| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak se z matky stane hyperochranitelská matka?

 Celkem 73 názorů.
 Minie1 


Téma: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 7:33:16)
včera byl zajímavý americký dokument, matka tam jedenáctiletému klukovi nedovolila jezdit na kole, krájet nožem, vlastně nic

brala ho pořád jako malé mimino

pořad byl o tom, že přijela jakási specialistka a ta se snažila syna od matky péče osvobodit, začal jezdit na kole, poslala ho se skauty přes noc, naučila ho jezdit samostatně autobusem

bylo zajímavé koukat, jak ta matka byla úplně hysterická při každém pokusu syna o osamostatnění, podle mě to bylo na psychiatra - pro ní, moc nevěřím tomu, že když televize odjela, nezačala zase svou úzkostnou péči, aby se mu nic nestalo, stupňovat

Tak mě napadlo, že syn do pár let skončí s podlomeným sebevědomím jako outsider mezi dětmi s docházkou na psychologii, to bylo docela jasné. Pokud nedojde ke změně.

Celá situace byla zdůvodňována tím, že měl bronchitidu asi před pěti lety a proto se o něj tak bála.
Mě to přišlo ale nedostatečné, přišlo mi, že tyhle typy mají většinou nějaké fobie a sociální fobie už samy a tenhle startér je jen našlápne. V podstatě, že jsou ale jiné důvody, proč jim maximálně vyhovuje, že je na nich někdo závislý a že se ho snaží udržet v závislosti, i když to navenek maskují ochranou.

Třeba jsem někde četla, že rodič se sociální fobii většinou fobii dítěti předá. Navíc mu vyhovuje, že třeba sám za sebe má výmluvu omezovat nějaké aktivity a být doma, protože pořád musí být s tím údajně nesamostatným dítětem.

Ze svého okolí znám asi dva podobné případy, ne tak vyhrocené. S jedním klukem chodila moje kamarádka, naštěstí pro ní včas pochopila, že maminka syna vychovala ve stylu ten můj neschopný chudáček, ten by beze mě ani...takže se s ním, i když nerada rozešla. Naštěstí do toho nepřišlo třeba předčasně dítě, protože to by bylo asi hrozné.

Znáte nějaké takové případy ochranitelských matek? Jak to tam dopadlo? A je to podle vás opravdu strachem o dítě, nebo spíš vlastní psychickou chorobou matky, třeba neřešenými fobiemi, které přenáší na dítě, i když třeba není důvod, dítě nebylo třeba nikdy extrémní nedonošenec v ohrožení života. Příklad.
Odpovědět
 Lída+2 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 7:56:01)
já znám víc podobných....,ale stejně mě to vždy udiví....
Odpovědět
 Lída+2 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 7:58:19)
Mořská víla, někdy si říkám, že je mi těch dětí líto,ale zase ....jestli by ty děti chtěli něco jinýho....~d~
Odpovědět
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 8:07:05)
Myslím, že je to také o tom vztahu matka-syn....nebo znáte někdo případ i u dcery?

Jinak každý má tu hranici asi někde jinde, pro mě jsou úzkostné i matky co nenechají nikoho povozit kočárek, nenechají ho babičkám, brání se školce apod. Ale tvůj příklad je opravdu extrém a případ pro psychiatra
Odpovědět
 Lída+2 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 8:11:12)
Lenko, znám to i u dcer.....osobně si myslím, že je jedno...jestli je to kluk a nebo holka.
Odpovědět
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 8:14:12)
a nebývá to zase ze strany otce jak píše Persepolis?
Odpovědět
 Persepolis 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 8:10:53)
ten dokument jsem neviděla, ale můj strejda si pořídil druhé dítě v relativně pozdním věku(první dítě už bylo dávno dospělé). Jemu bylo přes padesát, matce přes čtyřicet. Matka byla přiměřeně v pohodě, i když taky poměrně úzkostlivá, ale on je na psychiatra~a~ Holka nesměla nic. Běhat v trávě-kvůli klíšťatům, chodit sama do schodů a ze schodů -aby neupadla, hlídal optimální teplotu v bytě, pořídil čistič vzduchu,....a milion dalších zbytečností.
Dneska je holce 12 let a má těžké následky. Když pominu maličkosti, že neumí jezdit na kole, nikdy nestála na lyžích, otec má tendence ji stále doprovázet do školy, tak při sebemenším konfliktu, třeba jí spolužák řekne něco hanlivého, se úplně sesype.
Odpovědět
 *Šárka* 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:12:35)
Takhle přesně byla vychovávaná moje matka. Narodila se rodičům, kterým bylo dost přes 40 let.
Na kole se učila jezdit až jako dospělá, plavat taky, na lyže se neodvážila nikdy.
Ale nás, děti, rozhodně úzkostlivě nevychovávala, nicméně vždycky byla a je jiná.
Asi hlavně tím, jaká má na nás očekávání.
Jako bychom jí měli dělat rodiče my, děti. Je to divné a vztahy nemáme moc dobré.
Odpovědět
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 8:31:25)
no každý to má jinak. Já jsem třeba podle jedné mojí příbuzné taky případ pro psychiatra, když své dítě pustím na skautský tábor do přírody, nechám ho štípat dříví,pracovat v dílně, apod.
Ona by to minimálně do 18 let dítěte nedovolila a předpokládá, že pak bude ze dne na den umět naštípat dříví na podpal a vše si doma opraví ~t~
Odpovědět
 Lída+2 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 8:42:33)
margotka, to já taky...., že jim dovolím tyhle věci......a i jiný....jak já říkám" krkavčí macech" nenechám je být...
Odpovědět
 La Pepa 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:07:46)
Tut, znám a souhlasím.
Syn je podobné torpédo, jako ten tvůj. Nejhorší bylo to utíkání - jako že šel sám k louži s pulcema asi 1km (zdejchnul se, i když byl pod dozorem, byly mu necelé 3)

Ale jak je starší, začíná být šikovnej.

