| Hilly. |
 |
(10.3.2011 20:30:52)
Myslím, že by dítě mělo z rodiče vycítit, že to myslí opravdu vážně. Nějaká lítost není na místě, jak se to nechá rozjet, už to nejde zastavit.
Stačí opravdu pevně uchopit, sklonit se k jeho obličeji a rozhodně mu říct, že to teda ne. Tohle dělají hodně děti, co mají rodiče slabochy a nedokážou dítěti vymezit mantinely. Nebo je nějaký rozpor ve výchově mezi rodiči-nejednotnost.
Nedávno jsem viděla tříletého chlapečka v jednom MC, který útočil na ostatní děti, bezdůvodně.Nechápu kde to bral, to musel odkoukat někde v televizi. Samozřejmě ho všichni nesnáší. Poslední dobou to vypadá tak, že když tam chodí on, tak tam nikdo jiný není. Maminky ostatních dětí si zjišťují kdy tam bude a prostě tam s dětmi nejdou...No může si tam aspoň hrát sám, že
|
| Marťa11 |
|
(10.3.2011 20:40:06)
"Tohle dělají hodně děti, co mají rodiče slabochy a nedokážou dítěti vymezit mantinely"
to je absolutní nesmysl...
jsou prostě děti, co to dělají a děti co ne... není to zásluha rodičů, pokud to dítě nezačne dělat...
jsou prostě děti, co spí dobře a blbě stejně tak s jídlem, děti více a méně temperamentí atd., tohle prostě neovlivníš... ovlivníš až to, aby se pracovalo na tom, aby dítě pochopilo, že takhle se situace neřeší... což nepochopí když ho bude máma také bít... to spíš povede k opačnému...
mně nevadí děti, co to dělají, ale rodiče, co to neřeší...
děti to vidět nikde nemusí... jsouu děti, co se prostě rodí jako bojovníci (naše obě, kluk i holka), jen je učím ojovat dle pravidel... ale ten "tah na branku" v nich prostě je...
někdo ho zase nemá a mít nebude celý život...
co naděláš... nic
|
| Oggová | 
|
(10.3.2011 20:41:57)
Marťo, souhlasím.
|
|
| MishuI | 
|
(10.3.2011 20:43:27)
|
|
| Hilly. |
|
(10.3.2011 20:57:53)
O žádném bití jsem nepsala.
Pokud se takto chová dítě, kterému jsou tři roky, tak je něco někde špatně.
U takto malých dětí, jak píše zakladatelka tématu, to zase tak fatální není, většině fakt stačí párkrát vážně a z ostra naznačit, že tohle tedy ne.
Dost si všímám toho, že některé děti jsou fakt zralé na dětského psychologa, psychiatra. Přece není normální, aby bezdůvodně mlátili a škrtili ostatní děti...Jak na určité chvaty vůbec přijdou, to musí od někoho mít ne? Znám i jednu takovou holčičku a nemá to co dělat s bojovností, ty děti jsou prostě narušené(to teď nemyslím hanlivě, jen nevím jak to mírněji napsat). Většinou mají nějaké mozkové dysfunkce atd. To je ale už celkem off topic, to nemířím na zakladatelku..Jen jsem měla s jedním takovým chlapečkem teď "zážitek", tak sem teď píši svoje dojmy, kterých jsem plná.
|
| Hilly. |
|
(10.3.2011 21:00:59)
"aby bezdůvodně mlátily a škrtily ostatní děti"...raději opravuji.Takovýhle hrubajzny jsou už i na mě moc
|
|
| Marťa11 |
|
(10.3.2011 21:26:22)
Hilly, no jo... jsou prostě rodiče, kteří tohle neřeší... a to dítě se v tom plácá víc a víc...
prostě kde není ta důslednost "tohle NE", tak se to horší a horší... tohle mi také vadí fest, to máš pravdu...
já u obou dětí měla období, kdy jsem nemohla od nich na krok... a krotit bojovníky... rozhodně nestačilo párkrát  ale vlna tohoto je vcelku za náma... ubrání se pořád, to zase jo ale jen tak už nemajznou
přijdou ale jiné
|
| KvětuškaS | 
|
(10.3.2011 21:37:10)
Jen si dovolím trošku doplnit, jak už jsem tu psala. Ono to vždy nemusí být jenom o důslednosti (teď teda mám na mysli hlavně starší děti). Neznamená, že dítě, které se agresivně projevuje, má pouze nedůsledné rodiče. 
Někdy svou agresivitou dává najevo, že si žádá více pozornosti, že není citově "uspokojeno", touží po lásce, náklonosti nebo si neví rady s nějakou situací (např. jeho nejlepší kamarád si našel ještě nějakého dalšího kamaráda a ono se bojí o ztrátu náklonosti apod.). Vždycky je lepší zkusit najít hlubší příčinu (pokud je to vůbec možné), než ho jen zaškatulkovat a odsoudit.
