louda |
|
(5.5.2013 14:08:22) 2,5 leťák místo spaní dělal po obědě blbiny, furt jsem ho vracela do pokoje, domlouvala mu, snažila se být trpělivá. 2x se mezitím rozeřval, protože dělal skopičiny a praštil se. Pak že chce, ať si jdu lehnout s ním. Tak jsem teda šla, protože on když se nevyspí, tak je to s ním do večera strašné. Obvykle usíná bez problémů a spí průměrně 2 hodiny. Jenže dnes prostě pořád samá srandička, říkala jsem mu, že už se zlobím a že ho plácnu, pokud toho nenechá, ale pořád to zkoušel. Pak začal vyhazovat hračky z postele. No už jsem to nevydržela a dala jsem mu pohlavek, ale asi pořádný, protože začal dost plakat a pak usnul. Je mi z toho zle, nechci ho fyzicky trestat, jenže mě už se pak udělá černo před očima a neudržím se. Prostě skoro každý den ho plácnu. Většinou teda přes zadek, ale jak teď seděl, tak ta hlava byla blíž. Jak si v takových situacích udržíte klid? Prosím o zkušenosti podobně horkých hlav jako jsem já, co mají živé děti. Navíc je mi to téměř instantně líto, nejradši bych ho vzala do náruče, ale ani nevím, jak se pak v takové situaci zachovat. Díky
|
Natašenka |
|
(5.5.2013 14:14:23) Zkus hořčík...zhluboka dýchej, počítej si. Nech ho ať hračky vyhází, však ty se pak uklidí, prostě klid, zkus ho zabvit, když vidíš, že na něj jde hopsinková náladička.
Že jsi hnusná ho takhle fláknout asi slyšet nechceš.
|
|
destenka + 01/09 + 01/11 |
|
(5.5.2013 14:16:27) Já když vím, že jsem ulítla, tak dceru do náruče vezmu a řeknu, že bouchnout jsem ji nechtěla, že mě hrozně rozčílila a to a to dělat nesmí. Ona to celkem chápe. Se synem je to zas jiné.
|
|
..maya.. |
|
(5.5.2013 14:17:20)
|
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(5.5.2013 14:36:21) Taky se občas nechám takhle vytočit, ono je to těžký, děti nás prostě pokouší, fakt nevěřím na hodné andílky, které to myslí s rodiči dobře , někdy je lepší odejít a uklidnit se někde stranou, omluvila bych se mu, ale taky bych mu řekla, proč, že prostě takhle to nejde. Strašně se těším, až děti povyrostou z tohohle pitomýho věku, kdy mají strašně energie a nedá se s nimi domluvit. Mám to 3x.
|
erika,2 děti |
|
(5.5.2013 17:43:34) No Jani, počkej v pubertě, ještě budeš vzpomínat na tenhle věk
|
Lída + 4 |
|
(5.5.2013 17:45:46) Já ti nevím, Eriko, tisíckrát radši ty puberťáky Přece jen občas mají záchvaty rozumnýho chování.
|
|
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(5.5.2013 14:39:03) Než po hlavě, je dobrý fláknout do něčeho, co je poblíž. Osobně praktikuju.
Mně taky občas ujede ruka, holt jsem temperamentnější osoba a mám velmi živé dítě (4 roky), které je permanentně v opozici, permanentně testuje pravidla a hranice a neustále se snaží všechny řídit.
Většinou to pak proberem - že je lepší se domluvit, že já mu vyhovím, když on něco chce, tak že on by měl taky vyhovět mně; že jestli nechce, abych křičela a plácala, tak mi musí dát možnost, jak se domluvit jinak (třeba i vyjednávat), že se se mnou dá na lecčems domluvit, že pomůžu se vším, ale musím vidět snahu atd.
Osvědčilo se mi "oddělit se" od situace, tj. zastavit se a uvědomit si, co chci udělat (třeba mu jednu fláknout), a potom zkusit místo toho něco jinýho, o fous "lepšího". V každým případě je nutný jednat dřív, než mě vytočí do běla. Kdesi jsem četla takovej pěknej citát, že rodič se dokáže chovat líp a správněji, než na co v tu chvíli má, ale ne o moc a ne moc dlouho
Taky se snažím, abysme si doplňovali i ty pozitivní a hezký zážitky, hodně se mazlíme, zpíváme, vymejšlíme blbiny, čteme, vyprávíme, abych nebyla jen ta matka, co furt prudí.
A říkám si, že dělám, co umím, že na mým místě a v mý situaci nikdo není, aby mi kázal, a že holt s největší pravděpodobností moje dítě ty výchovný chyby přežije - aspoň zatím jeví obdivuhodnou životaschopnost.
|
Anna Veselá |
|
(5.5.2013 15:18:39) zefýr, prudká všemi směry - to je přesné
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(5.5.2013 15:22:55) Zefýr, naplňuješ mne útěchou a optimismem
|
Líza |
|
(5.5.2013 15:24:08) Mně se moc líbilo tvrzení, ale autora si už nevybavím, že naše děti maj po nás přece jen sem tam nějakej gen po nás, a právě to jim ulehčuje, aby ty naše šílený výchovný postupy přežily ve zdraví - jsou na to biologicky vybavený od početí ;)
|
|
|
|
Zuuuza |
|
(5.5.2013 20:01:15) Hlásím se do klubu Minule mě kluci tak štvali, ale včas jsem se zarazila, řekla jsem si, že plácat je nebudu a křičet už taky ne a šla jsem si bouchnout do ložnice do dveří. A prokopla jsem je
|
|
|