Jinak jsem daleka toho zakazovat všechno - dcera chodí občas ze školy i do školy sama, počítám, že příští rok zvládne už dojet na kroužek autobusem (bez přestupu).

Jen některé věci preventivně nedovoluju - třeba s dcerou mi chtěli udělat radost a vykopat pařez, co nám trčí na zahradě - dovolila jsem jim jen motyčku a lopatku, krumpáč jsem zavrhla (musela jsem vařit oběd).
Stejně tak oheň mohou dělat jen pod dozorem, když nemám čas je u toho hlídat, oheň není (a děti se snaží vyžebrat sirky ve vsi).
Do hyperprotektivní matky mám daleko.
Odpovědět
 daba+holčička 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 17:59:35)
Tut a má v pořádku všechny smysly a motoriku?
Odpovědět
 adelaide k. 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 8:50:26)
Znám jich pár od malých i už dospělých dětí. Řekla bych že se to láme v pozdní pubertě, buďto se dítě vzpříčí a vymaní (většinou za dost ošklivých hádek a podobně), nebo zůstane pod vlivem hyperprotektivní matky.

Každopádně jsou ty vztahy doživotně na pytel, pokud se sebou přímo ta matka něco nedělá.
Odpovědět
 adelaide k. 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 8:53:18)
Vlastně znám i jednoho takového otce. Syn je fakt chudák, je mu už deset a nesmí NIC. ~:(
Odpovědět
 Tante Ema 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:11:45)
To je pravda.
Já jsem se ze vztahu s hyperprotektivní matkou vymanila, ale je to za cenu asi definitivního narušení vztahu, nejspíš se s tím nikdy nesmíří. A byla to velká fuška, vymanit se.
Nechci si představit, jak by dokázala zřídit syna, kterého chtěla místo mě.
Odpovědět
 a+b+c+d 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 8:58:18)
Znám jeden případ. Bylo to v naší rodině před skoro 50-ti lety. Jedni naši příbuzní nemohli mít děti, ale stal se zázrak a okolo 40-ti let se jim narodil syn. Můj taťka mi vyprávěl, že ještě ve 12-ti letech kluka nosili na ruce!!! Podíleli se na tom oba rodiče stejně. On se sice oženil, ale po pár letech se rozvedl a vrátil se k rodičům. Bohužel, zemřel před nimi, což je rychle přivedlo do hrobu taky. Takže to celé dopadlo blbě, ani vnoučat se nedočkali.
Odpovědět
 Kač. ♀ + ♂ 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:01:19)
JáJá to přepla až ve chcíli kdy kluk souhlasil že pojede přes noc se skautama a ona mu pak přišla říct, ž ebude sám a že tam nikoho nebude znát a že na něja všude číh nebezpečí...

mě to spíš přišlo že jí nejde o dítě ale o ní a takhle to jen "maskuje"
Jupí tak to jsme skvělá matka, děti jezdí nakole řežou pilou, vaří pečou.

V okolí nikoho takového neznám kdo by měl takovýhle vztah k dítěti.
Odpovědět
 adelaide k. 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:08:14)
Buchli, u ná sto tak fakt je, částečně možná věkem a částečně vliv hodně pečovací maminky (tchýně). U nás je největší kvočna tatínek :-)
Odpovědět
 Kahlan+5 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 10:16:31)
Tak u nas je to taky tak. Ja jsme prti manzelovi v tomhle lehkomyslna, nechavam syna chodit samotneho na nakup, vic bych je nechavala samotne doma. Tatinek je v tomhle vyrazne vahavejsi...
Odpovědět
 Simeona+3 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 16:50:40)
To je u nás taky, já jsem rozhodně ta, co by dovolila víc. Tuhle jsem hořekovala že tady nejde nechat syna jít do školy pěšky (je to 20min autem), že doma by už chodil (15 minut pěšky, dvě vesnické silnice k přecházení) a muž se zděsil, že ho chci nechat chodit po vsi samotného.
Na stanový tábor jede letos poprvé, tak snad se mu bude líbit a neusekne si ruku :-).
Odpovědět
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 12:50:50)
jj, u nás je ochranitelský taky spíš otec :)
Odpovědět
 daba+holčička 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 18:02:35)
Buchli, náš tatínek taky :) ale spíš mě zaujalo, že šel pro MASO, co donesl? ~t~
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:15:39)
Kač, mě přijde, že tam taky nešlo vůbec o toho kluka nebo o jeho bezpečí. Kluk byl hodně klidný, žádný zjančený blázen, ani neměl žádné velké zdravotní problémy. Prostě žádný důvod na něm takhle viset. Měla jsem z toho dojem, že by z něj brzo vychovala adepta pro léčebnu, protože by nebyl schopen ani samostatného pohybu bez ní, vlastně v něm pěstovala, aby se všeho bál a pořád jí potřeboval.

Zajímavé, že na tu dceru od manžela kašlala úplně, tam mohla dělat cokoliv. To taky o něčem svědčí, není to sice její krev, ale teoreticky by měla být víc úzkostná pořád.

Jen tam nebylo vidět, jestli nějaké fobie nemá i ona, nevšimla jsem si, kdo řídil, jestli vůbec bez manžela opouštěla barák, jestli pracovala, chodila něco vyřizovat.
Měla jsem dojem, že ne a že by se jí takový parťák v jejím fobickém životě v podstatě hodil.

