arantxa |
|
(15.9.2015 20:41:10) Můj manžel se synem vychazí dobře, ale jakmile po něm něco chce, tak se sekne a nic s ním nehne. Prostě čeká dokud tatínek nevybuchne, protože ví, že pak odejde a nebude to muset dělat popř. to bude dělat se mnou. Manžel je podle mě trpělivý, vždy se mu to snaží vysvětlit, pak až zvýší hlas, ale on prostě vůbec nereaguje. Když tu stejnou věc po něm chci já, udělá to. Nechápu to, protože já po něm většinou chci více než táta. Už jsem z toho nešťastná.Když je nechám samotné doma, tak po návratu jen slyším, jak si jeden na druhého stěžují a já stojím mezi nimi jako nějaký mantinel. Máme teď ještě jedno dítě a já se prostě nemůžu roztrhnout, abych dělala všechno s oběma. Dcera navíc prochází obdobím separační úzkosti, takže když s ní nejsem pláče. Navíc mám pocit, že manžel to bere jako chlap dost špatně.
|
withep |
|
(15.9.2015 20:57:32) Co přesně po něm chce (jde spíš o povinnost nebo o laskavost)? Kolik je synovi let?
|
arantxa |
|
(15.9.2015 21:50:20) Synovi je osm let. Většinou se jedná o povinnosti ze školy, ale může to vyvolat i žádost,aby se šel vysprchovat. To jestli jsem doma nebo ne to neovlivňuje. Např. dnešní večerní situce: manžel chtěl po synovi,ať donese knížku,co čte do školy (já jsme v té době uspávala dceru). Syn však odmítl s tím, že se mnou čte až po pohádkách. Manžel mu řekl, že pak bude unavený, takže budou číst teď a pohádky mu pustí zpětně. Syn to však stále odmítal,několikrát mu žádost zopakoval,pak se dohadovali a nakonec to skončilo tím, že syna poslal do pokoje bez pohádek a sám šel naštvaný spát. Vím, že syn nerad čte a pokud je to jen možné vyhýbá se tomu, takže jsem to nakonec byla já, kdo s ním četl, ale pohádky už neměl (jako trest).
|
Tante Bante |
|
(15.9.2015 21:54:58) Nejstarší syn tohle dělal taky, jeho táta to nikdy nezvládl a taky dneska, když už je syn dospělý, má tátu rád, ale naprosto ho nebere vážně (a nikdy nebral), což není moc dobré.
|
|
Liki | •
|
(15.9.2015 22:06:26) Tak to se synovi nedivim. Některé děti jsou dost konzervativní, zvlášť ve sledu událostí před spaním. Případně bych klukovi dala vybrat - buď budeme číst teď a pak dáme pohádku, nebo budeme číst až po pohádce, ale v tom případě bude pohádka krátká.
|
|
TiNiWiNi |
|
(15.9.2015 22:33:59) Při této situaci bych reagovala jinak. Taťka jej poslal do postele bez pohádek a bohužel TY jsi podryla jeho autoritu, protože jsi to "udělala" jinak a po svém, abys synovi vyhověla. Dala bych si na to pozor a v nadcházejících dnech bych přísně trvala na tom, co řekl tatínek a stála bych za svým mužem. Jakmile uvidí, že tatínkovo slovo platí stejně jako tvoje, bude domluva lehčí. Stalo se to u nás mnohokrát, někdy jsem spílala manželovi za nedostatek empatie, ale heslo bylo :"Udělej to tak, jak ti řekl taťka." Můj muž to zase opětoval vůči mně. Děti nás prostě proti sobě nepoštvaly.
|
Fren |
|
(15.9.2015 22:53:35) přesně tak,neskutečné,jak lidi mají problém s elementární výchovou a takový malý spratek bude furt čeřit vodu a prudit i večer,ne
|
|
arantxa |
|
(16.9.2015 8:49:48) On šel spát bez pohádek, ale do školy úkol tzn.čtení, které měl udělat s tatínkem, udělat musel. Někdo s ním ty povinnosti do školy dělat musí? Když nebude chtít dělat úkol s tatínkem a on ho pošle do pokoje, tak má jít na druhý den do školy bez úkolu?
|
Ruth |
|
(16.9.2015 9:03:22) Ano, měl jít do školy bez úkolu. Raději pětku nebo poznámku než ukazovat osmiletému, že jeho slovo v rodině je hlavní. A že bude po jeho. Na jedné straně nemám ráda dlouhodobé plány a přemýšlení co bude za deset let u maturity (to je jiná diskuse, vím), ale - puberta přijde. Co potom, bude vše jak teď? Výchova nejsou jen známky. A jak asi se cítí manžel? Že malý to hraje tak, až velký řve? Řvát se nemá, to je fakt, nechválím manžela, jen by sis měla všimnout, že potřebuje podporu od tebe.
