| __No__ | 
 |
(7.7.2011 11:17:54)
Mám dcerku (2 roky a 4 měs). Dopoledne chodíme s kamarádkami a jejich dětmi celkem pravidelně ven. Často chodíme na 10hod. Tak jsem se chvíli předtím šla převlíkat a připravit baťoh. Dcerka zatím koukala na dvd. Pak jsem řekla, ať se jde ještě vyčůrat, že za chvíli půjdeme ven. Čůrat se jí nechtělo. Dobře, vzala jsem jí, že jí převlíknu, začala se vztekat a prohýbat. Když jsem jí řekla, že půjdeme za kamarády a na hřiště, že si vezme kolo (odrážedlo), tak to vezme, ale jít nechce. Dobře, řekla jsem, že jdu sama (občas zabere) a odešla jsem a jako bouchla dveřma a čekala v předsíni schovaná. Dcerka za chvíli přiběhla, vybafla jsem na ní, čapla jí a nesla do pokoje na převlíknutí, opět nechtěla, zase jsem se schovala, další zkouška převlíknutí. Opět říkala, že nechce. Nechala jsem jí v pokoji, řvala. Převlíkla jsem se zpátky a řekla jsem jí, že ven nejdeme. Docela dlouho pořvávala - maminko ven. Od té doby si jí nevšímám (no ořvaly jsme to obě).
Nestává se to často, ale čas od času ano. Když ještě víc seděla v kočáru (a neměla takovou sílu), prostě jsem jí přes odpor převlíkla, připla do kočáru a jelo se, brzo se zklidnila. Ale na tohle prostě nemám sílu. Svoje kamarádky má moc ráda, jsme spolu prakticky denně. Jen to moje dítě se občas zasekne a prostě nejde a nic s ní nepohne. Nechci jí oblékat násilím, když bychom šli stejně jen na hřiště - nechce, jsme doma. Stejně by řvala a s takovým dítětem ven nejdu. Jak jí mám dostat ven i přes její odpor, dělám to přece pro ní, já bych ven nemusela, práce tu mám dost.
Děkuji všem, kdo dočetl až sem a poradil 
|
| susu | •
|
(7.7.2011 11:21:10)
V tomhle věku bylo obdoví, kdy napřed nechtěla na procházku a potom z procházky. Odcházela jsem běžně s hystericky řvoucím dítětem, které se do první minuty venku úplně uklidnilo. Asi jen vydržet.
|
|
| Žžena |
|
(7.7.2011 11:21:56)
Nelámala bych to přes koleno. Někdy je blbej den, člověk se divně vyspí, nechce se mu... a abyste byly obě v křeči zrovna kvůli návštěvě dětského hřiště je myslím zbytečný.
|
| Elíláma | 
|
(7.7.2011 11:52:08)
souhlas  malýmu se zatím tedy ven chce, stejně jako být doma, (13 m), ale maminca má někdy KOPR  zjistila jsem, že takový čachtačka na balkoně nebo stavění si spolu kostek, zpívání, je taky super, moje máma mi vyčítá, že jsem špatná matka, když nejsem půl dne každý den s malým venku, přitom malej miluje hudbu a zpěv, stavění, hraní si, stejně miluje aktivity venku. Nechala bych to vyhnít, pokud to ovšem nevadí tobě.
|
|
|
| Kukurice29+3. | 
|
(7.7.2011 11:22:41)
Mám dceru 2 roky a jeden měsíc.Někdy to dělá taky.Pravidelně chodíme ven,když je krásně.Někdy mi to dělá taky ječí,kope nohama,utíká a podobně.Většinou ji oblíknu i tak a prostě jdeme ven.Chvíli se vzteká,ale jak vylezeme ze dvěří tak je o.k.
Když potřebuju někam nutně jít tak se přece nebudu řídit podle ni jestli se ji chce nebo ne.
|
| Žžena |
|
(7.7.2011 11:25:25)
Když někam potřebuju nutně jít, tak se jde, to je jasný.