Docela mě to pobuřovalo, protože to už nebyla úzkostlivost, přišla mi v tom až nějaká úmyslná zloba z její strany - ne zloba, ale úmysl z něj udělat neschopného troubu, co bez ní nikdy neopustí byt.
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:16:29)
Navíc bych řekla, že jí bylo tak pětatřicet, kluk desetiletý, takže ho neměla jako stará matka, nebo ho měla maximálně do pětatřiceti, spíš ale podstatně míň.
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:19:57)
když vidíte ty příklady ve vlastních rodinách - vidíte je i v něčem jiném, než zrovna starší věk?

nějaká duševní choroba, fobie? přišlo mi to právě zajímavé, že ten rodič je natolik duševně sjetý, že není schopen vidět, že to dítě zničí stejně, jako kdyby ho denně řezal - možná víc, protože bité dítě se často časem vzbouří, tady je pod pláštíkem: všechno pro tvoje dobro to dítě časem psychicky tak neschopné, že pokud má slabou povahu, je to trvalý adept pro psychiatra, protože si v životě neporadí - no a jestli nakonec nemá matka doma to, co podvědomě chtěla - někoho, kdo jí nikdy neopustí, o koho se bude pořád starat, kdo jí udělá náplň života, někoho, kdo bude sdílet její fobie ze života, které ona dokázala ještě poměrně maskovat
Odpovědět
 a+b+c+d 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 10:22:24)
Vílo, ono se toho asi musí sejít víc najednou - např. jenom věkem to určitě nebude.

Znám i případ, kdy se matka (vdova) snažila vychovat svého jediného syna tak, aby byl soběstačný, ale přitom bezpodmínečně poslušný. Výchova to byla fakt divná, citové vydírání bylo naprosto běžné.~d~ Ovšem ten syn to prokoukl. Nedal se, pochopil, jaká jeho matka je a prostě se trhnul a založil si bezva rodinu. S matkou má vztah celkem dobrý, stará se o ni, ale ona má pocit, že si takového syna fakt nezasloužila. Přitom by mohla být šťastná, ale asi nechce....
Odpovědět
 Pole levandulové 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:20:37)
Morska vilo, nemusi to byt na vsechny stejne - jak jsem psala niz o moji mame, tak ta tohle ma jen vuci brachovi. U mne, vlastni dcery, problem nema zadny, naopak jsem toho v mladi smela relativne dost, daleko vic, nez se ja chystam dovolit svym detem.
Vysvetluju si to tim, ze takhle prehnane ty matky nejspis chrani deti, ktere povazuji za "slabsi kusy".
Odpovědět
 Tante Ema 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:06:34)
Znám takových matek mnoho, bohužel jsem měla častěji, než by mi bylo milé, čest i s těmi,co mají syny ve věku 35+.
Na písku a třídních schůzkách je takových většina, děti si v pískovišti hrají s helmičkami na hlavách, matky je nezstále mistrují, vyučují, vměšují se... Matka spolužačky mé dcery byla vykolejená faktem, že dcera byla v létě na jazykovém pobytu v Británii a jezdí sama autobusem k babičce..
Spolužák syna má problémy obsloužit se sám při jídle a tak by šlo pokračovat dlouho.
Odpovědět
 Pole levandulové 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:07:51)
Castecne ma toto moje mama vuci memu brachovi. Je postizeny, DMO, vozik i mentalne. No a ona vzdycky nasla nejaky ustav, kam ho dala, protoze doma byt nemohl, tam ho nechala castecne zakorenit /jemu se tam libilo, on je takovy kolektivni typ, i kdyz dostane na vyber, zda chce jednoluzak nebo dvouluzak, voli viceluzak/ a jakmile vycitila, ze se ji vzdaluje, tak ho nejak presvedcila, ze to tam neni dobre, ze mu ublizujou a vzala ho domu.
Pritom on nemel problem, do doby, nez mu ho vnukla. Doma to samozrejme neslo, tak se nasel novy ustav a cele to zaclo nanovo. Dokud byl dite ci mladsi dospely, bylo to proveditelne, ale jak rostl, silil, ona naopak a fyzicky uz ho nezvladne premistovat z postele na vozik atd a pak ve chvili, kdy uz sama prisla na to, ze doma byt opravdu nemuze, o nej nikde nebyl zajem. Proste byl temer dva roky neumistitelny, mela ho doma, zdravotne ji to odrovnalo. Nakonec sehnala ustav, kde byli ochotni ho vzit, ale zdaleka to neni idealni, ba naopak, je to dost prusvih, ale je to prakticky neresitelne. Mohl byt v krasnem miste, ktere i ona pomahala vybudovavat, ale odtud ho vzala a dnes uz pro nej misto neni.
Rikali jsme ji to mockrat, jak toto dopadne, nedala si rict, nedala si poradit ani od odborniku, cely svet byl proti ni. Ted neni spokojena ani ona ani on, ale uz se s tim neda delat nic.
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:26:09)
Pole, ve vašem případě je nejslabší slovo sobec a výstižnější asi patologická diagnóza.

Nějak mi přijde, jako kdyby tvoje matka prostě nepřála vlastnímu dítěti, aby byl šťastný. Když neměla problém ho dát od sebe, ale nesnesla stav, kde začal být v rámci svého postižení šťastný a tak ho odtud vytrhla.

Kdyby byla jen ochranitelská, tak by si ho prostě nechala doma, dokud by nepadla.
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:28:27)
omlouvám se, že jsem to napsala takhle natvrdo, ale přijde mi to jiné, než když matka nedá postižené dítě z domu, kdyby měla padnout...tvoje dala, ale nesnesla to vědomí, že by mělo být jinde šťastné

to je hrozný

Je to možný, aby třeba matka nepřála podvědomě dítěti štěstí - nemyslím jen v tomhle případě, navenek to nikdy nepřiznala, ale to byl to důvod nějakého jejího jednání, kdy tomu dítěti vlastně škodila, i když se tvářila naopak.

