| ANITA..... | 
 |
(9.9.2013 11:03:34)
Mám syna v druhé třídě a je velmi šikovný - tj. často vyhrává různé soutěže - nějak mu to jde samo, mám pocit že se ani nijak nesnaží a často se umístí na prvním, druhém či třetím místě v různých soutěžích - to je ovšem velký problém pro jeho kamaráka, kterého zná již 2 roky - tento jeho kamarád neumí unést výhru mého syna a vždy ztropí hysterický záchvat že on nic nevyhrál a brečí třeba hodinu. Nevím jak tomu druhému chlapci pomoci, aby výhry mého syna tak citově neprožíval - přeci nebudu vést mého syna k tomu, aby schválně prohrával kvůli kamarádovi? Co si o tom myslíte? Často můj syn přijde ze školy s tím že ten druhý kluk zase breček, protože nic nevyhrál....... S tím druhým chlapcem se účastní můj syn různých soutěží v rámci školy, předtím školky - a bohužel ten druhý chlapec není tak šikovný asi tak jak mu pomoci, aby emocionálně zvládl prohru? A jak by se měl chovat můj syn k tomu chlapci, když začně nepříčetně brečet jak je to nespravedlivé atd.. Utěšovat či mu dát svou výhru? Kluci spolu kámoší, tak je hloupé, aby jeden takto brečel kvůli úspěchu druhého ne?
|
| Leontýnka+3 | 
|
(9.9.2013 11:05:16)
Řekla bych že to asi syn těžko nějak vyřeší, to by mu měli asi vysvětlit spíš jeho rodiče. POkud by mu dal svou výhru, nepřestane, naopak se utvrdí v tom, že stačí bulet a má to v kapse... Přeju pevné nervy.
|
|
| jalinka | 
|
(9.9.2013 11:16:28)
To opravdu syn nevyřeší, ten druhý chlapec je asi citlivější a přijde mu to nefér, taky bych chtěl... děti ještě mají takové černobílé vnímání spravedlnosti To opravdu s ním musí probírat jeho rodiče. Syn mu opravdu nepomůže tím, že by mu něco dal nebo že by svou výhru zlehčoval. Já to řeším naopak, moje dcera taky špatně nese, že je někdo lepší a co nastoupila do školy, stává se jí to samozřejmě pravidelně - doma je benjamínek celé rodiny a měla prostě jinou pozici, když jsme se ji snažili nijak nerozmazlovat. Taky někdy brečí, že ten byl pochválený/pozvaný na oslavu/ vyhrál něco a ona ne. Hodně s ní o tom mluvím, ale myslím, že to chce čas než to pochopí, že nemáme všechno stejné.
|
| Katka kluci 10 a 14 | •
|
(9.9.2013 11:32:55)
To se podle mě nějak moc řešit nedá, pomůže jen čas, jak dítě postupně vyzrává a "otužování" těmito situacemi...
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(9.9.2013 11:34:43)
Vyjádřit účast a být kamarád, co jiného může dělat. Proč by mu měl dávat svoji výhru (nemyslím třeba rozdělit se o bonbony, čokoládu - to jo, jasně, proč ne)? Probrala bych se synem mimo jiné i to že on nemá žádnou odpovědnost z ato že kamarád je nešťastný, pokud on vyhrál a kamarád ne)
|
| Kamisi | 
|
(9.9.2013 11:47:10)
"Vyjádřit účast a být kamarád" - souhlas, popřípadě připomenout ve chvíli krize, v čem je dobrý kamarád. A neposmívat se, že brečí.
Záměrně neprohrávat, to je nesmysl a taky vysvětlit synovi, že to není jeho odpovědnost.
Mám syna, kterej těžce nesl prohru (už je to lepší), být druhý z dvaceti pro něho znamenal podle reakce téměř konec světa.
To jsou věci, kterýma si děti musí projít a zvládnout je hlavně samy, nejúčinnější je potvrdit pocity dítěte, nezlehčovat, ale ani neodvádět pozornost.