Ale když nikam nemusím, tak mi to nestojí za přemršťěné scény.
|
| Kukurice29+3. |
|
(7.7.2011 11:28:49)
jasně.Pokud mám jít pokecat na hřiště a dcera jít jednou za čas nechce tak nejdem.POkud se mě nechce na hříště tak tam taky nejdu.Pokud potřebuju někam jít a dcera nechce tak odrážedlo neberu.Nehodlám v jedné ruce vláčet dceru a v druhé odrážedlo s taškama.Dcera si lehla na zem jednou vzala jsem přes rameno plácla ji přes zadek a šlo se.já s ni nebudu vyjednávat někde na ulici.
|
| __No__ |
|
(7.7.2011 11:30:46)
To dělám taky, čapnu jí pod pasem do jedný ruky a jdu i přes řvoucí dítě.
|
| Kukurice29+3. |
|
(7.7.2011 11:33:13)
Nic jiného se dělat nedá.To je prostě to období.Hlavně se člověk nesmí podřizovat dítěti ve všem.četla jsem knížku o rodičích,kteří podřizovali všechno přáním dětí a dopadlo to šíleně.Byly to různé příběhy různých lidí,ale výsledek byl stejný takže pokud dcera protestuje a já to potřebuje tak má prostě smůlu.
|
|
|
|
|
| __No__ |
|
(7.7.2011 11:25:46)
Když potřebuju nutně, tak to jde taky trochu "násilím". Ale abych šla ven a ona na koloodrážedle - vím, jak to pak dopadá. Chce kolo, ale nechce na něm jet, nechce nést, nechce se hnout z místa, jen řve, takhle už jsme taky párkrát odcházeli z hřiště, když jí kolo vezmu a chytnu jí za ruku, lehne si na zem 
|
|
|
| Hadi a spol | 
|
(7.7.2011 11:25:51)
Tak já osobně bych to tedy nehrotila, pokud jdete opravdu "jenom" na procházku nebo na hřiště, tak bych v klidu zůstala doma - kamarádkám bych dala vědět - teď nikam nejdeme a užila bych si dopoledne v klidu doma 
Něco jiného je, když potřebuješ někam jít
|
| __No__ |
|
(7.7.2011 11:26:47)
Přesně to jsem udělala, jsem ráda, že v tom nejsem sama 
|
|
|
| Simeona+3 | 
|
(7.7.2011 11:29:59)
Mám dcerku 2 roky a 3 měsíce. Kdybych měla pokaždé nedělat to, co ona nechce abych dělala (dosaď libovolně: jít ven, sednout si do křesla, napít se, jít na zmrzlinu), nevstanu ráno z postele. Obzvlášť když vím, že si jen vymrčuje (jakmile řeknu tak ne, nejdem, obrátí a chce přesný opak).
Mám vypozorované že krize přichází kolem 9.30, do té doby se doma zabaví, ale pak se začne nudit a prudit. Moje rada je do té doby než ítko začne být protivné vyrazit ven, je šance že to projde bezbolestně a vyvenčené dítě si zase trochu vyraje samo a já mám čas na nějakou práci doma.
Já dceři jaksi ve většině případů nemůžu vyhovět co se chození ven týče, mám prostě den rozplánovaný (starší syn do školky, někdy nákup, syn ze školky), ale snažím se abychom dělaly i věci co má ráda (šly opoledne ven s její kamarádkou, cestou ze školky jdeme na hřiště atd.)-to tas prudí ten starší. Tak si vyber
|
| Simeona+3 |
|
(7.7.2011 11:31:33)
ehm, DÍTKO si VYHRAJE, pardon
|
|
|
| binary |
|
(7.7.2011 11:32:18)
úplně normální, se celkem divím, že tohle ti dělá až teď, já se s tím potýkám tak od roku. zhadrovatí a nejde, normál vzdor, neraguju na to, nechám ho tak, pak ho na sílu obleču, a jde se, venklu už je klid
|
|
| Siddhártha | 
|
(7.7.2011 11:32:24)
Nějak tyhle tanečky nechápu. Nechce, tak nechce.
