| LuciHa | 
 |
(4.8.2011 10:33:52)
Co děláte proti tomu šílenýmu stereotypu doma? Ráno vstát, připrvit snídani, hrát si s dětma, připravit oběd (děti otravujou, nmámklid ho skoro ani připravit), spánek po obědě (hurá), odpoledne nevím, co zase budeme dělat. Není to o tom, že nemám kamarádky, už jsou vlastně zahrnutý v tom stereotypu.
Manžel dohlíží na stavbu našeho domu a i tam dělá, do toho pracuje na směny. I když nemá moc času, snaží si děti vzít a bych si odpočinula. Prarodiče jsou na tom česově taky celkem špatně, ale občas děti pohlídají. Já vím, co vlastně řešim, ale nemáte to taky někdy tak? Děti miluju, to s tím nemá nic společného ale co s tím? Když pojedeme na výlet, tak ten den je super, ale zase je tu druhý den a zas to samé dokola....
|
| LuciHa |
|
(4.8.2011 10:39:37)
Já taky, ale prostě to mám teď pár dní tak, že mě na hřišti nebaví plácat do báboviček, povídat si, jak jsou děti šikovné. A hlavně každý bere mateřství jako něco tak úžasného, že to nemůžu ani skoro nikomu říct a ptám se takhe zbaběle přes net, co vy na to? Čekám až to přeje..
|
|
|
| babiki | 
|
(4.8.2011 10:38:07)
nevarim obedy, varim vecere, takze se muzem cele dny flakat venku, pokud je hezky
nebo delame piknik na zahrade, atd.
ale chapu te, ja nedavno zacala studovat, abych protrenovala mozek
jinak v kazde volne minute ctu ctu a ctu, to je me unikove reseni 
|
| LuciHa |
|
(4.8.2011 10:44:37)
já jdu taky kvůli tomu studovat, neboť bych se už doma asi zbláznila. Jenže donedávna mě to tak mocnevadilo, teď nějak upadám do depresí a ráno si říkám, to je už zase ráno? Musim vstát, protože deti chtějí vstát, manžel je na stavbě, nemůže je pohlídat, abych si pospala. Tak to zase musím zvládnout sama, a tak to jde vše ruku v ruce.
|
| babiki |
|
(4.8.2011 10:48:34)
lucie me stereotyp nici, fakt te chapu, ja se ho snazim cely zivot cilene rozbijet 
me taky pomohlo, ze jsem se prihlasila do fitka a poprve v zivote chodim cvicit a plavat, mam mnohem vic energie (a jak jsem tyhle kecy nesnasela), deti hodim do hlidaciho koutku a makam 
|
|
| NL |
|
(4.8.2011 10:50:38)
Já si zase říkám - Jé už je večer, ještě kaši, vykoupat, mléko a dát mladší (20 hod) do postele a možná dneska nebude se budit a bude spinkat. Potom zpacifikovat starší, která spát nechce jít a ráno zase vstávat. No a pak si říkám, konečně klídek, můžu si sednout, nikdo mi tu neječí, tedy pokud nemusím žehlit, uklízet apod.
|
|
|
|
| Janča N. | 
|
(4.8.2011 10:38:44)
Po pravdě? Jediný unik ze stereotypu a kruhu povinností je snění o vášni....
|
| Janča N. |
|
(4.8.2011 10:39:23)
Ale realita je taková, že s manželem padáme večer únavou na hubu a proto mi zbývá jen to snění
|
|
|
| Meta | 
|
(4.8.2011 10:41:43)
Nedokážu vytvořit stereotyp  .
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(4.8.2011 10:44:45)
Ani já ne. Jen romantickej/milostnej rituál.
