| Jean3 | 
 |
(12.2.2011 16:17:25) Má takový vztah cenu nebo se to má vzdát a to přestože nebydlí v jednom domě?
|
| Sengam | 
 |
(12.2.2011 16:18:37) A co na to syn - manžel?
|
|
| zerat | 
 |
(12.2.2011 16:20:40) Pokud bude její partner normální a nebude chtít mít maminku u sebe doma denně na celý den a bude brát na prvním místě svoji maminku.- jinými slovy pokud nebude manžel mamánek pod maminčinou sukní a nastaví mamince hranice se kterými maminka nehne, tak manželství má velkou šanci! Ideálně ještě bydlet víc jak 100 km od ní Pokud je partner jedináček a mamánek ještě k tomu, tak podle mě vztah moc šancí nemá
|
|
| Krakatice | 
 |
(12.2.2011 16:21:20) Snacha žije s manželem, ne s jeho matkou.
|
| zerat | 
 |
(12.2.2011 16:24:44) Amando to je ale to, co není pravda, pokud je synáček příliš k mamince svorný. Znám takový pár dost dobře a dopadlo to tak, že po patnácti letech manželství se v prosinci rozvedli. Jeho maminka byla u nich pořád! Kontrolovala jim skříně, jezdila s nimi na dovolené... koukala jestli má snacha doma pořádek, jestli chodí hezky učesaná... Prostě pakárna! A její manžel to považoval za úplně normální
|
|
|
| Inka | •
 |
(12.2.2011 16:26:35) Proč vzdát? Ať si nenávidí, vždyť se nemusí stýkat.
|
|
| AliskaB - Andrea 01/07 |
 |
(12.2.2011 16:28:17) já jí mám na háku i když manželova pražena byla nejlepší na celém světě a je nejlepší máma a syn je nejúžasnější.
At si trhne s ní nežiji a naštěstí manžel je stejného názoru. A když je problém je na mé straně.
|
|
| Kapradina | 
 |
(12.2.2011 16:38:25) Jean, žiješ se synem ne s matkou. Záleží tedy na tom, jaký postoj k tomu všemu zaujímá partner. Pokud je na straně maminky, tak mu vysvětli, že už dávno nastal čas přestříhnout pupeční šňůru. Kvůli tchýni bych manželství nevzdáala, kdyby vše fungovalo a synovo vztah k matce nebyl patologický, ať si maminka nenávidí koho chce. Měla bych jí na háku.
|
| AliskaB - Andrea 01/07 |
 |
(12.2.2011 16:49:59) jen pro pobavení jsem si vzpomněla na dva zásadní konflikty ,kdy jsem byla prohlášena za nemožnou snachu 

CCa začátkem prosince ( termín porodu jsem měla 31.12.) přišla tchýně na návštěvu ( v té době jsme bydleli v bytě kde dřív bydlel manžel se svou ex a bylo to cca 2km od tchýně) a povídá, kde budeme a co budeme péct? tak jsem se na ní nechápavě podívala a povídám můžeš péct kde chceš a co chceš, já nic péct nebudu, jsem ráda,že jsem ráda a,že připravím vánoce a bůh ví jak to buce ( vánoční cukroví), tak se urazila a já se pak dozvěděla,že s ex pekly spolu jako dvě kámošky.
no a pak další, děcku byly 3týdny a byla u nás segra od manžela ( je z jiného města a přijela se podívat na neteř) Vstala jsem v šest nakrmila a šla zase spát pak v půl deváté zase nakrmila šla do sprchy a než jsem vylezla už tam byla tchýně a nějaký jejich společnej známej já tam stála v ručníku ústa dokořán, venku byl konec ledna a cca -10 a tchýně mi říká " tak jí oblékni vezmeme jí ven" já na ní koukala v tom ručníku jak z jara ,že chce vzít novorozence v takovém počasí ven a zeptala jsem se jí zda se nezbláznila, tak mi řekla,že jindy už čas mít nebude a taky už nikdy děcko s kočárkem ven nevzala. Pán odešel a manželova sestra jela večer domů.
|
|
| Simča, dcery *1988 a 1997 | 
 |
(12.2.2011 17:23:13) Kapradino - máš pravdu a nemáš pravdu.
Možná znáš mé vztahy s tchýní. No - mohla bych si říct, že mi mohou být ukradení - žijí 180 km od nás.