Opravdu to děláš pro ní? Tak ji respektuj.
|
| susu | •
|
(7.7.2011 11:35:47)
Mám teda jenom jednu zkušenost, ale dcera zpravidla neměla jasno v tom, co chce, ale jen prudila. To, jestli chce nebo nechce na procházku dokázala několikrát změnit během 5 minut, zásadně tak, aby byla v opozici.
|
| __No__ |
|
(7.7.2011 11:40:28)
Právě, chvíli se vztekala, že nechce a pak zase že chce. Ale to už zase nejdu já.
|
| susu | •
|
(7.7.2011 12:06:16)
Možná jen zkouší, než že by doopravdy nechtěla ven. Záleží i na tom, jestli je pak venku v pohodě, nebo ne. A pokud pak chtěla ven, ale už jste nešli, tak se možná naučí to nedělat zbytečně.
|
|
|
|
|
| karma |
|
(7.7.2011 11:39:46)
Dítě si v tomto věku uvědomuje identitu, má už vlastní záměr...někdy se mu něco chce, někdy nechce...jako Tobě. Já s tím bojovala taky, odcházely jsme obě vynervované. Pak jsem si uvědomula, žeuž to není pasivní tvoreček, ale individum, hodné respektu. Nejde o to zvítězit/nezvítězit, jak se to často staví. Myslím, že už už je čas se na aktivitách domlouvat. Děcko nepochybně testuje hranice, ale to bych tady neviděla. Chce prostě dělat něco jinýho...
|
|
| boží žena | 
|
(7.7.2011 11:40:28)
je to normální na protesty nedbám, já sem ten co rozhoduje
ono se ji taky nechce mýt hlava a jít spát a uklízet atd..
prostě musí no
|
| boží žena |
|
(7.7.2011 11:42:41)
i když při představě pravidelného 10 hodinového výletu s nějakejma kamarádkama bych se šprajcla taky
|
| __No__ |
|
(7.7.2011 11:45:52)
chodíme tak v 10 hod ráno (někdy dřív, někdy později) a jsme venku tak 2 hodiny
|
| boží žena |
|
(7.7.2011 11:48:01)
tak to bych šla
|
|
|
|
| Siddhártha |
|
(7.7.2011 12:05:31)
Prostě musí? PB!
Pokud bych ven nemusela z důvodu nákupu, nechala bych sem tam dceru doma podle jejího přání. TAky je dobré ji oznámit, že se půjde ven, třeba před zapnutím tv. A pak třeba 10min před oblíkáním připomenout. Když i tak bude řvát, hned ji nechat a počkat, většinou si to rozmyslí. A až ve chvíli, kdy řekne že chce jít, bych na odchodu trvala.
Srovnání s mytím vlasů a pod je blbost. 
|
| boží žena |
|
(7.7.2011 12:12:28)
jojo musí, ja kvuli její náladě momentální nebudu zavřená doma navíc máme psa a tak prostě musí
jinak s mytím hlavy to srovávám i s jinejma momentálníma výlevama,
ona je pak venku ráda neboj
ale každej at si to dělá jak chce, já se její opozicí řídit nebudu
|
|
|
|
| Pavelčata | 
|
(7.7.2011 12:12:19)
Teda bohužel neporadím, tohle neznám, ale nemůže být třeba unavená z toho opakujícího se navštěvování hřiště stále se stejnými lidmi?
Určitě to nelámejte přes koleno, pokud nemusíte dají se strávit krásné společné chvíle i v klidu domova u knížky, kreslení nebo jiného tvoření.
A zítra už jí doma neudržíte :o)
Mějte se rády...
|
|
| vera-bara | •
|
(7.7.2011 12:18:46)
Možná chce sedět před televizí,kam jí posadíš,než jdete ven.Ťelevizi bych vypustila a třeba si s ní malovala,četla,šla ven až po obědě někam jinam než s kamarádkama na hřiště.
|
|
| MishuI | 
|
(7.7.2011 12:24:27)
Moje dcera(stejně stará)zas nechce NIKDY domůSi nevybereš.Řve už v obchodě,na koupališti,u babičky,na ulici před barákem,cestou v autě,že DOMŮ NE.Vypadáme jak tyrani,co ji doma od rána do večera tlučou Musím ji vždycky na něco nalákat,když chci hladší průběh.Když nemám nervy,tak ji prostě čapnu a jde se,ale to je pak cirkus jak hrom.
|
| boží žena |
|
(7.7.2011 12:43:19)
jo to znám taky domů se jí taky nechce
ledacos už u ní funguje, tak ji nalákám
ale asi bych se ji měla podřídit a bejt na hřišti do 22 hod, když se ji nechce asi
|
| MishuI |
|
(7.7.2011 13:01:03)
Kdybych se měla podřídit já,tak je moje dítě špinavý,otrhaný,rozcuchaný a hladový.
|
|
|
|
| Pam-pela | 
|
(7.7.2011 12:30:38)
Vdycky je potřeba dítěti stanovit hranice, přes které už opravdu ne.