Stereotyp je poloviční smrt. 
|
|
|
| CHAPE | •
|
(4.8.2011 10:42:07)
radim jen vydrzet,
Vicemene cely zivot jejen stereotyp, kdy clovek zije v jedne stale se opakujici smycce, ktera se jednou za cas mirne zmeni aby se pak zase dlouho opakovala.
p[rvni zmena asi bude jak se prestehujete, budete doladovat domek, ale pak zase nastane rutina, pak deti zacnou chodit do skoly, vitana zmena, ktera se pozdeji stane rutinou, bojem o ukoly a volny cas, obcas prolozeno prazdninami.
A pak tak za 15+ let deti vyleti z hnizda a ty budes mit zmenu, ze si muzes delat co chces, az se z toho nudna ubijejici rutna, obcas ozrena navstevou deti, a pozdeji i vnoucat.
Tak ted nevim zda jsem te potesil a nebo jen ukazal depresi nasledujicich dni :)
|
|
| NL |
|
(4.8.2011 10:43:19)
No tak u nás je scénář ještě horší. Po obědě hurá nedělám neb dcera starší nespí. Mladší 8 měsíců má občas výkyvy spánku, že spí třeba jen 3 x půl hodiny za den 
Kamarádky zatím jich moc nemáme, takže hrozí návštěva tak 1x za měsíc, protože všichni jsou buď vytížení anebo prostě sedí doma a mě nebaví je otravovat ať něco podnikneme.
Prarodiče, no tak od nich hlídání dá se říct skoro nemáme. Teda teď poprvé za 4 roky bude naše starší na týden s babičkou. Tak aspoň jsem ráda za to. Jinak jsou daleko. A samozřejmě, když potřebujeme třeba při stěhování hlídat děti, tak přijedou, pomůžou. Ale že by třeba jednou za 14 dní hlídali třeba 2 hodinky, tak to ne.
|
| jak | 
|
(4.8.2011 10:45:52)
to prejde. me syn nespi, vcera jel v kuse od 6 do 9 vecer, nesedne si:)) Ja byla tak hotova. Obed varim s tim, ze se bud pere s brachou, nebo vymysli, co by:))) je to hrozne. me zachranuje prace, zahrada, tak ho vypustim a jen hlidam, kamaradky, rada zvu kamaradky k nam na cely den, my sedime na terase a deti si hraji:)
|
| LuciHa |
|
(4.8.2011 10:57:37)
já mám děti necelý 1 a 3. Když k nám někdo přijde na návštěvu, tak si ani nepopovídm, neboť pořád lítám za tříletým, který moc neposlouchá, aby se mu něco nestalo. Takže sednout si na terase opravdu nemůžu.
|
| Radka + 2 | •
|
(4.8.2011 11:04:37)
Tak to jsem měla stejné, když jsem projížděla kolem kaváren, kde SEDĚLY maminka a děti si hrály nebo spaly v kočárcích tak jsem nechápala. Starší v kočárku nikdy nespala (vždy jen strašně řvala, tak jsme chodili ven jen v nouzi nejvyšší a jakmile začala chodit, tak šlapala pěšky ... a pak už byla neuhlídatelná a když jsme měli „hodné“ druhé miminko, tak už byli dva, tak se zase sednout nedalo.
|
|
|
|
| NL |
|
(4.8.2011 10:46:44)
Jinak jsem se přihlásila na školu, budu chodit 1x měsíčně, tak doufám, že se konečně dostanu mezi lidi. A nedělám to zas až tolik kvůli studiu jako právě tomu stereotypu, potřeby vypadnout.
|
|
|
| Mamča + 4 ♥ | 
|
(4.8.2011 10:48:58)
Lucie..,
jak staré děti ,máš ?? Ono to časem přejde, jak budou větší, budou víc samostatnější....kolem 4-5 roku jsou už děcka "volnější".....do té doby vyžadují pozornost..já mám jednu malou výhodu - nemusím se tak 2x starat o moji nejmenší dceru, které teprve na podzim budou 4....mám zastání u starších holek...
Jinak stereotyp mám taky..ale tím, že jsem je naučila se o sebe postarat hned ráno, tak můžu trošku vyspávat do dopoledních hodin - samo s tím, že mám "očko" pootevřené...
