| s s |
 |
(13.12.2010 22:27:03)
Rozešli jste se s rodiči, s mámou? Proč?
|
| Mammita | 
|
(13.12.2010 22:31:13)
Ano, kdysi, když se naši rozvedli, tak nemohla ustát, že se s tátou stýkám. Pak se ustrnula, když se mi narodilo první dítě - napsla jsem jí tenkrát dopis. Teď se pořád stýkáme, ale spíš tak kvůli dětem, moc si jinak nerozumíme.
Prozměnu se se mnou nestýká otec, protože si to nepřeje jeho současná žena. Bohužel tak něja tuším, že už se s ním ani nesetkám, protože je hodně starý a nemocný. Ani bych se nedivila, kdyby zemřel a ona mi to ani nedala vědět...
|
| veronika82,Kamilka,klučík03/09 | 
|
(14.12.2010 7:36:26)
Naši se rozvedli a ikdyž táta mámě hodně ublížil tak nám pořád říkala,že nám nikdy nebude bránit ve styku s tátou. Jenže my jsme se odstěhovali 400km daleko tak to bylo problematické,ale navštěvovala jsem ho.Taky měl semetriku přítelkyni,ale ta mi teda ve styku s ním nemohla zabránit!Ikdyž by byla radši kdybych ho nenavštěvovala. Potom táta v prosinci vážně onemocněl s našimi náchylnými dětmi jsem tak daleko v zimě jet nemohla,ale jela jsem hned jak bylo líp na velikonoce bohužel jen na dva dny táta bl strašně smutný (on už asi věděl) když jsme odjížděli a on nám mávala do autobusu trhalo mi to srdce.Dodnes to vidím a škubu si vlasy,že jsem tam s ním nezůstala dýl(manžel spěchal do práce).
Koncem června jsme měli jet za ním na týden.Bohužel 25.6 telefonat,že táta umřel
Nenech se odradit jeho ženou ve styku se svým tátou máš na to právo!
|
|
|
| binaryy szuká ovci | 
|
(13.12.2010 22:32:20)
nic mi nestojí za to,být rozhádána se svými rodiči, ať už udělali cokoli..
|
| Lucie+3 | 
|
(13.12.2010 22:33:31)
Cokoli?
|
| binaryy szuká ovci |
|
(13.12.2010 22:34:54)
cokoli..otec bil mámu, ale odpustila jsem mu..máma taky není svatá..ale odpustila jsem ji..
|
|
| florka+zuzaňák | 
|
(13.12.2010 22:37:09)
To si nedovedu představit, jsem vděčná, že mám alespoň mamku a nevím co bych si bez ní počala, táta zemřel už před deseti lety a stále mi moc chybí, co mám rodinu, tak ještě víc než dřív!
|
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(13.12.2010 22:39:00)
Ja ne, ale muj manzel. Matka /a v jejim vleku i otec/ odmitla akceptovat nas vztah, pravo na samostatny zivot a na vlastni nazory. Nesnesla, ze neni po jejim,nesnesla, ze od ni nic nechceme, nesjme na ni zavisli, tak se s nami radeji prestala stykat uplne. Je dusledna, nsseho syna videla naposledy jako trimesicniho /bude mu 6/ a o dceri nevi vubec. Snazili jsme se dost dlouho najit nejaky kompromis, ale neslo to, soucasny stav je ten nejmene problematicky. Je mi to lito, protoze je docela mlada a deti by mohly mit babi a dedu, ale kdyz o ne nestoji, je to hlavne jejich problem. Nastesti moji rodice jsou fajn a detem to plne vynahrazuji. Syn ma vysvetleno, ze tatinek si se svymi rodici nerozumi, ze zkousel ruzna reseni, ale jeho maminka si je nepreje a tak se s nami nestyka. Ma ji zaskatulkovanou jako "tu pani co o nas nestoji, co nas nechce videt" a vic to neresi.
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(13.12.2010 22:39:47)
Ne. Občas mám cuky, ale jen chvilkama a jen na krátko. Rodiče mám jen jedny. Ale chápu lidi, co to udělají, občas tady čtu dost šílenosti.
|
|
| Balbína | 
|
(13.12.2010 22:41:47)
nerozešla, ale ve vztahu s tátou jsem musela hodně překousnout (občas mi řekně něco dost hnusného). Vím, že kdybych se s ním rozešla, dám klín mezi něj a mámu, prostě nakonec jsem to skousla a třeba k nim pár týdnů nejezdila, než jsem vychladla.
|
|
| chabíbí | 
|
(13.12.2010 22:42:10)
Nerozešla jsem se s mámou, rozešla jsem se s tátou. Psát proč by bylo moc zdlouhavé.
|
|
| Schauma |
|
(13.12.2010 22:45:19)
Jiz nemam ani jednoho rodice, bohuzel.