Každé dítě potřebuje tyto hranice, aby se cítilo v bezpečí.
Každé dítě někdy tyto hranice zkouší překročit.
Každá rodina má ty hranice nastavené jinak.
Ale výchova, kdy se vše podřizuje jen dítěti, je chybná..a časem se to ukáže.
Ono co je roztomilé ve dvou letech, není už roztomilé u školáka, konečně kolikrát to tu už bylo řečené.
Pokud bych si chtěla s dítětem hrát a vyměnit role....a "utíkat" mu a oblíkat a svlíkat - dobrý...jako hra jo, ale jako výchova teda ani náhodou.
Je potřeba aby měly děti své autority, pokud je nemají, jsou zmatené a nešťastné....a nemají pocit bezpečí.
Zvlášť pokud scénka skončí brekem obou aktérek.... ....
Nu, zkuste si to představit se svými rodiči...vy jako dítě, maminka jako maminka....brečíc, že nechcete s ní jít ven. Znáte ty scénky z domova, když jste byly dětmi nebo to fungovalo jinak?
U nás by se řeklo - nechceš, tak nic....v klidu by se šlo dělat něco jiného anebo pokud bych potřebovala, šlo by se....lámat přes koleno to není ono, ale podřídit se, oblíct, svlíct, brečet.....pak fakt chudák dítě bez hranic.
Hranice, kam až můžu a kam ne, dávají bezpečí....a až bude získávat dítě zodpovědnost za sebe, pak se mohou rozšiřovat, přirozeně...automaticky....ale u dvouletého........kdo může chtít, aby dítě přebralo zodpovědnost za domácí program?
|
| __No__ |
|
(7.7.2011 12:40:52)
Přišlo mi to jen hrozně líto (jsem čestvě těhotná-plánovaně, šíleně mě bolí prsa a hormony holt udělaly své)
|
| Pam-pela |
|
(7.7.2011 13:01:45)
 ale to člověk pochopí, vždy´t nejsme stroje a já taky nejsem žádná pořádně důsledná, děti mám 4 a často mě točí, jenže tohle je fakt doporučení z ps. poraden....a navíc je to naprosto pochopitelné.
A pro dítě je lepší pevnější slovo a třeba i příkaz než maminčiny slzy....ty mu fakt ty hranice a ten pocit bezpečí boří a i proto se mnohé děti chovají tak, jak se chovají...protože nemají důsledné a pevné rodiče (nevylučuje se to s láskyplnými).
A fakt nesmíme zapomenout, že to jsou děti...i kdyby byly rozumné, chování je dětské, zkouší, tvoří, překračují, prostě poznávají..a rodiče by měli být pevným bodem v tom poznávání, aby dítě vědělo, že je v bezpečí...že maminka je v poho..a když se zazlobí, tak proto a proto...ale že ona sama je si jistá tím, co dělá, stojí si za tím a je vyrovnaná.
Vždy´t tohle jsme jako děti taky podvědomě dělaly a očekávaly (a kolik je ti příspěvků soudících rodiče, že se nechovali tak a tak)....a dávalo nám to ten pocit bezpečí..a naopak když se mamka rozbrečela, to už muselo být.....to už bylo fakt šlápnutí vedle..ale to spíš pochopí trochu starší dítě...
Ona ta volná výchova a repektování dítěte jako partneranesmí být zas moc volné (protože on to partner není), jinak je to dítě ztracené....nemá opěrné a pevné body...je to pak ode zdi ke zdi, minulý režim nahrával spíš autoritativní výchově, tenhle opaku..ale dobrej je ten střed.
|
|
|
| Žžena |
|
(7.7.2011 13:02:18)
Hranice, hranice, drezúra, hlavně nikdy nepovolit, rozhodně jim to harantům nedarovat, ani jednou.
