| Evik+Šmudla+Šmudlinka |
 |
(26.9.2012 14:35:18) Už jsem docela zoufalá, co se synem. Jsou mu dva roky a měsíc a ještě skoro neprospal noc celou. Vždycky spal celkem málo (od půl roku jen jednou denně, po roce si zrušil denní spaní úplně, pak se zase k němu vrátil atd.) Teď chodí spát mezi 21-21.30, podle toho, jak je unavený, jaký měl den. Večer v pohodě usne u pohádky, ale když od něj dospělý (je nebo manžel) odcházíme, vzbudí se. Vysvětlíme, že je čas spát, pustíme relaxační hudbu. Cca 3-5x se k nám do obýváku vrátí, zase ho vrátíme do postele. Vždycky mu vysvětlíme, že ho máme rádi, jsme hned vedle, nic se nemůže stát, ale že je čas spinkat. Vše pobíhá s úsměvem, bez křiku nebo pláče, potom usne. To je za mě v pohodě, protože na něj nikdo nekřičí ani neusíná v pláči. Horší je noc, která následuje: několikrát je za noc (3x-5x) začne plakat - nebo spíš jakoby se "vztekat" ze spaní- kope, hází zadečkem, pláče, oči zavřené. Když okamžitě nepřiskočím a nehladím ho, vzbudí se a jde za námi, pak je dlouho k neutišení. Při prvním takovém pláči si většinou k němu lehnu, aby se manžel vyspal do práce. Je mi ho strašně líto, nevím, co mu je a jak mu pomoc. Když se úplně vzbudí, nedovede mi říct, co mu je, ale pláče a je k neutišení. No a krom toho to přestávám zvládat - po nocích pracuju (tak, aby přes den o mém přivýdělku ani nevěděl), spím běžne 4-5 hodin a když mě 5x za noc vzbudí, začínám padat na hubu. Moc bych mu chtěla pomoct, ale nevím jak, protože nevím, co mu je. Jinak je moc šikovný, komunikativní, vpodstatě vše, co chce, mi řekne. Večer vařím klidnící čajíky, máme klidový režim a klidové aktivity, rituál ukládání-už sám říká po vyčistění zoubku: "Jdeme spinkat, dobrou noc, mamka přečte pohádku." I jsme mu přesunuly postel, jestli nemá špatné zóny... Po obědě spí hodinku, občas se mu stává to samé. Celý den je protivný, nevyspalý, mne si očika a zívá - nebo naopak rozjívený, ale tak, že na něm poznám, že je unavený. Omlouvám se za román, ale fakt jsem zoufalá.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
 |
(26.9.2012 14:48:34) Evo, jestli tě to uklidní, moje dvě děti dělaly a dělají to samé. Syn to dělal dva roky, přestal ve chvíli, kdy jsme přinesli z porodnice dceru (teď se probudí tak jednou, dvakrát za noc. Dcera to dělá už rok a půl, kvičí za noc někdy pětkrát, ale spíš desetkrát až patnáctkrát. Usínání teda máme pohodovější než vy, ale ty noci jsou pekelný.
Jak vypadám, to ti asi ani nemusím přibližovat. Co s tím, netuším. Vyzkoušela jsem fakt snad už všechno, od klasické medicíny po různé alternativy. Už sotva lezu.  
|
| Evik+Šmudla+Šmudlinka |
 |
(26.9.2012 14:56:23) Příšerný... Takže terapie novým díteme moc nepomohla, že? Jeden přestal druhý začal... Achjo  Manžel je už dost na nervy a vzteklej, nejradši by syna nechal vřískat (vím, že jsou to jen slova, nevydržel by to) nebo ho odvedl k doktorovi.