Jinak uvařit, poklidit, vyprat, sušit, jít ven - jako každá jiná maminka tu...a večery ?? Večeře jsou studené, málokdy teplé, to jsou spíš pak zbytky od oběda, pokud zbydou, jinak pak hygiena, pyžamo, postel a já můžu dělat si co chci.. S partnerem pak máme na sebe klid, i když u mě doma v tom pidibytečku....jak se to vezme
Ale je to pak volnější - jak říkám, jak jsou děcka starší, jsoui samostatnější..
Jo a na písku nestavím a nedělám bábovky - od toho jspou ony, maximálně jim pomohu s říkankou...
|
|
| Radka + 2 | •
|
(4.8.2011 10:50:20)
Mám extrémně živé děti, které se jako malé doma neustále snažily zničit navzájem, nebo každý sám sebe individuálně. Nejsou hyperaktivní, jsou jen velmi, velmi, velmi aktivní :)
Vařila jsem ráno, sotva manžel odešel, dokud ještě nebyly tak rozjeté, snažila jsem se navařit na víc dní, aby to nebyla ta rutina. Pak jsme vyrazili ven a vraceli se těsně před manželem.
Každý den jsme podnikali něco jiného, starší přes den nikdy nespala, mladší si pospal v průběhu dne v kočárku. Upřímně, byla jsem raději, když byl manžel na služebních cestách, starala jsem se jen o dvě děti, nikoli o tři.
Tak to je tip – když nejsi doma, nevzniká nepořádek (pračka může mezitím jet), nemusíš tolik uklízet, navař si na víc dní najedou, venku podnikej různé věci.
Ale chápu tě, už zase chodím do práce (cca rok) a když mi manžel navrhl, jestli bych nechtěla být doma, tak se mi udělalo zle, když jsem si představila ty rituály (uvařeno – když už jsi doma, dokonale uklizeno – když už jsi doma, všechno zařizovat – když už si doma a když bych si na chvilku sedla, výčitky svědomí, že se nechám živit)
|
|
| Ivi + M + P | 
|
(4.8.2011 10:56:49)
Vše se změní úderem hodiny, kdy nastoupíš opět do zaměstnání nebudeš mít čas přemýšlet
|
|
| Táňa | •
|
(4.8.2011 11:16:08)
Myslím, že tohle zažívá každá maminka na MD. Přejde to.
|
|
| yuya+B 01/08+O 10/10 | 
|
(4.8.2011 11:16:35)
Ještě jsem nečetla diskuzi, ale jsem zvědavá na rady. Jen ti chci napsat, že to mám v poslední době úplně stejně a jsem z toho dost přešlá. Jsem doma už čtyři roky a ještě mám dva před sebou. Kdybych už teď nevěděla, že bych později litovala, šla bych asi hned do práce aspoň na půlúvazek. Sice pracuju, ale doma, a to člověka ze stereotypu moc nevytrhne. Není to o dětech, ty jsou skvělý, ale právě ten stereotyp mě ubíjí. Kámošky už jsou v tom taky zahrnutý, přesně jak píšeš. Já třeba nejsem rozená pečovatelka a hospodyňka, pro kterou by péče o děti, rodinu a domácnost byla smyslem života, takže už jsem z toho za ty roky trochu unavená.
Docela se těším na září, malá nastupuje do školky, tak mám velký plány (kroužky pro ni i pro mimino, chci začít chodit cvičit, atd.).
To si taky myslím, že je hodně důležitý, urvat si čas jenom pro sebe a někam vypadnout. Aspoň jednou týdně. A je jedno, jestli je to cvičení, kurz angličtiny nebo pivo s kámoškama.
Důležitý je myslet pozitivně.
|
| LuciHa |
|
(4.8.2011 11:26:33)
Já vim a teoreticky si taky umím hezky poradit, ale nějak mi to nejde do praxe. To není vůbec narážka, já jsem strašně ráda za vaše názory a taky jsem se u některých pobavila a je mi hned líp.