Tak s tímto já prostě nesouhlasím.
Když si jednou udělají den doma, tak to ještě neznamená, že se výchova zhroutí a že jí dítě bude za pár let skákat po hlavě.
Hranice jsou nutné, nějaký denní režim a řád je v pořádku, ale takové to vojenské dbaní na to, aby se děcko za každých okolností vždy podřídilo jen proto, aby si rodič dokázal svou převahu, a strašení člověka co se ptá, jestli OBČAS, JEDNOU může ustoupit tím, že "když dítěti ale POŘÁD ustupuješ, tak co z něj pak vyroste"... promiň, toto neberu.
Myslím, že hranice jsou nutné, ale výchova není boj o moc a dokazování převahy a moci vždy a všude.
|
| Pam-pela |
|
(7.7.2011 13:08:40)
Tos špatně pochopila....nemluvila jsem o vojenské drezúře, ale o hranicích....takových, které se prostě v dané rodině nepřekračují. Každý je může mít jinak....
A pak tam nesmí chybět láska, a kde je, tam se neubližuje a má být vzájemná....ale dítě není rovnocenným partnerem, je to prostě dítě, které potřebuje dohled, dozor, výchovu a vedení....a časem každý pozná, že to prostě tak je. Navíc děti majírůzné povahy, na každé platí něco jiného, ale rozhodně ne dohadování se, co a jak bude....v těch důležitých věcech, na kterých nám záleží. Na dohadování se o běhu rodiny.
Ani ve škole a školce nenastavuje chod školky dítě (a kupodivu se těm hranicím tam většina dětí automaticky a ochotně podřídí)....a dokonce i v práci existuje nějaká hierarchie, třeba šéf, že? Nu a kde jinde se pravidlům a hranicícm člověk naučí než doma v rodině?
Takže malé děti mají jiné hranice a výchovu než velké...ale - prostě potřeba jsou.
Takže to, že s tím nesouhlasíš, neznamená, že to, co píšu, je špatně....není...a každý klasický psycholog tohle doporučí a vysvětlí.
|
| Žžena |
|
(7.7.2011 13:15:18)
Pam-pelo,
autorka mluvila o situaci, která je svým způsobem banální a v kontextu s přebíháním silnice a nutnými pochůzkami naprosto nedůležitá, to snad taky posoudíš.
Jistě že v některých ohledech na přizpůsobování se dítěti není prostor a tam jsou ty hranice pevné.
Ale nevím, proč o pevných hranicích píšeš zrovna u takovéhle (s prominutím) KRAVINY, tj. jestli jednou či občas (věnuj pozornost těmto časovým údajům) nepůjdu ven, kam vůbec nemusím (neb se jedná jen o zevlování na hřišti, není to ani povinnost vyvenčit psa ani návštěva lékaře), a kdybych nešla tak bych se doma stejně dobře zabavila. Toto je podle mne modelový příklad situace, kde mohu použít rodičovskou benevolenci. A opakuji, jedná se o slovíčko OBČAS. Nejedná se o to, že tímto děcku dám plnou volnost v organizování chodu rodiny, neznamená to, že bude snídat, obědvat i večeřet nanukáč a neznamená to, že bude moct volně běhat na silnici mezi autama.
|
| Schauma |
|
(7.7.2011 13:17:05)
|
|
| Pam-pela |
|
(7.7.2011 13:31:48)
no pokud je z tohohle jednání scénka uvená v textu, pak je to na pováženou právě proto, je JE to kravina....a pokud rozhodím dítě tím, že to ještě obrečím....pak to už kravina není.
Reagovala jsem na popsanou situaci....kdy z banální věci vznikl PROBLÉM....
Maminka se totiž nezachovala jako autorita, ale jako partnerka dítěte a to není dobře. Dítě v tom případě ztratilo pocit bezpečí....a navíc bylo potaveno na vedoucí pozici, na což ve dvou letech není připraveno.
|
| Žžena |
|
(7.7.2011 13:44:21)
Pam-pelo,
to dítko svoji čerstvě těhotnou, hormony ovlivněnou matku uvidí plakat určitě ještě několikrát a možná i v mnohem bizarnějších situacích. Rodič je taky jen člověk. Jednou se to nezvládlo.