|
|
| Mab | 
 |
(26.9.2012 14:59:35) Taky se přidám. Synek měl období kdy usínal bezvadně a období, kdy jsem uspávala třeba hodinu. V noci občas spinkal perfektně, jidny se budil á hodinu. Krátce pomohlo odstěhovat ho do vlastního pokojíčku (budil se u nás v ložnici, i kdž jsem se jen otočila na druhý bok). Pak naopak nechtěl spinkat sám, takže se do naší ložnice vrátil, už mívá tvrdší spaní a neprobudí ho můj pohyb. SPí v miminkovské postýlce, kterou mám jako prodloužení letiště. V noci se občas opakovaně budí, posadí se, ujišťuje se, že tam není sám a zase si lehne. Jindy se rovnou probudí s pláčem nebo pláče v polospánku. Někdy pomůže, že ho pohladím a mluvím na něj, jindy ho to naopak ještě víc rozlítostní. Beru to tak, že to musím vydržet, v noci zpracovává co prožil přes den a někdy to je asi na jeho hlavinku moc, tak z toho pláče. Jsou mu tři a pevně věřím, že to zase časem přejde. Když má hodně divokou noc, tak se manžel stěhuje z ložnice do jeho postele v pokojíčku, aby mohl v práci fungovat. A já to dospávám přes den, když se povede. Ale dlouhodobě fungovat o pěti hodinách rušeného spánku jako ty, to opravdu není dobré. Tělo se ti vzbouří. Ale jak to líp udělat nevím.
|
| Evik+Šmudla+Šmudlinka |
 |
(26.9.2012 15:18:09) Taky takhle brusím mezi jeho potřebama - pokaždé zabere něco jiného. Syn má velkou postel, do malé už se nevešel. Někdy lehám já k němu, někdy beru do ložnice atd. Problém je, že já se přes den dospat nemůžu - manžel chodí z práce pozdě nebo vůbec ne a já taky pracuju - většinou po chvílích, kdy syn spí. Už i zvažuju, že odřeknu zakázky a zruším ŽL, přestávám to zvládat
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
 |
(26.9.2012 15:20:49)
  
Jojo, taky už se přes den nedochrupnu, mrňavá už taky nechce přes den spát, a když spí, tak furt je tu ještě ten tříleťák, žejo.
Jestli to přežijeme, tak to jednou dospíme. A pak budem chodit haranty cvičně budit  
|
| Evik+Šmudla+Šmudlinka |
 |
(26.9.2012 15:22:37) Už jsem říkala, že se těším, až bude syn vymetat diskotéky pak to dospávat do oběda  
|
|
|
|
|
|
| x x |
 |
(26.9.2012 15:08:57) Asi to bude znít brutálně, ale nám pomohlo nechat vřískat. Za pár dní ji to přešlo a je klid. Prostě pokud má vše co potřebuje, nemá žízeň, hlad, je přebalená, tak klidně něchám půl hoďky vřískat. Nejsem otrok a se 3 dětma a těhotná bych se z toho zbláznila. Ona jak zjistila, že si vřískáním nic neprosadí, tak už to pak nezkouší. Ale je to zkouška nervů pro rodiče. Jenže já se taky potřebuju vyspat, nejsem na klíček.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
 |
(26.9.2012 15:17:53) Žubko, já jsem pak ke dvouleťákovi už taky pokaždý nechodila. Spíme ve stejný místnosti, tak jsem na něj jen vztekle syčela nebo potichu zavolala. A stejně se budil znovu a znovu.
On taky neřval půl hodiny v kuse, on se vždycky probudil, vztekle zaječel, že nemůže spát, a znova minutu zkoušel usnout. A zase vztekle zařval, jako že to nejde, a zas chvíli ticho. Takhle v kuse třeba deset minut, ale taky 3/4 hodiny, a třeba pětkrát, ale taky patnáctkrát za noc.
On si nic nevynucoval, on zuřil, že ho TO budí. Ale co je to TO, to jsem nevykoumala. Dcera to má hodně podobně.
|
| Evik+Šmudla+Šmudlinka |
 |
(26.9.2012 15:19:46) To je přesně ono. On si nic nevynucuje, nevzteká se, že by něco chtěl, nebo že by chtěl mě. Dělá mu to, i když spíme v jedné posteli.
