Marie-Ellena |
|
(23.3.2015 21:45:46) Jak vychovávat a přistupovat k 10tiletému flegmatikovi? Nějak se v tom už ztrácíme. Manžel neurotik, já sangvinikocholerik. Úsměvná představa, že? Syn si nedělá nic z rad, kázání, domluv ani (netělesných) trestů a my šílíme... není raubíř, jen když po něm něco chceme, komunikací se míjíme...Do nedávna v poho, ale začíná se nám to nějak vymykat, Díky.
|
ronniev |
|
(23.3.2015 21:53:55) Nelze. Je mi líto, nelze. Já jsem taky sangvinik/cholerik, manžel je taky spíš flegmatik, ale vysoce funkční a náš prostřední syn je flegmouš nejhoršího druhu, salámista jako Brno, nic na něj neplatí a nikdy neplatilo. Až teď, v šestnácti letech, mu začíná docházet, že občas přece jen něco dělat musí, a pomalu z toho začíná vyrůstat (hooodně pomalu). Obrňte se trpělivostí, jiný tip nemám.
|
|
ivaxx |
|
(23.3.2015 22:00:48) Radím velkou důslednost v tom, co řeknete. Máme to doma se synem (12) podobné - po nástupu do puberty mě občas vytáčí tak, že bych si to ještě před pár lety neuměla ani představit. Snažíme v poslední době přenést velkou část odpovědnosti za jeho skutky na něj (ztratíš - seženeš, zaplatíš, rozbiješ - opravíš, zapomeneš - vyřešíš si to sám, nevypravíš se včas - ujedu ti, doprav se jak umíš...) a také nevyhrožovat tím, co nedokážeš pak udělat. Zatím to vypadá, že to začíná fungovat - už chlapec pochopil, že týden bez mobilu je opravdu TÝDEN a ani o den méně a že práci, kterou doma neudělal za něj nikdo neudělá a ona si na něj počká a něco k ní přibude. Jinak s ním opravdu nehnulo vůbec nic, zato mě už občas lezly i bublinky z uší...
|
|
Cimbur |
|
(23.3.2015 22:00:55) Jájjsem nejprve myslela, že vychovat z ddítěte flegmatika je vaším cílem. Mam jedno dítě flegmatika, asi to příliš nneovlivní m.
|
|
MÍŠA&FÍK |
|
(23.3.2015 22:22:42) Také mám flegmatika - 13letého.......netozhodilo ho zatím nic - žádný termín, žádný úkol, žádný můj požadavek - vše si plní svým tempem , ve svém pořadí a nic s ním nehne......ani příkazy, ani domluvy, natož prosby......nenechá se vykolejit, natož vyštresnout..... Je to na jednu stranu náročný, na druhou stranu mu tiše závidím.....asi bych to chtěla mít taky tak....
A jak ho vychováváme ?
Už ho vlastně ani nevychováváme, jen se ho snažíme inspirovat.....motivovat....ale hlavně nenápadně, aby si myslel, že na to přišel sám.....
Zatím s ním problémy nejsou.... ŤUK ŤUK.......a pokud by začaly, uteču .......
|
|
Winky | •
|
(23.3.2015 22:26:37) Pridat odpovednost za svoje veci a ciny, dusledky se nebat nechat dopadnout, pravidla zredukovat na nutne minimum - neprudit kvuli zbytecnostem (jak se tvari, co nosí na sobě atd). Kapesné podminit dodrzenim základních věci. Nepovolit, byt též flegmaticky.
|
jentak | •
|
(23.3.2015 22:35:15) Winky - prosím Tě, snad si nemyslíš, že dneska rodič řeší, jak se dítě tváří a co má na sobě a na hlavě?
|
Winky | •
|
(24.3.2015 9:07:04) No, bohužel jo. Paradoxem je, ze rodiče resej tváření a ucesy, ale to ze dítě krade, chodí za školu nebo před patnactym rokem pije alkohol je nechává docela klidnými.
|
|
|
|
|