To dítě za to nemůže, jak se chová, za to můžou jeho rodiče, ono se jen projevuje tak, jak je vedeno.
|
| Markéta s párkem | •
|
(12.4.2011 11:24:22)
Myslím, že u nás to není slabošství rodičů ani nedůslednost ani upoutání pozornosti. Je to netrpělivost - netrpělivost z jeho strany, že se mu něco nedaří nebo nemá hned to,co chce.
|
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(12.4.2011 11:22:16)
Mému synovi je přes 3 roky a dělá to. Teda to plácání. Když se naštve. začal to dělat před 2.rokem , to bylo fakt hodně, teď už je to mnohem míň. Reaguji tak, že ho držím a nepustím dokud neslíbí, že už to neudělá. Pokud by to udělal znovu, znovu ho držím. Někdy už se stane, že chce plácnout, ale včas se zarazí a je vidět, že hledá, jak si ten vztek vybít. Jednou se takhle vzteknul venku a plácnul vší silou do auta a to bylo jauuu. Vždycky mu nabízím, až bouchá do postele nebo hodí s plyšákem, ty jsou měkký a nebolí to.
Závěr - dělá to, ale zlepšuje se to, takže na psychologa to není.
|
|
|
| Winky | •
|
(10.3.2011 21:01:18)
ale vždyť si neprotiřečíte - rodičové "slaboši" je totéž co říkáš ty tím že "vadí mi rodiče co to neřeší"....
Jednu takovou maminku znám -je to v podstatě šíleně hodná ženská, kuřeti by neublížila, ale takhle se chová i ke svému dítěti - jemný tón, laskavý hlas a to i v případě že to dítě skáče takřka po lustru. To bohužel nejde. Netrvrdím že se děti musí třískat rákoskou od rána do večera, vůbec ne. Ale tvrdím že dítě musí poznat (z tónu, barvy a síly hlasu, neverbálního vyjádření) že dítě prostě něco NESMÍ nebo naopak MUSÍ a že na tom ten rodič trvá a je to bez diskuse. Třeba takové to "bezzubé" odcházení z hřiště kdy dítko visí na prolejzce a maminka unaveně-submisivním hlasem ŽÁDÁ to dítě "miláčku půjdeme domů, ano" a dítě frnk a letí na druhou houpačku, maminka stejným jemným tónem - sedí na lavičce, s prckem komunikuje z dálky "pojď, tatínek na nás čeká"... dítě pochopitelně v největším proudu zábavy, ani se nenamáhá jí odpovědět, leckdy taková maminka má v repertoáru i "koupíme dobrůtku" či jiné sliby.... nakonec to stejně skončí vřískotem odvlékaného dítěte které si může dovolit i nějaký ten bouchanec a provinilým pohledem matky vůči ostatním "vždyť jsem se tak snažila ale on mě vůbec neposlouchá". Tomu dítěti se není co divit - matka to vůbec neříkala jasně, přesvědčeně a tónem který by vyjadřoval že "takhle to bude"... a tomu říkám slabošský rodič.
|
|
|
| KvětuškaS |
|
(10.3.2011 21:32:02)
To, že tříleté dítě je agresivní, značí o jeho volání o pomoc. Neumí se vyjádřit jinak, než projevem agrese. A většinou - bohužel - je to pochopeno úplně obráceně a dítě je onálepkováno a každý se mu snaží vyhýbat. Přitom by stačilo zjistit příčinu jeho projevů agrese a pochopit toho malého človíčka, co se v něm vlastně odehrává, z čeho má takový strach, že kolem sebe musí kopat.
|
|
|
.Připadám si pak jak matka tyranka. Navíc asi není ideální ho za násilí trestat zase nasilím, podotýkám, že jinak ho netrestáme, vyjma nějakého pohrození prstem ty ty ty, z kterého si stejně nic nedělá. Na druhou stranu, nechci,aby se mu toto chování zautomatizovalo nebo se projevoval násilně. Mám sice starší dceru,ale ta byla povahově úplně jiná, klidná, spíše byl problém jí naučit se bránit. Máte někdo radu či podobnou zkušenost? Díky
). Byla jsem neštastná , ale trvalo to tak 4 měsíce, už to nedělá. Řešila jsem to tak, že jsem se hrozně mračila, vrtěla hlavou, aby bylo jasné, že tj nepřijatelné chování, slovně jsem to komentovala důrazným NE, TAK SE SLUŠNÝ ČLOVĚK NECHOVÁ!!!
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)