Že se jednou nešlo ven, to si troufnu říct, že dítěti trauma z nedostatku bezpečí nevyrobí.
Tímto bych jen chtěla uklidnit zakladatelku, že opravdu dítěti nijak dramaticky neuškodila a že z něj tímto "povolením hranic" neudělala budoucího kriminálníka.
Každý den máme s dítětem desítky a stovky různých interakcí, komunikujeme, ukazujeme cestu, povolujeme, nepovolujeme, regulujeme jeho chování. Dítě vidí směr a hranice průběžně, každý den, celý život, takže jedna podobná aférka, navíc ve věci, kde "jde o houby" jej nemůže poškodit.
|
| Pam-pela |
|
(7.7.2011 14:14:00)
Myslím, že z toho fakt vzešla trochu hysterie, ne?
Záleží na každém, jak si dítě vychová, jak si to nastaví....a jasně jsem psala, že to, jak zakladatelka reagovala, se pochopit dá, nejsme stroje...ale asi to nebyl první problém, když je z toho diskuze, takže jsem připsala svou trošku do mlýna.
Mrkni do pár psychologických knih (možná ne těch úplně nejmodernějších, kde je to odezdi ke zdi), ale do těch klasik...nebo na stránky dětských psychologů.
Tohle jsou zásady dětské výchovy.
Podívej třeba na spoustu sebevražd dětí poslední dobou, ztráty motivace dětí k životu...a jedním z příčin je právě ztráta bezpečí dětí, marnost v životě, naukotvení se. Dítě nemá, o koho se opřít.
Tohle už není vůbec na zakladatelku, tohle už je v diskuzi mezi námi dvěma o stanovení hranic.
Jasně, že jsem taky udělala spoustu chyb ve výchově jako každý a kvůli tomu, že dítě nechtělo ven, se svět nezblázní..takových situací ještě bude..ale chce to reagovat na ně s přehledem a nadhledem....jako autorita, jistota. Za tím si stojím. To, že se to nesčíslněkrát nepovede, že bude hysterák, to i bude....jsme všichni živí, máme nějaké reakce.....
A nezaměňuj to, prosím, za dril a nerespektování potřeb dítěte, o tom jsem skutečně nepsala.
Zakladatelce se omlouvám a vůbec jsem nechtěla říkat, že je špatná maminka, bylo to spíš obecné zamyšlení.....nad těmi hranicemi.
|
| Žžena |
|
(7.7.2011 14:28:41)
Pam-pelo,
já pořád mluvím o této jedné konkrétní situaci a o tom, že z jedné podobné aférky dítě životní pocit bezpečí neztratí.
Takže sebevraždy a psychologické knihy tu nejsou na místě.
|
| Etraska | •
|
(7.7.2011 17:31:12)
Tak názory psychologů třeba já automaticky považuju za bezvýznamné, ne li dokonce škodlivé
|
|
|
|
|
|
|
|
| Pam-pela |
|
(7.7.2011 13:13:53)
A pak hranice jsou od toho, aby se jednou začas překročily...ale výjimečně....a dítě to respektuje a ví.
My těch hranic moc nemáme....ale děti je respektují.
A pak existují oblasti, při kterých se běžně dohadujeme...jako partneři.
|
| CPO |
|
(7.7.2011 13:21:31)
Naprosto - s ohledem na vlastní zkušenosti - souhlasím s Pam-pelou a Adelaide.
Ta drobná hysterie kolem toho "vojenského režimu" je zbytečná - hranice opravdu LZE překročit  , když je to vhodné, ale nejdřív musej bejt vytyčený...
|
|
|
|
|
| anemon | •
|
(7.7.2011 12:54:01)
Mám dva kousky 2/09 + 1 x 2/06 a nemám tolik času se s nima takto dohadovat.
Jediný co poradím - vypnout pohádku (ukončit hru, kreslení...) dřív, aby se podílely na přípravě další činnosti, př. venčení (tam se naše děti většinou nezaseknou, venku to milují) připravím oblečení, řeknu "jde se ven" a vypnu DVD, než doobléknu, co nezvládnou, další si připravují batůžky, než se obléknu já, připraví hračky (jsou od písku, tak si k tomu už vlezou do předsíně) a jdeme.