Znáte to někdo?
Odpovědět
 Pole levandulové 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:35:53)
Jo, to s tim zavidenim uspechu znam, neni to pripad z me rodiny, ale ta konkretni matka si vysnila, ze jeden syn je ten chytry a bude uspesny a druhy je trouba a bude jim i nadale. Nakonec to dopadlo presne naopak, ten perspektivni ve vysledku nic moc a ten neperspektivni velmi, velmi uspesny, prepocteno na finance, mesicne vydela to, co jeho otec za rok a navic ho prace bavi,ma peknou rodinu... presto ta matka jeho uspechy ignoruje, zpochybnuje stylem "uvidime za deset let, jestli ti to porad pujde". Tohle mi hlava nebere, je to spis nejaky vztek na to, ze ji nevysly jeji predpoklady.
Odpovědět
 Pole levandulové 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:30:42)
Vilo, to ona by udelala nejradeji, ale to i ona sama videla, ze proste nejde. Mela mne a tatu, to ji od toho drzelo. Jinak pokud by bylo vyhradne po jejim, tak on by doma byl porad. Mne na tom vzdycky udivovalo, ze ona si neni ochotna pripustit, ze to jednou proste dobre neskonci, ze to nejde delat donekonecna, ze ho jednou bude muset pustit.
Odpovědět
 Delete 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:09:56)
Neznám žádné takové rodiče, ale chovají se tak prarodiče našich holek, zejména tchýně....přitom jako matka své děti až tolik neřešila, až teda na přehnané uklízení, ale to teď už není tak žhavé....ale prostě od malinka "nechoďte bosy v trávě, ať vás nepíchne včelička"....nebo jsem chtěla jedenáctiletou poslat z Vlašimi do Prahy přímým autobusem s tím, aby na ni počkala na zastávce....nepřipadalo v úvahu, vždyť je ještě malá (a že denně dojíždí hodinu do školy a musí i přestupovat.....no, ostatně, to byl taky boj, radši by jí zaplatila Porg a chtěla, aby holka bydlela u ní, jen aby nemusela chudinka dojíždět).....no nejstarší už se nějaký rok proti tomu omezování bouří, takže se tchýně pomalu učí, protože zase zrovna na ni natolik trpí, že špatně snáší, že k ní holka nechce jezdit....
Odpovědět
 Svynka 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:44:22)
Moj tchán bol vychovávaný v podobnom duchu (no nie až tak extrémne), niečo podobné skúšal aj na svojich synoch, a teraz na vnukoch..

Nanešťastie (preň) ja som jeho pravý opak, a tak syn od 4 rokoch seká drevo, píli dosky, zabíja klinčeky (hřebíky), dovolím mu liezť na stromy (ešte ho k tomu hecujem), atd atd ...
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 9:45:57)
Jsem dost opatrná na silnicích. Bráchu před 20 lety srazilo auto, bylo mu 17, od té doby je v ID. Bojoval o život, měsíc v bezvědomí, operace mozku, špatná prognoza (tehdy). Je v životě dost opuštěný. Předtím dobrý obor, kamarádi, hrál na kytaru, holky se kolem něj točily. Zkažený život.
Jsem od té doby háklivá třeba na to, když tchýně jezdí s kočárem pravidelně po silnici(vedle chodníku), nebo když děti 3-4 leté vezme na kolo na klikatou úzkou silnici, kde lidi jezděj jak magoři. Děti se navíc tou dobou ještě hecovaly a u tchýně reagovaly tak na 3. zařvání, to jsem trpěla. Jinak ale musím uznat, že je tchýně naučila lyžovat, že jezdí na školní výlety adrenalinového typu, učí tělák a nikdy se jí nestal závažnější úraz. Čili jen sem tam podotknu, ale děti s ní pouštim(a doma se rosim).
Odpovědět
 Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 10:28:59)
tak to s tou silnicí, to by mě zničilo, asi bych chytila klepavku takovou, že by mě místní ředitelství silnic a dálnic mohlo používat místo zbíječky
Odpovědět
 Epepe 


hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 10:13:53)
Znám ne takto vyhrocený případ. Důvodem, který uvádí matka, jsou komplikace v kojeneckém věku, ovšem znala jsem ji i předtím a myslím, že má spíš trochu úzkostou povahu.
Nicméně, zdaleka se nejedná o tak závažný případ, který popisuješ.
Odpovědět
 angrešt 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 10:17:43)
Jsem také poněkud hyperprotektivní, i když postupně se to trošku lepší. U mě rychleji, u manžela pomaleji.
U nás to souvisí s tím, že nám jedno dítě zemřelo, takže jsme mnohem úzkostnější i ve vztahu k žijícímu synovi. Ale čas to postupně zlepšuje.

Kdoví, co má třeba za sebou ta paní.
Odpovědět
 Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 10:26:47)
jsem lehce hysterická pokud jde o silnici... už sem se přistihla, jak svoje torpédo lapám po ruce a hlas mi přeskakuje jak nějaký pološílený hysterce. nic s tím neudělám, to bohužel je rodinná ,,anamnéza,, a toho se člověk nezbaví, takže sem už ve svým dítěti vypěstovala takový tik, že se autům fakt vyhýbá, když jdeme po chodníku a jede auto, zamíří na chodníku dál.