A moc mi chybi. Co bych za to dala, aby jeste zili...
|
|
| Tizi | 
|
(13.12.2010 22:46:39)
Nedovedu si to představit, i když s mámou jsme se v dětství hádaly dost. Ale vlastně kvůli rodičům jsem se vrátila z ciziny zpátky, byť jsem tam měla dobrou práci, ba i přítele. Ale dospěla jsem k názoru, že vidět vlastní rodiče jednou za rok je neakceptovatelné. Taky si nedovedu představit, že bych se rozešla s rodiči kvůli partnerovi, v těch základních věcech, které by měl partner splňovat jsme zajedno a ideálního partnera pro mě vysněného naštěstí neměli.
|
|
| stormer | 
|
(13.12.2010 23:04:35)
Párkrát jsem chtěla, ale nikdy jsem to opravdu nedokázala. Důvody byly docela vážné. Celé moje dětství byl jeden psychický teror. Naštěstí se rodiče ke stáru zklidnili a dnes jsem ráda, že už s nimi vycházím. Nevím co to v nás lidech je, že i když nám rodina provede někdy dost hororové věci, máme takový problém se od ní odpoutat (většinou, jsou výjimky).
A co ty, wonder?
|
|
| keliska.p | 
|
(13.12.2010 23:21:09)
Ano,a už to bude 20 let,co jsem viděla mámu naposledy.Byl by to hodně dlouhý příběh,tak jen krátce.Když mi bylo šest,tak si mě adoptoval nový manžel mé matky.Když mi bylo 22tak se zastřelil,protože mu máma byla neustále nevěrná.Byl mi tak dobrým tatínkem,že mě to stále bolí,že už tu není.Měli jsme se moc rádi.A když bylo dědické řízení,tak mi řekla,ať si nedělám nároky na dědictví,protože to nebyl můj pravý táta.Před notářkou udělala,tak srdceryvnou scénu,jak jí všichni ubližovali,no nechutné.
Když mi bylo 9 roků,tak se nám máma na pár dní ztratila,po návratu říkala,že se jí udělalo špatně a že byla v nemocnici (táta všechny obvolal).A já se musela celé dny starat o 17měsíčního brášku a tátu,který musel chodit do práce.Dokonce jsem usekla slepici hlavu (ta ještě lítala kolem špalku a já z toho měla šok), abych nakrmila to řvoucího mrně.
Také jsem byla u soudu,že musím jako dědic za tatínka zaplatit i jeho dluhy.Ale paní soudkyně si všimla,že dluhy byly vytvořeny 3 měsíce po tatínkovy smrti.Takže to uzavřela,že mrtví dluhy nedělají a já byla všeho zbavena.Naopak máma se vezla v pěkném průšvihu,že odebírala zboží na jeho živnosták a neplatila.
Nakonec mi přišla do domu exekutorka,protože nahlásila,že bydlí u mě.To je jen zlomek toho,co mi v životě udělala.Může se mi někdo divit,že jí už nikdy nechci vidět?????
|
| Opatrná | 
|
(13.12.2010 23:52:46)
Já se ti teda rozhodně nedivím.
|
|
| veronika82,Kamilka,klučík03/09 |
|
(14.12.2010 7:39:23)
Teda kelisko ne nikdo se ti nemůže divit.A nejvíc mně překvapuje jak může někdo nechat 17měsíční batole 9 leté holce! Tebe asi v životě už jen tak něco nepřekvapí že?
|
|
| Cimbur | 
|
(14.12.2010 11:09:28)
No tak to je strašný, to je mi líto.
|
|
| Balbína |
|
(15.12.2010 7:51:16)
nedivím 
|
|
| Dana | 
|
(30.12.2010 19:52:51)
Já nechápu, jak toto vlastní máma může udělat. Jak tady kolikrát čtu, tak by některé za své děti i dýchaly. Já se nestýkám s otcem. Vytáhla jsem ho z takového srabu, že jsem si myslala, že mi bude alespoň trošku vděčný, ale na rehabce si našel rómskou přítelkyni, Když přijel domů, tak jsem mu musela vrátit klíče od bytu a nepřál si se mnou již mluvit, jen chtěl po mě peníze, které prý mu dlužím. Já ho vytáhla z dluhů, pomohla mu s alkoholismem, starala jsem se o něj a pak se dovídala pomluvy co o mě šířili. Je mi z toho smutno a hlavně vím, že teď je v nemocnici a je na tom hodně zle, ale už nemám sílu za ním jít.
|
|
|
| Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 | 
|
(14.12.2010 2:32:30)
Ano, s mámou, nebyli jsme v kontaktu 3 roky. Nikdy jsme si moc nerozumněli. Má představy o tom, že děti musí respektovat a ctít rodiče, ale opačně nic z toho neplatí, dává to hodně na jevo a není moc příjmené být u ní na návštěvě. Chtěla jsem, aby mi občas zavolala a když jsme jí přestali "poslušně" telefonovat a ona sama mi nezavolala.
