po odchodu z budovy ven a nebyl už čas na návrat, nebylo kam se uchýlit ani do křoví. Moje procházky a nákupy měly předem zmapované možnosti WC, hospod, heren a pod. kam skočit na toaletu. Prošla jsem několik let různým nedůstojným vyšetřením na kde co a všude "z našeho hlediska je vše v pořádku". První konkrétnější diagnóza byla "SINDROM VZDÁLENÉ TOALETY". Našla jsem řešení sama. V pozdním věku jsem si kvůli tomu udělala řidičák a koupila v bazaru malé auto. Trochu dražší léčba, ale zabrala. Získala jsem jistotu, soukromí, rychlost přesunu, nezhoršovala jsem problém rychlou chůzí, která mi problém ještě "rozpumpovala"....
Od té doby mám klid pokud vím, že mohu autem. Musím-li MHD nebo pěšky např. s vnučkou, problémy (i psychicky) se okamžitě vrací.
Odpovědět
 josefka :) 


Re: Jsem otrokem toalety 

(7.9.2019 13:36:22)
No a já mám podobný problém (po viróze prodělané minulý týden), akorát že se to týká zvracení. Jednou se mi při té viróze udělalo na zvracení a na omdlení v tramvaji, a od té doby každá cesta MHD peklo, protože se bojím se to bude opakovat - a fakt je mi zase pokaždé špatně od žaludku, a to jsem předtím nikdy v životě žádnou nevolností v dopravních prostředcích netrpěla. V pohodě je to akorát ráno když jezdím do práce, protože předtím nic nejím. Ale třeba zpáteční cesta je masakr, mám od té doby v MHD takový klaustrofobní pocit, že kdyby mě to najednou chytlo a já potřebovala hned vypadnout ven, tak že prostě nemůžu. A to dojíždím do práce 45 minut :( A furt žaludek jako na vodě.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.