jinak u nás nikdo tímhle netrpěl, jen u přítelových prarodičů panují velmi zvyky a pravidla, které se mi těžko polykají, když jsem do nich na návštěvě nucena, ale je to návštěva, je to stará paní, jednou za čas mě nezabije odsouhlasit, že u jídla se musí sedět se zádama jak pravítko, při jídle se nesmí pít, po jablku se nesmí napít a považte - chudák přítel nesmí vylizovat mísu po piškotovém těstě, protože syrová mouka by ho ZABILA~t~ mlčíme, usmíváme se a děláme si to podle svého.
no a pak tchýně je ohledně syna hyperúzkostlivá, až to škodí, občas ji už sprdnu, ale většinou ji nechám vymáchat si v tom čumák. jen syn je šikovný, ale jak má pocit, že babi vždycky pomůže, zachytí atd, tak se spoléhá až moc a furt je u babi nějaký úraz
Odpovědět
 daba+holčička 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 18:28:42)
no, syrová mouka ho nezabije, salmonela už by mohla
Odpovědět
 a+b+c+d 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 10:29:55)
A abych se zamyslela nad sebou, tak jsem taky úzkostlivá, až běda. Ale jak děti rostou, tak se to lepší. Dnes jelo prostřední dítě na výlet. Zámavala jsem mu a teď tady sedím s žaludeční neurózou.~t~ Dítě o tom nemá tušení, snažím se na ně svůj strach nepřenášet.
Odpovědět
 ronniev 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 10:30:18)
Já něco takového měla doma, vychovávaly mě matka a babička, navíc babička byla původní profesí vychovatelka v Jedličkárně, takže věčně ve střehu :-) A jak teď mám sama děti, zjišťuju, že mám k tomu taky sklony, naštěstí manžel je normální, tak mě usměrňuje...
Odpovědět
 Zuuuza 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 11:26:23)
V první chvíli jsem si říkala, že nikoho takového neznám. Případ tebou popisovaný je fakt na psychiatra.
Máme ale kamarády, kteří jsou velmi ochranitelští. Ale uvědomují si to. Není to až tak dramatické, jak jsi psala ty. Kamarád pracuje ve farmacii a asi už je zblblej. Dítěti se neustále měří teplota, dítě musí být řádně (až moc - to uznali) navlečeno, aby ho neofouklo, k babičce na noc nemůže (jsou jí 4), protože tam by nebyl režim jako doma (jídlo, spánek, odpočinek..), neustále se umývají ruce či otírají desinfekcí, slupka od banánů je fuj (spousta bacilů) apod. Musí být náročné takhle fungovat. Já osobně se o kluky bojím, ale umím s tím pracovat, vyhodnotím rizika, upozorním, ale nezakazuju. K prarodičům normálně jezdí. Úrazy velké zatím (ťuk, ťuk) žádné. Jezdí oba na kole, starší rád hraje fotbal, chodí na tenis.. Je pravda, že doma už bych aspoň toho staršího mohla pustit i třeba k tomu krájení nožem atd. On ale moc nejeví zájem. To mladší je pomocník.
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 13:01:02)
Zuuzo, já z té matky měla pocit, že až z toho má radost. Kluk se jevil normálně, naštěstí se rychle chytil.

Ale jak jsem viděla jí, tak jsem měla chuť jí proplesknout, protože to bylo tak hnusný. Buďto tajila vlastní fobii, ale to mi nepřišlo, protože to by se asi v pořadu profláklo. Nebo spíš měla radost, čím byl kluk neschopnější. O vyvdanou dceru se moc nezajímala, ta v šesti letech jezdila na kole jako čamrda, mohla cokoliv.

U té matky mi přišlo, že první, co měli dělat, je zavolat jí psychiatra a řešit jí. Nevěřím tomu, že když zmizely kamery, že se uklidnila a najednou pustila kluka ze řetězu. Tohle chování má své příčiny a jen tak nezmizí.

Taky mu napouštěla vanu /neukazovali tam, že by ho osobně koupala/, tak snad v 11 letech syna odešla alespoň při tom koupání z koupelny. Prostě psycho ve všech podobách. Nedovedu si představit, že tolik let kluk vydrží tomuhle čelit bez újmy na duševním zdraví. Nakonec z něj bude mít přesně to, co v něm chce vidět. Neschopu neschopného samostatného života. On si prostě nebude věřit a když si člověk nevěří, tak žádnou generační vzpouru neprovede. Prostě je to neuvědomělý geniální tah toho rodiče, jak mít dítě pořád doma, nebo na řemínku.
Odpovědět
 Zuuuza 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 13:55:31)
Uf. To je síla. Chudák kluk. Máš pravdu, začít se mělo řešením matčina problému.. Asi si ho chtěla matička k sobě pořádně připoutat.
Odpovědět
 karma 


jsem, selektivně. 

(29.5.2013 11:26:26)
Já se o dceru bojím hodně, pracuju s postiženýma dětma, předtím jsem rehabilitovala ve špitále děti po lecčems, už jsem viděla hodně. Takže se BOJÍM. Ale mám to dost pod kontrolou, okolím jsem naopak hodnocena jako dost odvážná matka (od mala nechám krájet, stříhat nůžkama, lézt na žebřík-prarodiče šílí). Co mi dělá fakt hrozně blbě, tj přítomnost dcery v autě- prostě mám před očima děti po autonehodě. Manžel třeba je excelentní řidič, ale tchán má 70let, řídí svátečně, takže do auta mu dceru nedám za nic, ač se zlobí a cítí ukřivděně. Můj otec je zas řidič-šílenec, tomu ji do auta taky nedám.
Odpovědět
 karma 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 11:48:04)
taky jsem prudič a despota. Když jsem zjistila, že berou dceru do auta přes můj zákaz, byla jsem vzteky bez sebe. To bych jim fakt dceru raději nedávala vůbec. Jako dcera tam je třeba 2dny za měsíc-2měsíce, tcháni jsou "interiéroví" lidé, jezdí v důchodě jen a pouze trasu domovská vesnice-supermarket, takže myslím, že to lze 2dny vydržet. Oni se fakt cítí ukřivděně, ale v 70ti prostě už nejsou ty reakce takové bystré a navíc stejně člověk mnůže řídit jako Bůh...a sejme ho nákej ožralej idiot...a co si pak na tom vezmu. Fuj obecně nesnáším jízdu v autě, je-li tam dcera. Asi to není normální, ale nemůžu si pomoct, fakt vidím ty katastrofické scénáře...
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 11:37:19)
Tchán to samé. Tvrdí, že jezdí pomalu, ale to je právě ta potíž. Jezdí tak pomalu, že ho nerváci předjíždějí všude možně, zatáčky a plné nevyjímaje. Cesta s ním je něco jako strašidelnej zámek ~t~
Jsem rodinný prudič, co se týče autosedaček. Prý "je to jen kousek" nebo "pojedeme pomalu". Vzali děti na Orlík přes Letskou křižovatku, dcera seděla uprostřed na dvoubodovém pásu a pod zadkem polštáře ze židlí ~8~
Takže jim děti vozím, kam můžu, pokud jede i synovec, protože švagrová to neřeší a když jsou u děti vzadu děti tři, prostřední prostě nemůže být v sedačce. Tak radši přivezu a odvezu. A mám klid (relativní ~t~).
Jednou jsem chtěla dceři ukázat, jak to vypadá, když se zabrzdí při hodně malé rychlosti. Jela jsem jen podél branky, vůbec jsem se nestihla rozjet(10m). A šlápla na brzdu. Věděla jsem, že to škubne, ale fakt jsem byla překvapená, jaká je to síla, i když člověk nejede ani 20. No, holka si dala trochu bradu ~e~, asi 3x jsem se jí omluvila, fakt to nemělo být až takhle. Vypadala poučená. Říkám jí, když nemá rozum děda, musíš si to hlídat sama. No, a co myslíte? TEN SAMÝ DEN chtěla s dědou někam do vedlejší ulicea prý "mami, pásy nepotřebujem, my nejedeme daleko". ~o~
Odpovědět
 karma 