Bohužel obnovili jsme kontakt až když mamka onemocněla na raka, je po operaci jakžtakž ok, snad to ta i zůstane.
Vztah stejně není dobrý a voláme si málo, navštěvujeme se ještě míň, jsme od sebe daleko. Já mám svůj život a ona taky svůj. Naše vztahy šli do háje, když nám umřel táta.
|
|
| zerat |
|
(14.12.2010 8:09:54)
Nerozešli. Nějak rodičům hodně tolerujeme, protože jsou to rodiče, ale s manželovou maminkou teď máme poněkud zvláštní chladné vztahy- uvidíme, co bude za čas... 
|
|
| Dáňula | 
|
(14.12.2010 9:31:05)
Nerozešli. Sice spolu jsme stále na nože, ale nějak se přes to ještě dostáváme. Oni mají své mouchy a my taky, ve finále jsme si nic extra strašného neprovedli, kvuli čemu bysme se museli rozejít, stále jen takové to nepochopení toho druhého (oboustranné) a z toho pramenící hádky, naschvály a sabotáže, ale jinak to jde. Ve skutečnosti se máme rádi. 
|
|
| Sabrina | •
|
(14.12.2010 10:04:03)
Rozešli na chvíli, pak nekolikrát byla pauza, táta mne v opilosti v době puberty bil, protože máma raději trávila čas s kamarády a kamarádky(nechtela se nechat mlátit, tak sem byla na řadě, naštěstí mladšího bráchu z toho vynechal) a pak mne párkrát mlátila máma, když sem tátovi řekla, že máma nebyla doma, za jejich problémy jsem prý mohla já, a to přísahám, že jsem nebyla "zlobivá", no ale alkohol dělá své.....bohužel i tak je mi líto, že jsou naše vztahy chladné, ony by nebyly, kdybychom s manželem skakali dle nich, jenže to nechceme, máme svoji hlavu a svoji rodinu, místo toho, aby byli štastni, že se máme rádi a nestěžujeme si , tak spíš žárlí. Oni by se mohli mít dobře, ale alkohol(ne už v takové míře jako kdysi a spoustu krabiček cigaret leze do kapes)....no jo no nic s tím neudělám, vím, že kdybych se s nimi rozešla a že bylo xxx důvodů, stejně se budu trápit a myslet si, že jsem ta špatná já.....pořád si říkám, že sjou to mí rodiče, kteří mne přivedli na svět......dětství do 13let ušlo, nemám tak špatné vzpomínky, rodiče se hádali mezi s sebou a táty sem se někdy bála.....bože to sjou zas vzpomínky, co jsme se nautíkali z domova........naštěstí mám v mé rodině klid a úžasného partnera a díky tomu dáváme klid naší holce.....
pardon, aspon sem se zas vypsala.....
|
| bagmat | 
|
(14.12.2010 11:33:22)
Rozešla a nechtěla jsem jít otcovi ani na pohřeb, ale to by neustál můj manžel a kvuli němu jsem šla a chovala se celkem obstojně, ale stála jsem vzadu a kondolovat jsem si nenechala.
A proč jsem se rozešla, protože mně ublížil tak, že na to nemůžu zapomenout do teď alkohol v tom hrál taky svoji roličku, ale to je na dlouhé povídání a né moc příjemné, ale rozchodu nelituji, jen jsem si myslela, že až umře uleví se mně a ono nic, ale jsem ráda, že už tu není
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(14.12.2010 11:39:15)
Otce jsem neviděla 18 let a předtím jsem ho viděla tak asi 5x. Nikdy už ho vidět nechci, neexistuje pro mne. Je mi naprosto ukradený. Důvody netřeba vypisovat, není to podstatné.
S matkou jsou to takové cykly... jeden čas jsme se nevídaly (asi pět let) prakticky vůbec.
|
|
| keliska.p |
|
(14.12.2010 11:59:32)
POKRAČOVÁNÍ--Jednou v noci jsem se vzbudila a zjistila,že moje máma není doma,bylo mi tak 4-5let.Začala jsem lítat po bytě a křičela a plakala.Někdo z baráku zavolal policii.Přemluvili mě,abych jim z okna hodila klíče,oblékli mě a já s nima obcházela hospody a hledala mámu.Pak se nám do cesty dostal ten můj nový táta a díky němu mě mámě nevzali.Myslím si,že si jí stejně vzal jen kvůli mě.Jinak si to nedovedu vysvětlit.Vždyť jí znal jaká je.Bydleli jsme v jednom baráku.
|
|
|
V její náručí
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Vánoční slavnostiLiberec 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Vánoční slavnosti
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)