Bojím se, že dvouleťák už brzo prokoukne, že ho samotnýho prostě doma nechat nemůžeš.
|
|
| Schauma |
|
(7.7.2011 12:56:08)
Tak to se mi nikdy nestalo, spis byval opacny problem, vztekani, kdyz se slo domu.
Nechala bych to byt, pokud nemas nic nutneho, byla bych doma. Treba za chvili ven bude chtit jit. Nac to hrotit.
|
|
| adelaide k. | 
|
(7.7.2011 13:11:29)
Mámo, asi to hlavně chce rozhodnout se jestli se teda ven jde nebo ne.
Si to vezmi... řekla si že jdete, když dcera odmítla začala jsi ji oblíkat (přitom ona ti pořád dávala najevo, že nechce), pak jsi zas přestala a řekla že jdeš sama, což ale nebyla pravda, spíš hra (což moc dobře chápe i dvouleťák), pak jsi to znovu zkusila s oblíkáním a nakonec to vzdala protože seš naštvaná, že tak prudí (čímž ale jn dává najevo že prostě nechce). Plácáte se v tom obě.
Buď předvídatelná. Když rozhodneš že se jde ven tak jděte (jo, možná za cenu scénky a gumového dítěte). Anebo jí dej na výběr a podle toho se zařiď.
Zatím dcera vidí že "máma něco rozhodne a když nespolupracuju zkouší různé finty a nakonec to vzdá". Tak se nediv že vyvádí
|
| __No__ |
|
(7.7.2011 13:32:10)
adelaide, díky. Tohle jsem potřebovala slyšet, neuvědomila jsem si, jak to vidí dcerka. Poslední měsíce žiju ve stresu a prostě nemám nervy řešit, jestli má náladu chodit ven nebo ne. A taky mi je třeba i líto, když je venku hezky (zvlášť po pár propršených dnech) a my sedíme doma.
|
|
|
| Šešule | 
|
(7.7.2011 13:13:56)
Možná jsem moc brutální, ale to, co ty, bych asi nedělala. Neměla bych nervy.
Pokud nechceš jít na ní s příkazem, tak bych asi zkusila "Jdeme ven. Vezmeš si červený, nebo oranžový triko?" Prostě odvýst pozornost a rozhodování na něco jinýho.
U nás to teda funguje tak, že rozhodujeme my s mužem, co se bude dělat. Jasně, syna se ptám, kam by třeba chtěl na procházku, může vybrat cestu, ale rozhodující slovo máme my. Kromě toho, u nás z řevu "nechci ven" se během setiny vteřiny stává řev "chci ven" To bych se musela zbláznit, kdybych se tím řídila.
|
| Šešule |
|
(7.7.2011 13:23:33)
A taky synovi nic nehraju- netvářím se, že brečím, když nebrečím, nedělám, že půjdu, když vím, že bez něj nepůjdu. Zato když se odmítá oblíkat, párkrát jsem mu řekla, ať jde třeba bez bot, když chce (Kousek bych ho bez těch bot i nechala jít). Ale vždycky pochopil, že sranda končí a boty/ oblečení si vzal
|
| anemon | •
|
(7.7.2011 13:56:08)
Přemýšlím, v jakém věku pochopí, že bez nich se z bytu odejít nedá - toto nedělám, ale manžel - když moc ječej a dupou v bytě - se proplíží ke zvonku a udělá rozzlobené sousedy, tak jak dlouho mu to budou baštit.
|
|
|
|
| Lída. | 
|
(7.7.2011 13:27:15)
takových dní ještě bude.
myslím, že ty taky někdy nevíš, co vlastně chceš, ne? Přijde mi to úplně normální
|
| jituše | 
|
(7.7.2011 14:21:07)
Píšeš - "dcera zatím koukala na DVD" - kdybych měla rozkoukáno něco na DVD, tak bych také nechtěla jít ven, jen co by někdo houknul...
|
| __No__ |
|
(7.7.2011 14:22:50)
Za cca 5 minut to mělo končit
|
|
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)