bez autosedačky 

(29.5.2013 11:42:19)
~8~. lidi jsou nepoučitelní.
Odpovědět
 Zuuuza 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 11:48:49)
Lassie, to je děsivý teda. To by lítaly hromy blesky.. Bez autosedačky ani ránu. Ale tchánovi děti do auta nedávám. Dovezu/odvezu. On je zlatej, hodnej, opatrnej. Ale sváteční řidič. Mému taťkovi je svěřím, ale i tak jsem nervózní a potřebuju vědět, že dojeli v pořádku.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 11:55:44)
Copak hromy a blesky já vysílám furt, ani se nemusí nikam jet. Znáš to, že jo ~t~
Odpovědět
 Zuuuza 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 11:58:03)
Jo, Lassie, to já dobře znám, však víš ~t~
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 12:06:14)
MY jsme hromy a blesky.~t~
Odpovědět
 Zuuuza 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 12:13:53)
~t~~t~~t~
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 11:55:44)
Copak hromy a blesky já vysílám furt, ani se nemusí nikam jet. Znáš to, že jo ~t~
Odpovědět
 karma 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 11:51:06)
jo, máme ve škole dítě, totálního ležáka, kdy jeli bez sedačky POUZE 4KM...
Odpovědět
 Pole levandulové 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 11:53:11)
Lassie, ale to nemusis chodit daleko - staci se zacist do ruznych diskuzi tady, a najdes velmi rychle dost tech, co i dnes rikaji perly typu - potrebujeme jen nejakou starou sedacku ci podsedak, protoze jezdime malo, nebo - jezdime jen ve meste a pomalu ci - to je sedacka do druheho auta, tu nepotrebujeme mit novou. A to je generace, ktera uz by to mela vedet, natoz nejaci rodice.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: jsem, selektivně. 

(29.5.2013 11:54:34)
Přesně. Přitom nevím o tom, že by se nehody stávaly až 10km daleko od domova a dále. Ale přitom podle toho mnoho lidí uvažuje. "Je to jen za rohem".
Odpovědět
 dadlenka 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 11:31:54)
znám, je to moje známá, mají 11 letého syna, s velkým odstupem po dceři. Kluk neumí nic, nic nemusí, maminka mu stále nosí i v jedenácti letech aktovku (je zcela zdravý), protože je velmi vybíravý v jídle a jí málo, tak ho maminka i dokrmuje. Chlapce vzali ze školy, kde bylo moc aktivit (školní divadelní představení, lyžařský výcvik, škola v přírodě apod.) a podle nic moc domácích úkolů a preferovali školu, kde tohle není - u domácích úkolů si maminka stěžovala, že je toho moc a ona musí neustále syna přesvědčovat a prosit, aby si je vypracoval, samozřejmě je vypracovává s ním.. podotýkám, že nemá žádnou poruchu učení, pozornosti, nebo něco, co by vyžadovalo dohled... chlapec nevydrží ani jednu noc bez maminky... v podstatě je mi ho líto a na drhou stranu jsem ráda, že nemám dcery, protože někoho takového si vzít za muže, to bych se orosila:-D
Odpovědět
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 12:12:25)
Měla jsem spolužáka s hyperochranitelskou maminkou. Měla třeba strašnej problém s tím, že by měl (v sedmý třídě!) spát na školním výletě pod stanem.

Myslím, že později musela hodně trpět, vím o něm, že je ženatej a s mámou nebydlí, takže to pro ni musela bejt hrozná rána. Ona s ním zůstala sama, manžel odešel k jiné ženě a založil s ní novou rodinu, takže maminka se soustředila výhradně na jedináčka - odtud nejspíš pocházela ta přemíra péče. On byl následkem toho trochu změkčilej, ale vyloženej outsider to nebyl.
Odpovědět
 Líza 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 12:55:19)
Z 99% jde o matku (příp. otce) a její potřebu udržet dítě na sobě závislé, protože je závislá ona na něm. Proč to tak je, to bývají úzkostný potíže matky, popřípadně nějaká osobnostní porucha.
Děti těchto maminek jsou mými velmi častými klienty, někdy se škody napravit dají, v extrémních případech ne.
Ale na druhou stranu, nikde není psáno, že matka s úzkostnou poruchou (ať už jakoukoli) musí tohle na dítě za každou cenu přenést. Pokud ta matka sama má dobrej náhled a je ochotná pro dobro svýho dítě sama trpět úzkostí a dítě do toho co možná netahat, pouští ho od sebe, dovolí mu se separovat, pak smekám, přenést se to nemusí (i když samozřejmě to úzkostné nastavení člověk před dítětem neschová - ale má velký vliv na to, jak moc to dítě převezme).
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 13:04:42)
Lízo - a bývá prioritně tak úzkostná matka, takže je úzkostná i sama na sebe, třeba není schopná nikam cestovat, nechá se od manžela vozit, má různé sociální fobie

nebo to není výraz vlastní fobie matky, ale spíš patologický vztah k tomu dítěti?