Zrovna v tomhle mi moc pomohla kniha Naomi Aldort - Vychováváme děti a rosteme s nimi, přesně tam popisuje podobné situace a jak je dobré s dětmi komunikovat, aby se s problémem dokázaly co nejdřív vyrovnat.
|
|
|
| CisloPi | 
|
(9.9.2013 11:40:16)
Možná je ve třídě příliš soutěživé prostředí, tak třeba zkusit o tom promluvit s učitelkou. Dají se vymýšlet i aktivity, ve kterých uspějí i méně rychlí, chytří,...Jinak kamarádovi nezbývá, než se "zocelovat" :-(
|
|
| radka | •
|
(9.9.2013 11:55:57)
a v čem pořád soutěží?
|
| Kamisi |
|
(9.9.2013 12:05:15)
Je teda fakt, že škola by soutěživé prostředí být neměla, jestli soutěží kdo dřív spočítá apod., to bych asi řešila s učitelkou.
|
| Epepe | 
|
(9.9.2013 12:28:55)
Jo, tak pokud se počítá na rychlost, tak se chlapcovi nedivím.
Myslela jsem, že jde o společenské hry, apod.
|
|
|
|
| Epepe |
|
(9.9.2013 12:27:48)
přeci nebudu vést mého syna k tomu, aby schválně prohrával kvůli kamarádovi?
A proč ne? Empatie, soucit a přátelé se mu v životě budou hodit. 
Myslím, že když tvůj synek občas schválně prohraje, tak se mu nic nestane, kamarádství zůstane zachováno a synek se naučí, jak vycházet s lidmi. 
|
| Žžena |
|
(9.9.2013 12:36:08)
Dělat se schválně horší je nějaká zaručená metoda, jak vycházet s lidmi? To si nemyslím.
Každej máme přednosti i slabiny, i chlapec, co prohrává, má v něčem zase ty svoje přednosti. Ale dokud se nesmíří s tím, že není smyslem života bejt všude první, tak se jeho okolí s ním bude koexistovat sakra špatně, i kdyby ho nechávali schválně vyhrávat do alelujá.
|
| Epepe |
|
(9.9.2013 14:00:43)
Žženo, a já jsem psala něco o zaručených receptech?
|
|
|
|
| ANITA..... |
|
(9.9.2013 12:28:05)
Jedná se o sportovní soutěže, výtvarné, matematické, dovednostní...... všechno dohromady... potkáváme se s tím chlapem a jeho maminkou i na mimoškolních akcích, kde po neúspěchu mu jeho mamka vše vysvětluje a on přesto řve jak tur a to tak že řve předevšema a nadává na moje dítě - to už mi přijde přes čáru......... jindy ten chlapec řve že ten můj nekamarádí jenom s ním, ale i s jinýma........prostě divné....
|
| ...j.a.s... |
|
(9.9.2013 12:49:10)
Rosie, a bavila jsi se s jeho rodiči? Víš například, proč to dítě pořád posílají soutěžit, když to evidentně v případě prohry nedává? To mě docela zarazilo.
Líbí se mi rada, že by sem tam tvůj syn mohl dát něco ze své výhry se slovy: "je mi líto, že jsi také nevyhrál. Ale pro mě jsi nejlepší kamarád a neboj, zase ti jde tohle a tohle. Příště vyhraješ." Kdyby ho povzbudil.
Ale na druhou stranu, pokud to kluk opakovaně nedává, tak bych hodila řeč s učitelkou a jeho rodiči, aby kluka nepřihlašovali. Chudák kluk, pokud to tak prožívá, musí to být pro něj skutečně těžké. Možná by pro něj bylo úlevné chodit do kroužků bez těch soutěží.
Taky by mě zajímalo, proč ten kluk chce tolik soutěžit? Nesnaží se zavděčit rodičům?
|
|
| Kamisi |
|
(9.9.2013 12:54:15)
Na místě jeho rodičů bych ho soutěživých aktivit, obzvlášť mimoškolních, ještě chránila. V tomto období jsem syna dala na Ju-jutsu, který je sportovní, ale ne soutěžní. Každý pracuje na tom, aby postupoval podle svých vlastních schopností.
Ve škole mi soutěžení vadí bez ohledu na to, jak to jde mým dětem. Děti mají postupovat podle svých schopností a ne se srovnávat s ostatními.
Ale to tady nepředěláme, to je jen můj postřeh.
Co se týče kamaráda, ty a tvůj syn toho moc nezmůžete, jen se na něj snažte nezlobit, i když je vůči tvému synovi osobní. Má v sobě nahromaděné frustrace, které nedokáže ještě zpracovat, za takovou záští se skrývá většinou nedostatek vlastního sebevědomí.
Asi bych se v takových chvílích snažila nebrat si osobně jeho výkřiky, říct mu něco jako "Je ti líto, žes nevyhrál, viď? Mně se taky stává, že nevyhraju a někdy mě to mrzí."
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)