Pro ty, co neznají mou situaci s tchýní: Jsem s mužem letos 30 let, z toho 24 let manželé. Pro tchýni jsem naprosto nemožná (nemám vysokou, jsem tlustá, porodila jsem dvě dcery - žádného vnuka - a tak dále). Došlo to tak daleko, že jsem se s ní asi 12 let neviděla (po té, co mi řekla, že jsem kurva a jako děvky vychovávám dcery a dokonce volala v 11 večer mojí mámě - v té době 73-ti leté - a nadávala jí, jak mne špatně vychovali, nedbali na mé vzdělání, tudíž nemám VŠ, nevážím si toho, že můj muž má VŠ atd. ) Mohla jsem jí odpusti, jak deptá psycicky svého syna - mého muže, který je strašně hodný a pro své rodiče by udělal první poslední - pořád to v jejích očích není dost. Mohla jsem jí odpustit třeba i to, že jsem se jí já nezdála dost dobrá - asi si pro svého jediného syna představovala neco lepšího. Co jí ale nemohu odpusti je urážení mých dětí a ZEJMÉNA mých rodičů, kteří by se celý život byli pro nás rozkrájeli. Ať se jednalo o pomoc s vnoučaty (od malička hlídali, brali je na dovolené, když šla starší dcera studovat do jejich města zdarma u nich bydlela atd.), o velmi vstřícné chování k mému muži, který zvláště v počátku byl pro ně naprosto nepochopitelný (naprosto jiné životní priority, jiná výchova a tak), nebo až po to, že dnes, kdy je muž 2 roky bez práce a žijeme jen z mého platu (vychovatelky na internátě) mi sem tam šoupnou pár tisíc na vylepšení. ALE!!!! Manželovým rodičům je letos 74 let a mamince se zhoršuje Alzheimer. Muž je jedináček a přesto, že v nejrůznějších situacích je muž tzv. "na mojí straně", protože VÍ, jaká ona je, hrozí teď to, že se o rodiče - oba či časem jednoho - budeme muset postarat. A muž je natolik hodný syn, že by nedopustil, abychom se o ně nepostarali.... Jímá mne z toho hrůza: Nemáme peníze, abych řekla, že rodičům zajistíme prfektní péči odborníky a já nemám sílu, abych se o zlou tchýni starala sama.
Snadno se řekne: bereš si muže a ne jeho matku, ale jedou ta matka zestárně a ten její syn bude chtít zajistit péči o ni - a pak se může stát, že vám tuhle nesnesitelnou tchýni nastěhuje do bytu..... Děsím se toho.....
|
| Gabriella, 2 děti |
 |
(12.2.2011 17:48:21) tohle je situace na rozvod - aby Ti paní matinku nastěhoval do domu. Ovšem pokud je manžel bez práce, tak by tu byla i varianta, že když se chce o rodiče starat, tak ať se stará. Ať se nastěhuje on k nim a domů jezdí dvakrát za týden - manželství na dálku. Jestli se má manželství a rodina rozpadnout kvůli nastěhovaný tchýni nebo nebudeš mít manžela taky doma (bude u ní), to už vyjde nastejno, ale takhle je šance, že to i on nevydrží a vrátí se k vám.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(12.2.2011 19:27:46) Simčo,
řekla bych Tvému muži vše, cos řekla nám. Ale ne dřív, než to bude opravdu aktuální.
Že si po tom všem neumíš představit, že by ses o tchyni starala. Že je Ti to líto, ale že Tě vzhledem k tomu, čeho byl za těch 30 let svědkem, snad pochopí.
Že zase na druhou stranu Ty pochopíš, že on se bude chtít postarat, a že jako jediné řešení vidíš to, že on se nastěhuje k nim. Že mu samozřejmě budeš zajišťovat zázemí a servis.
Ostatně pokud Ty už 2 roky živíš rodinu a on je nezaměstnaný, tak by bylo absurdní, aby ses ještě vedle toho starala o bezmocného člena rodiny.
|
| Li. |
 |
(12.2.2011 19:37:02) Nikdy jsem si s tchýní nerozuměla. Bohužel, má Alzheimera. Značně pokročilého. Je už ležákem na plenách, není orientovaná ani v čase, ani v prostoru...