Tam se totiž neřešilo, jestli se maminka taky všeho bojí, každého nebezpečí, mikrobů, spíš to vypadalo, že to sugeruje jen tomu klukovi. Jak měl odjet na noc pryč, kluk s tím byl srovnaný, ona hned za ním vlezla a začala do něj hučet, že tam nebude nikoho znát atd...až kluka tak psychicky položila, že začal brečet.

Když měl jet sám autobusem, matce to dopředu ani neřekli, řeklí jí něco jiného.

Prostě mi z toho bylo až na :-© neměla sem pocit, že se matka ze všeho třepe obecně.
Odpovědět
 Líza 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 13:18:42)
Vílo, obojí je možný.
Ještě ta tak úzkostná matka, která má sama problém vylézt z baráku, pokud je jinak osobnostně v pořádku, spíš bude mít tendenci uchránit dítě od toho, aby se mu to nestalo taky, protože tím sama subjektivně celkem trpí.
Matka, která kvůli poruše osobnosti vyrábí přehnanou závislost dítěte na sobě a stará se, aby se nikdy nemohlo separovat, to dělá, aby jí bylo dobře, a ta ho jen tak nepustí.
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 13:08:24)
Lízo, on je asi rozdíl, jestli matka má jen poruchu a tudíž i náhled, nebo jí ještě k něčemu ta neschopnost dítěte slouží.

Když matka ví, že má poruchu a že to není dobře, tak s tím bojuje.

Pokud tím chce něčeho u dítěte dosáhnout, poruchu asi mít vůbec nemusí, ale v dítěti jí vyvolá.


Můžu se zeptat, jak dosáhneš u klientů toho, aby se dokázali od rodiče separovat, když je třeba rodič vydírá, podporuje v pravém opaku, to velké dítě si vůbec nevěří, že něco zvládne?

Podle mě totiž silné povahy se ohnout nedají, začnou rodiči vzdorovat nejpozději v pubertě. U slabých povah stačí dostatečně dlouhý vliv toho rodiče a dítě je v háji.
Prostě si nedovedu představit, co s takovým, který se bez rodiče v podstatě bojí a nic neumí. Jak tohle může v dospělosti překonat?
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 13:09:59)
snad jedině že by se mohlo v dospělosti opřít o jinou dospělou osobu a mít jinde pocit zázemí, i když ho rodič začne za tu emancipační snahu zavrhovat?

nevěřím totiž, že takový rodič se najednou vzdá, když se chce dítě urvat, podle mě začne dělat všechno proto, aby se dítě nezměnilo
Odpovědět
 Líza 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 13:19:34)
Vílo, toho já nedosáhnu, toho buď dosáhne ten člověk sám, třeba s mojí pomocí nebo pomocí psychologa, nebo ne. Ale pokud se k tomu nerozhodne, nikdo ho zvenku nedonutí (ani by to nedávalo smysl).
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 13:17:36)
Lízo, tou osobnostní poruchou myslíš co?
Odpovědět
 Líza 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 13:20:33)
Osobnostní poruchou myslím poruchu osobnosti, terminus technicus. To je skupina psychiatrických diagnóz, ten člověk není nemocnej ve smyslu nemoci, má narušenou osobnost jako takovou.
Odpovědět
 Xantipa. 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 15:15:26)
Je mi jasný, že sem bude psát každý, jak nechává dítěti samostatnost a co všechno jeho dítě zvládne - čím dřív, tím líp. A pokud se to vezme z úzkého pohledu, tak já sama mohu být označena za hyperochranitelskou matku.
Třeba s tím příkladem o tom, jak desetiletý syn nesmí vzít do ruky nůž. Můj taky nesměl, pokud jsem viděla v jeho rukách nůž, už jsem viděla 1000 katastrofických konců, kdy nejmenší byl ten, že se bodl do ruky. Až mi na jiné diskuzi pár holek napsalo, že to fakt není normální, že na to, aby zacházel s nožem, je dost velký. A jo - mají pravdu, když nebude lézt po stromech, tak je taky velká pravděpodobnost, že když to udělá poprvé, tak třeba sletí. Takže už smí, bohužel nešikovný je pořád, katastrofický scénáře vidím taky pořád, podávám jen základní instruktáž, aby nedošlo k nějakému zbytečnému zranění a když ho vidím, jak s tím nožem zápasí, tak musím i odejít z místnosti, protože bych to kolikrát asi nevydržela. Jo, dostávám záchvat, když zjistím, že přejíždí na kole na hřiště bez přilby - prý že je to kousek, na lyže bez přilby nesmí roky, i když přilba nebyla povinná, učit plavat se musel od malička, protože mi přišlo, že vodní toky jsou všude okolo a spadnout tam je tak pravděpodobné, že musí umět plavat stejně jako musí umět chodit. Pokud mají problém ve škole, nečekám, až to vykysá a nabyde, řeším to hned - tam je to spíš díky svým dosavadním zkušenostem. K dědovi a babičce je nedám, šílela bych, že s nimi pojedou autem, protože se divím, že doposud přežili, ani je tam nenechám, protože je vidí 1x za rok, moji rodiče nejsou moc empatičtí a tak nebudu svoje děti vystavovat stresu.
Takže jsem ochranitelská? No jak se to vezme, z jakého úhlu se na to díváš, jaké zkušenosti máš. Já říkám, že ne, i když mi je jasný, že z Tvého úhlu budeš mít jiný názor.
Odpovědět
 Minie1 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 17:34:10)
Xantipo, jenže ona mu na to kolo ani nedovolila vlézt! Desetiletému klukovi. Mladší vyvdaná sestra jezdila normálně, o tu se nebála.
A pořád se k němu tulila, jak k miminu, připadalo mi to spíš jak když člověk muchlá batole, než objetí desetiletého kluka.

