arsiela, |
|
(27.5.2013 11:52:58) Já takhle bojuju už pět let,přes léto ven můžem,jakmile padne podzim začnou virozy tak máme zákaz a nesmí malej nikam.řeším to úprkem z baráku,jakmile dorazí manžel.vezmu psiska a du courat.Když bylo fakt zle,to byly první dva roky,kdy nesměl vůbec mezi lidi tak sem si platila paní na hlídání,jednou týdně na celé dopolko a šla sem plavat,do knihovny,nebo s kámoškou na kafe.porstě ven,snášelo se to pak o něco lépe.
|
Venavella |
|
(27.5.2013 11:55:25) Obávám se, že můj manžel nebude souhlasit s placeným hlídáním. A nikoho tu nemáme, jsme náplavy.
|
arsiela, |
|
(27.5.2013 11:59:02) vanavello promiň,ale v tomhle bych byla nekompromisní,jak nebude souhlasit,tak ať si bere dovolenou a hlídá sám.nebo bude čekat až ti z tohohle hrábne?Dítě potřebuje mámu co je Ok,kort dítě co je nemocné a navíc asi s nějakým problémem,když píšeš o vojtovce.Hele já si taky nechtěla přiznat,že potřebuju vypnout,dokud sem nezkolabovala.A hlídání můžeš sehnat o přes různé sdružení pro postižené,když máš syna nemocného.Já to měla stejně,hlídání za směšnou cenu od integračního centra.
|
|
Klára | •
|
(27.5.2013 12:10:05) Jedna rada - najdi nebo rovnou založ diskusi pod názvem třeba matky věčně nemocných dětí apod...nebo jinou, která hodně žije a je tam někdo pořád on-line v kontaktu
druhá - nechci tě nahlodávat, ale jestli si manžela zase neidealizuješ - jednou týdně není moc /sice nepíšeš, na jak dlouho to je, ale asi to nebude víc jak jedna nebo dvě hodiny/ někdy hluboko večer. Kdyby nedělal do pozdního večera, není důvod, proč ti neumožnit častější venčení, i kdyby po hodině 3x týdně. Nevím, jestli nemáte peníze, nebo opravdu nechce hlídání, ale to taky nezní moc dobře, obzvlášť jestli nemáte žádné hlídání v příbuzenstvu, je i sám proti sobě, protože vás to staví do role proti sobě. Vlastně pak soupeříte, kdo urve víc času a je to jakoby na úkor volného času toho druhého, takže je pochopitelné, jestli je jediná osoba, která může po práci ještě hlídat tři děti, že se mu do toho taky nechce. Záleží prostě i na těch financích, bohužel si zkuste představit krizový scénář, že je to dlouhodobá záležitost. To se pak položíš.
Nehledě na to, že jak tu někdo napsal, je třeba, abys měla u někoho pochopení, manžel to asi dost dobře nechápe, není ve stejné situaci. Já mám dítě s jiným vývojovým problémem a manžel taky absolutně nebyl schopen poskytnout podporu, protože ta práce s dítětem i když on pohlídá, byla víceméně jen na mě - tedy aby se dítě vývojově vylepšilo. On to tak neviděl, on to vnímá tak, že se to nějak časem samo, což bohužel vzhledem k diagnóze není pravda, časem se to srovná, ale bez tvrdé práce nejsou koláče.
|
Suza007 |
|
(27.5.2013 12:23:23) ...jestli nemáte žádné hlídání v příbuzenstvu, je i sám proti sobě, protože vás to staví do role proti sobě. Vlastně pak soupeříte, kdo urve víc času a je to jakoby na úkor volného času toho druhého...
tohle dám přečíst manželovi
|
|
arsiela, |
|
(27.5.2013 12:30:25) Kláro líp bych to nenapsala,takhle to bylo u nás,kdo urve víc volného času.Nikdo z laiků nebyl ochotnej hlídat kardiaka(plně chápu),takže pro mě to platit si hlídání bylo vysvobození a není to taková pálka co by nás položila.A o tom,že manžel a rodina dodneška plně nechápe co vlastně nemoc máleho obnáší můžu psát romány.
|
Klára | •
|
(27.5.2013 12:55:31) Arsielo, on to chápe bezprostředně jen ten, kdo to taky řeší. Tvůj manžel to třeba taky vidí, ale ne zas tak. Na něj je delegovaná práce, starost o dítě bere jako tvou záležitost. Takže z toho logicky vyplývá, že se tím ani nechce nadmíru zatěžovat.
U nás je to taky tak, v podstatě se není komu svěřit.
|
arsiela, |
|
(27.5.2013 13:00:18) Kláro to není,že by se enstaral,stará můžu klidně odjet na dva dny a všechno zvládne.Spíš si nepřipouští pravej stav věci.
|
Klára | •
|
(27.5.2013 15:02:53) Arsielo, to jsem myslela spíš na zakladalku. U tebe chápu, jak to myslíš, chlapi většinou diagnózu dítěte neřeší, buďto jim to nedochází, nebo si to nechtějí připouštět, aby se nedeptali. Takže to berou fatalisticky - buďto to "někdo" /žena/ bude řešit, nebo se to zlepší časem, nebo to nechci vědět - radši.
|
|
|
Klára | •
|
(27.5.2013 13:02:37) U nás to taky tak dopadlo, že nebylo jiné pravidelné hlídání, takže se to na nás podepsalo ve smyslu - když já mám oraz, nemá ho on, pak to už i tak bral, že ten oraz je i na jeho úkor. A to fakt hlídal od začátku. Já přijít z práce, tak bych to asi taky tak brala, jak ten partner. Ze začátku člověk toleruje, chápe, časem je umořený, protože je to svým způsobem druhá směna.
