| Martas-simon | 
 |
(7.4.2013 9:05:56)
Milé maminky, moc tu obyčejně nepřispívám, jsem spíš čtenář. Je mi 34 let, mám 3 letého syna, jsme sami, s manželem jsme se rozvedli krátce po narození syna. Kromě táty pro syna nám nic nechybí, finančně nestrádáme, máme skvělou babičku, jsme zdraví a šťastní. Ale, poslední dobou mi strašně tikají biologické hodiny. Toužím po dalším dítěti, z celého srdce si přeju sourozence pro syna. Jenže nemám partnera. Situace nemá řešení. Tak nějak cítím, že jestli neotěhotním v dohledné době, kapitola mateřství bude v tomto mém životě uzavřena. Finančně bychom to nějak zvládli, babička by pomohla, ale vím, že mít druhé dítě jako samoživitelka je hloupost, za prvé nefér vůči miminku - nemít tátu, za druhé strašně náročné pro mě. Přesto to nemůžu dostat z hlavy. Pište, co si myslíte, klidně i kritické názory. Děkuju.
|
| Cimbur | 
|
(7.4.2013 9:12:01)
A toho partnera nijak aktivně nehledáš? Není to cesta? I když chápu, chlapi v tomhle věku jsou přebraní a neuvěřitelně nároční, každý olysalý pupkáč si myslí, že pro něj jsou jen svobodné bezdětné princezny s parametry miss...
|
| Martas-simon |
|
(7.4.2013 9:27:47)
Partnera nehledám, bohužel jsem tak zatrpklá po předchozím vztahu, že si neumím představit, že bych dokázala ještě nějakému věřit. Manžel mě dlouhodobě podváděl, nakonec ze mě udělal blázna před veškerým okolím a zpochybnil otcovství, díky čemuž jsem přišla o naše společné přátele a skutečně se málem zbláznila. Když jsem tyhle těžké roky překonala, nemám zájem do toho jít znovu 
|
| Elíláma | 
|
(7.4.2013 9:33:03)
Martino, možná by ti pomohla předchozí vztah zpracovat psychoterapie. Samozřejmě tě nenaučí najít si chlapa, co nikdy nezklame, ale možná ti pomůže nebát se tak toho, i kdyby se tak stalo a možná víc věřit tomu, že se tak nemusí zákonitě stát. Co předáš dítěti, dětem, za vzor vztahu k jiným lidem? Že si nikoho nesmí připustit k tělu, že jim každý ublíží? Tvým dětem se bude tak hůř hledat důvěra vůči ostatním lidem, řekni si, už kvůli tomu, že bych jednou chtěla mít vnoučátka, musím to trauma zpracovat  Nejdřív bych si vyřešila vlastní kostlivce ve skříni a pak až bych se pouštěla do nějakého maminkování, jestli je 34 tvůj věk, máš času spoustu...
|
| Martas-simon |
|
(7.4.2013 9:49:27)
Rozumím tomu, co říkáš. Na psychoterapii jsem chodila pravidelně 2 roky, začala jsem ještě v těhotenství. Vystřídala jsem 5 psychologů, než jsem našla paní, se kterou se dalo aspoň trochu povídat. Bylo to fajn, mít neutrálního člověka, který vyjádřil svůj názor, ale to je tak vše. Že by mi to pomohlo odstranit nějaký blok nebo něco vyřešit, to fakt ne. Nemyslím si, že bych to jakkoliv přenášela na syna, pořád věřím v pěkný partnerský vztah, jen už ne sama u sebe.
|
|
|
|
|
|
. Snažím se přivolat jaro, uklízím skříně a dávám do nich jarní oblečení, vyndavám boty, peru zimní bundy a DOUFÁM, že je už uklidím. 
Já takového neměla a vůbec to zázemí nebylo nic moc. A právě proto si myslím, že líp by na tom klidně mohlo být druhé dítě zakladatelky, i když můj život byl podle zdejších názorů víc "fér"(oba rodiče". 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)