Zajímavý i bylo, že nového partnera měla a už asi tři roky, takže odpadá i ta fixace osamělých matek na dítě.

Nechápala jsem toho chlapa, já bych jí donutila něco se svým postojem dělat, nebo bych od ní odešla. Ženská, která tohle předvádí se synem - skoro mi přišlo, že syn tam byl střed všeho a nový partner kulisa. Taky možná, že nový partner byl hlavně živitel, nevím. Celý to bylo divný, hlavně bylo divně postavený to, že ona se nebála o nikoho jiného z blízkých osob domácnosti a přišlo mi, že ani o sebe. A kluk byl zdravý, velice rozumný.
Odpovědět
 Kafe 


Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(29.5.2013 18:27:20)
Já jsem docela dost úzkostlivá matka, i když ne až tak extrémně. Ale děti hodlám vodit do školy dlouho. Byla jsem více v klidu, než se prcek skoro zabil zcela sám, vzteklým plácnutím sebou o zem (období vzdoru). Ten strašný šok, když jsem myslela, že je mrtvý, jsem dodnes nerozdýchala.
Odpovědět
 helina 
  • 

Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka? 

(19.9.2014 18:04:17)
Ahoj

já hyperprotektivní matku mám a bylo to s ní dost těžké, jenže ona prostě jaksi zažila ve svých 40 letech docela dost silný psychický otřes způsobený revolucí a veškeré změny ji zatemnily mozek.

Moje mamka se o mě starala, ale pořád někam jen spěchala a ani mě nenechala utřít nádobí. Pořád se jen bála, cokoli jsem řekla nového, jiného, ať už jsem někoho oslovila, tak z toho byla absolutně vyřízená. Nic jiného mi od 6 let nevykládala, než jen to, jak to za komunismu bylo super. Jinak se chovala celkem normálně, ale pořád na mně bylo kvůli názorům štěkáno, měla jsem strašnej strach na někoho promluvit, velký zlom nastal až ve věku 14 let. Od té doby to bylo víc špatné. Chtěla jsem porozumět tomu, jak to vypadá na trhu práce a jaká škola by byla asi nejlepší. Tak jsem se přirozeně chtěla s ní o tom pobavit. Ona absolutně nechápala na co se jí ptám. Štěkala, jak je všechno jedno, jak každej může dělat cokoli a co si vymejšlim a proč se chci jit podivat na dny otevřených dveří a co tam chci slyšet, při každém náznaku řešení začla štěkat, že každej stejně dělá něco jiného. Nebyla schopná se mnou absolutně vůbec nic řešit. Nevím, ale asi je prostě psychicky narušená a všechno si bere proti sobě. Školu jsem si vybrala, ale matka to nepochopila, nedovedla se na dni otevřených dveří ani na nic zeptat. Nejhorší bylo, že jsem si nakonec fakt vybrala blbě, ve škole se ke mě učitelky nechovaly zrovna nejlíp. Sice jsem se dobře učila, ale učitelky stejně neuměly za mnou přijít a pořádně se mnou komunikovat. Nemusím říkat, že jsem z toho byla špatná, dostala jsem z jednoho předmětu za čtyři, zbytek za jedna a ona na mě kvůli tomu začla zase štěkat. I když se školou nesouhlasila, tak by pro ni bylo naopak nepředstavitelné abych ze školy odešla. Nejhorší pro mě byly ty učitelky, které byly taky snad cáklý, myslely si, že na školu nepatřím, což jsem pozdějí pochopila jako fakt. Nejlepší bylo, když za mnou v polovině studia učitelka přišla a udělala kvůli drobnosti ze mně takovou krávu, následně s tím, že nechápe, proč když se tak dobře učím, co na té škole dělám, no co na to říct, měla jsem toho dost. Byla jsem z toho všeho psychicky na dně a nevěděla jsem, co mám dělat. V té době jsem na tom byla tak psychicky špatně, že jsem i řvala na své okolí a někteří se se mnou přestali bavit. Nejhorší bylo, že mě i seřvala za to, když jsem začla chodit na brigádu.

Dodnes mi matka vyčítá moji volbu, chtěla abych šla na jinou školu, ale když jsem se ji zeptala proč nedovedla na to ani odpovědět, a ani nedovedla si do školy zajít, aby si zjistila nějaké informace.

Odjela jsem potom do Německa jako aupair a musím říct, že se zde můj psychický stav podstatně zlepšil, nikdo tady na mě neštěká, každej taky poslouchá můj názor a jsem ráda, že jsem vypadla, tohle se fakt nedá. Byla bych byla bývala raději věděla o možnostech vzdělání v Německu už tenkrát, vypadla bych hned.

Nevím, ale podle mě tím jak ztratila ve 45 letech práci a jak se vše změnilo, tak ztratila logický úsudek a každej dotaz považuje za útok a nedovede ho pořádně zpracovat, ona prostě nerozumí tomu, že každá škola je jiná, že na vše je třeba specializace a nedovede pochopit, že bez kvalifikace to nejde.

Dnes je mi už lépe, ale ten psychický stav, co jsem zažívala, se ani popsat nedá.
Odpovědět

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.