Mně jde taky asi o tu hospodyńku. Manžel si přijde domu, dám mu jídlo, prádlo má vyprané, doma uklizeno, vezme si děti najedené, přebalené, připravené. Neví, jaká dramata tomu předcházela. A když přijdou po hodině, dvou špinavé a řeknou my máme všichni hlad, tak jsem tu zase jako hospodyňka a zase a furt to dokola. já vím, že manžel má ruce a může něco v domácnosti udělat, ale chodí do práce, staví dům, stará se o nás finančně, tak tohle je moje povinnost, ale mě to teď tak ubijí...
|
| jak |
|
(4.8.2011 11:42:36)
Lucko, ubiji to vetsinu, ten kolotoc, u nas ty sceny a rev, nez udelame, co je treba, diskuse, ze se zuby opravdu cisti atd.
Vydrz, bude lip. Za par let Te deti uz tolik nepotrebuji.Musis myslet na sebe a obcas proste byt sama, delat neco, co Te nabije:))
Co treba jet s detmi na cely den na kolo?
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(4.8.2011 12:12:04)
Tak to není problém mateřství, ale vašeho nastavení povinností v domácnosti s manželem. Starat se celodenně o malé děti neznamená automaticky poskytovat full servis manželovi. On má svou práci, ale ty také - péče o děti je také práce. A velmi náročná. O servis byste se měli nějak podělit, neříkám, že přesně fifty-fifty, ale i ty máš nárok na odpočinek a na nějakou úlevu. Také si zasloužíš občas jen zasednout po práci k prostřenému stolu. To se dobře řeší např. zajištěním hlídání pro děti a vyjitím si s manželem na jídlo někam ven, to by ti pomohlo přerušit stereotyp a nabrat trochu dech. A manžel může občas třeba pověsit nebo posbírat prádlo místo tebe, zatímco si lehneš s knížkou nebo někam vyjdeš bez dětí apod.
|
| LuciHa |
|
(4.8.2011 12:38:58)
Anett, on ještě po práci staví barák, Přijde z práce po noční a jde se zedníkama na stavbu, aby to bylo vše rychleji hotové a i lacinější. Tak pak když přijde domů, je myslím moji povinnsotí mu dát nějaké jídlo a ne aby si ještě něco připravoval sám. Prostě jsme se tak dohodli, že já budu mít na starosti domácnost a on stavbu. I jsem mu říkala, jak se teď cítím a on se snaží, ale stejně mě to ubijí.
|
| Ropucha + 2 |
|
(4.8.2011 13:02:30)
Tak pak holt jedině zatnout zuby a vydržet
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(4.8.2011 11:26:18)
S tím jsem problém neměla. Každý den jsme si udělali jiný, nebyl to pro mě žádný vražedný strereotyp. Samozřejmě režim dětí se musel dodržovat, ale když se chodí do práce, také se dodržuje nějaký režim. Já jsem rodičovskou dovolenou vnímala jako mnohem svobodnější období, než běžný pracovní proces. S dětmi mě to bavilo víc, než s cizími lidmi v práci, mohla jsem trávit spoustu času venku, vše jsem si organizovala podle svého - pohoda. Dopoledne jsem vařením nikdy netrávila, to mne nebaví a děti by mezitím jen zbytečně zlobily z nudy, navařila jsem si vždycky večer nebo v noci a dopoledne jsme trávili obvykle mimo domov.
|
|
| LuciHa |
|
(4.8.2011 11:39:48)
A problém je, že nežijeme třeba Praze, ale v bývalém okresním městě, kde už máme vše projitý, vše známe, všude jsme s dětma byli.