Z mé zkušenosti tě musím upozornit, že žádný ústav ti ji jen tak nevezme. Měli jsme štěstí, že tchán (83 let) se dlouho chtěl a dokázal a svoji ženu starat. Bohužel, před měsícem musel na bypass a co s matinkou? Nechat ji doma umřít ve svých výkalech hladem? To snad ne (tedy ne, že bych o tom pár vteřin nepřemýšlela ). No, nakonec jsme se dali do velkého hledání a vzhledem k tomu, ež jsem z Prahy, kde je přeci jenom víc možností,nakonec jsme pro tchýni sehnali ústav. Měsíčně nás stojí okolo 20 tisíc. Skřípu zubama. Nikdy jsem s ní neprožila nic dobrého, ale je to důcod, proč matku mého partnera odstěhovat pod most...?
|
| Kudla2 | 
 |
(12.2.2011 19:42:44) Li,
nejde o to nechat umřít pod mostem. Ty prachy bych za to dala a nebylo by mi jich vůbec líto, ale osobně se starat je náročné i u člověka, kterého jsi měla moc ráda. U takovéto osoby bych to nedala.
|
|
| Jája | •
 |
(12.2.2011 20:26:16) 20.000 za měsíc? Tak to bych nedala. Teda ne že bych třeba nechtěla, ale s mužem jsme dali dohromady asi 19.000,- Kč. Kdybychom to dali za pobyt tchyně nebo kohokoli jiného v ústavu, museli bychom se sami chodit pást.
|
|
|
| Simča, dcery *1988 a 1997 | 
 |
(12.2.2011 22:03:10) No Gabriello - u nás je to o to pikantnější, že žijeme v 2+1 bytě, takže ne "do domu", ale přímo "do ložnice". Naštěstí to zatím není aktuální - tchán se zatím o tchýni stará - bydlí spolu ve 3 + 1 v Praze, my jsme na malém městě v JZ Čechách.
Manžel je zatím bez práce, ale furt doufám, že snad něco sežene.... Pokud by snad práci neměl v době, kdy by bylo nutné se o ně starat, tak by asi to, že by odjel k nim do Prahy bylo nejlepší řešení.
Kudlo - muž to v podstatě všechno ví, my spolu fakt docela dobře komunikujeme . Průšvih je to, že peníze na placení pobytu tchýně by nebyly. Takže nevím, jak by se to řešilo, pokud budeme oba pracovat. Vše je to ve hvězdách, čas ukáže. Super je, že s mužem si rozumíme a i po třiceti letech se máme rádi. To je pro nás to nejdůležitější.... Simča
|
| Kudla2 | 
 |
(12.2.2011 22:31:14) pokud byste oba pracovali, tak byste mohli použít mužův výdělek zcela na financování tchýně a byli byste na tom finančně jako teď, když vyděláváš jen Ty.
Nebo by se manžel mohl vzdát zaměstnání a jít se o maminku starat.
Asi by to bylo blbé rozhodování, ale nechala bych to na něm. Je skvělé, že si rozumíte, tak by Tě v tom asi pochopil. Já chápu, že rodiče až na výjimky, jako jsou tyrani a znásilňovači, pod mostem nechat nelze, klidně bych na to obětovala vlastní pohodlí v podobě peněz, v případě, že by se chovali normálně, tak i v podobě vlastní péče, ale ve Tvém případě nikoli.
Kdyby to bylo obráceně, tj. kdyby ta "hnusná" byla Tvá matka na Tvého muže, jak bys to řešila pak?
|
| Kubula K. |
 |
(13.2.2011 8:33:38) Taky existuje nějaký příspěvek pro lidi, který se starají o bezmocnou osobu, ne? Ten nejvyšší stupeň byl myslím kolem 11 tisíc, nevím jak je to teď. Takže kdyby se manžel staral o matku a bral tyhle peníze, vlastně by to bylo finančně lepší než teď? Zkuste zapátrat. A hodně štěstí, nezávidím.
|
| Li. |
 |
(13.2.2011 12:54:10) Tchýně není schopná se sama byť jen napít. Za bezmocnost ji přidali 6tisíc korun. Důchod má bohužel jen 4 tisíce. Ústav stojí měsíčně 27 tisíc. Pleny nosíme vlastní. Léky nakupujeme sami.
Ač, jak už jsem napsala, tchýni jsem nikdy neměla a nemám ráda, obden ji jezdím navštívit. Paradoxně jsem skoro jediná, od koho se nechá nakrmit. Kdybych tedy nejezdila, umřela by pravděpodobně brzy na podvýživu. Snažím se na ni myslet jako na matku mého partnera, ne jako na protivnou tchýni.
|
|
|
|
| Li. |
 |
(13.2.2011 12:55:13) Skoro 20 tisíc doplácíme k důchodu a přídavku za bezmocnost (viz příspěvek výše).
|
|
|
|
|
|
|