|
|
|
|
| Jana | •
 |
(26.9.2012 15:12:03) asi tě moc nepotěším, ale můj syn byl a je to samé - od narození až do jeho tří let neprospal doslova ani jednu noc vcelku - budil se s pláčem minimálně 3x až 5x za noc. Po třetím roce jsem to už nevydržela a vyhledala dětskou psycholožku, syna vyšetřl i neurolog - kromě toho, že je syn hyperaktivní, má zvýšené svalové napětí, tak žádnou výraznější a závažnější poruchu neshledali. Dnes je mu skoro 6, situace se hodně zlepšila,spí relativně klidně, tak 1x za noc se vzbudí - ale nebrečí - napije se, případně si dojde na záchod a spí dál, ale tak 2-3x do měsíce mívá "noční děsy". Během dne není unavený, je to hodně živé a "šťastné" dítě
|
| Evik+Šmudla+Šmudlinka |
 |
(26.9.2012 15:21:12)

|
|
|
| Katka + 2 | •
 |
(26.9.2012 15:50:12) No něco v tom smyslu měla naše dcera od dvou do čtyř let. Budila se uprostřed noci, několikrát za noc byl strašný řev, když jsme k ní přišli, stála, nebo seděla, oči otevřené, ale zjistili jsme, že vlastně spí. Postup byl většinou – přenesli jsme jí na WC – kdyby jí náhodou budilo čůrání, pak jsme se jí snažili probudit – je strašně divné budit někoho, kdo na vás kouká a teprve když se vzbudila, tak se uklidnila a usnula. Můžu jen říct, že jí to kolem čtvrtého roku přešlo, ale bylo to velmi vyčerpávající.
|
|
| Dari79 |
 |
(26.9.2012 17:13:05) Nevím, jestli je na to nějaký lék, krom toho, že z toho časem vyroste... My taky nespíme celou noc, proto to dělám tak, aby MĚ to co nejmíň obtěžovalo. Muž doteď spí ve vedlejší místnosti, přemýšlím, jestli společný spaní někdy ještě obnovíme 
Malý taky kvičí v noci v podstatě ve spánku v několika verzích:
a) kvikne (to mě probudí), ale přetočí se a usne sám b) kvíká a vrtí se u toho (zjevně hledá vhodnou spací polohu), buď ji sám najde a spí dál nebo ho prostě přepolohuju, příp. strčím dudel do pusy, a spí dál - když nezasáhnu, tak to pokračuje tím, že se rozeřve a posadí se se zavřenýma očima na posteli a řve, takže stejně pak musím zasáhnout c) rovnou začne plakat, pak mu strčím flašku do pusy, párkrát se napije a spí dál.
Většinou je to 3x za noc - půlnoc, 2 hodiny a pak mezi 5-6 hodinou. Prostě si myslím, že je v té citlivější fázi spánku, možná sny???, tak kvičí. V ostatních fázích spí tvrdě, bez hnutí, skoro ani dýchat ho neslyším, jak tichounce krásně spinká... Takže to beru tak, že to schválně nedělá, proto ho vyřvávat nenechávám, mám ho při ruce, ani nerozsvěcím, ani nevstávám, čapnu ho, položím, strčím dudel, strčím flašu, zkontrolluju boky, že není pročůraný a můžeme spát dál. Myslím, že z toho vyroste. Dospávám buď s ním v odpoledním spánku (tak 1x za týden) nebo o víkendech (díky za zlatého tatínka).
Vůbec si nemyslím, že je to tak zlé - kamarádka sice tvrdila, že moje dítě spí děsně, ale její tříleťák se taky průměrně 2x za noc budí (jednoou čůrat, jednou napít), rozdíl je jen v tom, že on se probudí opravdu, zakňučí "čůrat" a ona musí vstát, rozsvítit, nachystat mu nočník atd... Pití už si obstará sám. Takže uvidíme, kdy to bude lepší
|
| Eliška + tříleťák | 
 |
(26.9.2012 17:46:52) Kamarádka tvrdila, že tvoje dítě spí děsně, pouze první den, kdy se probudilo a brečelo či mrčelo za noc snad 20x. Probuzení +-3x za noc kamarádka shledává v tomto věku celkem v normě a její tříleťák poprvé prospal celou noc až kolem 2. narozenin.
Jinak já jsem měla a stále mám postel syna hned vedle té svojí, takže vždy stačí natáhnout ruku nebo zašeptat, že jsem tam. Taky kontroluju tepelnou pohodu - syn je háklivý na příliš velké teplo, to ho taky může vzbudit a je pak nevrlý. A zvážila bych to usínání u pohádky, mohlo by mu to komplikovat usínání v noci, kdy žádná pohádka není.
|
|
|
|