To je to aktivum dnešní doby, dřív se v příbuzenstvu víc hlídalo, takže to tak nedopadalo, že žena čekala jen na partnera jako na smilování, aby mohla cokoliv zařídit nebo vytáhnout z domova paty.
Proto - kdo si to může dovolit, je dobře do toho hlídání ty peníze investovat a chlap ať to taky tak bere, nebo časem bude mít ponorku i on a bude věčně přednasraný. Pak i ten vztah jde do háje.
|
Venavella |
|
(27.5.2013 14:56:38) Můj muž se opravdu hodně podílí na domácnosti a na péči o děti. Nemám pocit, že je to kdo s koho. Chodí i docela brzo z poráce, určitě před šestou. Mimoušek je mamánek, manžel má duševně náročnou práci. Jenže já ani nevím kam jít, lidí tu znám minimálně, většinou mají děti. Dřív jsem jezdila do Prahy do školy (před mimoušem), pracovala... Teď se starám jen o to mimino a domácnost a nezvládám. Nevím jak je to možný.
|
Klára | •
|
(27.5.2013 15:10:13) Venavello, tak možná se podílí na domácích pracích, ale jste spolu doma a ven tě nepustí? je ti trapné odejít?
k kojící pauzy máš snad alespoň kolem dvou hodin, tak to jde stihnout leccos
netvrdím, že on toho nemá dost, ale kdo s koho to je - to je vždycky, když nehlídají tetičky, babičky a další osoby, že jeden z partnerů urve víc volného času
u vás je evidentně nějaký zakopaný pes v tom, že jste spolu doma s dětma, ty ven neodejdeš, i když bys mohla...a na tu otázku si musíš odpovědět sama
odpověď nezní, že jsi náplava a nemáš známé, ke kterým bys šla - to je výmluva. Prostě si zatím musíš vybrat, jestli půjdeš alespon sama courat, do kina, plavání, cvičení, po obchodech - samé aktivity, kde není trapné být sama, nebo budeš trvat na určitém druhu vyžití, které teď nejde /kamarádky/, tak budeš sedět doma.
Anebo je pravda ještě taková, že je manžel ve skutečnosti radši, když jste spolu doma a on ti pomáhá, ale ty nikde necouráš a děti nejsou jen na něm.
Kde je pravda si musíš odpovědět sama a podle toho začít řešit. Ale to, že budeš z lásky jen opakovat, že on dělá dost - no to ty taky...ale myslíš, že až se sesypeš, bude tě láskyplně hladit a dá ti neomezenou rekonvalescenci, nebo bude podupávat netrpělivostí, když se sebereš, protože to sám nestihne. Takhle pragmaticky si to vyhodnoť a něco s tím dělej - začni chodit ven, přemluv manžela, aby tvoje větší venčení tolerovat...atd. atd...dle skutečného stavu věci. Na antidepresívech nebudeš prospěšná nikomu a pokud chlap není blb, měl by připustit, že i takhle by to mohlo dopadnout. Radši sehraj hroucící se scénku za pět minut dvanáct, než deset minut po.
|
Klára | •
|
(27.5.2013 15:16:25) řeknu ti drsně ještě jednu věc - v našich končinách se jaksi očekává, že žena bude funkční a to často až do krajnosti, díky tomu se dlouho přehlíží akutní stav, nikdo to nechce slyšet a podceňuje to i ta žena
jenže když skončí na kapačkách nebo s únavovým syndromem nebo dokonce psychicky zhroucená /což je lahůdka, kterou muži nechápou většinou vůbec a často i neúmyslně zatápí stylem: vzchop se/, tak nikoho moc nedojme většinou rodina a partner, který ignorovali vesele maminky dřívější stav pak stojí v sevřeném šiku a čeká se, aby se uschopnila co nejdřív
kolikrát se tady píše o tom, že někdo má chlapa v depresi, co není schopen fungovat x kolikrát tady píše žena, že dlabe antidepresíva, málem leze po zdi, ale fungovat musí
chápeš co tím chci říct? ber to pragmaticky, že nikdo pak s tebou zhroucenou velký soucit mít nebude, aby sis odjela léčit nervy na dva měsíce do Bohnic - tak je třeba tomu předejít
|
|
Venavella |
|
(27.5.2013 15:32:31) Máš pravdu. Můžu odejít, ale muž je radši, když jsme doma všichni. Mně je blbý odejít, když on je furt doma nebo možná ne blbý, ale... ja prostě nevím. Přijde mi nesprávný na něj hodit kluky a jít se bavit a přitom to tak potřebuju. I dřív jsem jezdila pryč jenom do školy a nakupovat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|