Mateřská centra mě vůbec neberou, ale v dobrém slova smyslu, když tam někdo chce chodit a baví ho to, je to super. Mě nebaví s dětma hopsat u písniček a s maminkama si povídat, co jejich dětí papají a co ne a jestli už nepoužíváme nočník apod..
|
|
| Žžena |
|
(4.8.2011 12:15:54)
Na stereotyp vřele doporučuju začít na rodičáku studovat a podnikat. Pak se domácí stereotyp stává vytouženou metou
|
| Kja | 
|
(4.8.2011 14:49:28)
Zalezi na tom ... zpetne vidim, ze uz nikdy nebudu mit tolik volneho casu a takovou moznost variability jako na materske.
Stereotyp do prace, z prace, nakoupit, uvarit, upect ... den co den ... je ubijejici. A prestoze mam teoreticky moznost jit po praci kamkoli a vratit se kdykoli, to mnozstvi prace me dost limituje, protoze delat to od pulnoci do rana se mi vazne nechce ;-)
|
|
|
| 25.12Ali.......14 | 
|
(4.8.2011 17:58:42)
Dobrovolně stavíte barák při 2 malých dětech tak se nediv že je vše na tobě - leda, že bys šla pomáhat na barák místo manžela. Nechápu když si někdo dobrobolně zvolí takovej záhul tak si pak stěžuje - je přeci jasné, že je pak všechno na matce a k tomu patří i ta nuda a stereotyp - východisko vidím v tom, aby manžel zvolnil s pomocí na baráku a pomáhal více tobě nebo si najdi takovou zábavu při dětech, která tě bude naplňovat - ať už je to třeba sezení na netu.......
|
| LuciHa |
|
(4.8.2011 20:38:23)
jo dobrovolně stavíme dům a všechno to vím, že to je těžké. Prostě na mě padl splín, ze kterého se samozřejmě za čas vyhrabu a vše bude dobré. Jen jsem chtěla vědět, jak to mají osatní - kolotoč kolem dětí apod.. Všude se říká, jak je mateřství krásné a každý si ho strašně užívá. Já se těším, až dám děti do školky a půjdu do práce. Teď se těším, že začnu alespoň studovat a na chvíli zaměstnám mozkový buňky. Mateřství je sice krásné, ale je to veliká dřina, tak jsem jen chtěla vědět, že v tom nejsem sama.
|
| Ecim | 
|
(4.8.2011 20:43:14)
"Mateřství je sice krásné, ale je to veliká dřina, tak jsem jen chtěla vědět, že v tom nejsem sama."
Tak to mi věř, že v tom sama nejsi. Já jsem byla na mateřské 4 roky, užila jsem si ji jak nejlépe jsem mohla, a to jednak díky tomu, že mě moje dětičky velmi baví, a jednak díky tomu, že mám dobré zázemí. A i když na ni budu vzpomínat jako na to nejhezčí, co jsem kdy zažila, tak jsem se také často cítila utahaná, měla všeho plné zuby, hypnotizovala jsem hodiny a dveře, kdy už se manžel vrátí domů, nemohla se dočkat, až si děti vezme babička... Teď chodím na půl úvazku do práce, čehož místy lituji a místy se mi to jeví jako příjemná změna, ale tyhle pocity přetrvaly a přetrvávat budou, protože prostě k mateřství neodmyslitelně patří. I ta nejnadšenější maminka toho má občas plné kecky.
|
| jak |
|
(4.8.2011 20:45:01)
Materstvi je drina:))) nikdy mne to nenapadlo, az kdyz jsem porodila. Dnes mne zachranila moje mama, vzala si deti na noc:)) tak jsem si uklidila, dodelala resty do prace a mam volno. A hlvane , rano vstanu a bude tu stale uklizeno:))
|
| Ecim |
|
(4.8.2011 20:46:08)
Já jsem věděla, že to bude náročné, takže ani moc šokovaná nejsem, ale někdy je to ve stylu "stokrát nic umořilo osla".
|
|
| Ecim |
|
(4.8.2011 20:46:53)
A ještě bych ráda dodala, že na mateřství je krásně vidět, že všechno, co v životě za něco stojí, dá spoustu námahy.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)