|
|
Alena | •
|
(16.9.2015 9:08:00) Pokud uvazujes takto, nedivim se, ze ma tvuj manzel se synem problemy. Syn mel ukol - cteni, otec se nabidl, ze to s nim udela, syn odmitl .... a tim to pro me konci, jde bez ukolu (druhy den by cetl doma dvojnasobny cas ). Predstava, ze priskakuju a delam s nim neco, co nechce kvuli svemu rozmaru delat s otcem, je mi opravdu cizi.
|
|
Anni&Annika |
|
(16.9.2015 9:08:52) ne arantxo...ty jsi tam mela jit a rict, ze pokud syn neudela to, co po nem otec zada /a ze jsi na otcove strane/, ze at nepocita s tim, ze to s nim jeste nekdy budes delat ty. Ze kdyz ma otec tenhle styl, ze jeste neznamena, ze je horsi /dle me lepsi/. A ze jestli cist nebude a zitra ze cteni dostane za 5, tak ze to pociti na kapsnem /ci na necem jinem/. Pak bych se otocila a sla.
|
Suza007 |
|
(16.9.2015 9:16:50) Z vlastní zkušenosti vím, že je to někdy hodně těžké, zvlášť když s manželem úplně nesouhlasíš, ale Anni i ostatní mají pravdu - měla bys podpořit manžela a ne ustoupit synovi.
|
|
|
Líza |
|
(16.9.2015 9:43:59) Ne, tatínek se nemá urážet a má trvat na splnění toho, co požaduje. Ne ho posílat bez úkolu do pokoje.
|
Analfabeta | •
|
(16.9.2015 10:46:36) Proč by nemohl? Je to taky jen člověk. Chtěl synovi pomoci, ten odmítl - tak kopnout do zadele. U nás to byl třeba jeden z důvodů rozvodu: tatínek mne nutil poslouchat dítě. Byl upozorněn, že toto teda ne. Podruhé, potřetí, pak jsem vypěnila a ruply mi nervy. Když se přidaly další neshody, bylo na rozvod zaděláno.
|
|
|
Marika Letní |
|
(16.9.2015 11:08:04) "Když nebude chtít dělat úkol s tatínkem a on ho pošle do pokoje, tak má jít na druhý den do školy bez úkolu?"
ANO, přesně tak. Je to synova volba, ve škole si ponese důsledek svého "šprajcu". V 8 letech to už jistě chápe.
|
Alena | •
|
(16.9.2015 11:28:09) KOnvalinko, ".. ale už se vidím, jak ve škole vysvětluji paní učitelce, že dítě nebylo připraveno na vyučování, protože nechtělo číst s tatínkem a já jsem nechtěla podrývat jeho autoritu..."
to je fakt uplne cizi mysleni, ja se vzdycky divim ... proc bys TY mela neco nekde vysvetlovat, to je prece vec ditete??
|
Alena | •
|
(16.9.2015 11:32:28) A ona by ti volala hned druhy den domu, jaktoze dite neumelo precist odstavec?
|
Ruth |
|
(16.9.2015 11:39:02) No však jsem psala, i poznámku i pětku je někdy lepší dostat, než takový "systém" doma.
|
|
|
Markéta s párkem | •
|
(18.9.2015 10:39:48) Co když to bude trvalý?
Já mám děti ve věku 11 a 7 let.
Mladší potřebuje každodenní spolupráci a kontrolu při přípravě do školy, ale starší v podstatě taky. Ne, že bych s ní musela číst, ale ptát se, co má za předměty, jestli si vše zopakovala, vyzkoušet ze slovíček apod.
Chodím domů ve stejnou dobu jako manžel a vzhledem k tomu, že mám na krku i domácnost a vaření, tak prostě nemůžu stihnout všechno.
Vloni se podvolil mému vysvětlování a měl mít teda na starost klukovu přípravu. Dopadlo to tak, že se ho dvakrát týdně zeptal, jestli má vše nachystané a spokojil se s odpovědí "ano", aniž by to zkontroloval. A já pak ráno řešila, že se penál válí v pokoji, sešit v obýváku apod. Kluk furt nosil "poznámky", že mu chybí věci, nedělá přípravu apod. Když jsem to předávala manželovi, tomu to bylo fuk, že je to malej kluk, že holt zapomíná, škrábe apod. Že z toho vyroste. A já přece nebudu učitelce vykládat, že klukovu přípravu má na starosti manžel, kterej na to kašle, to není její problém.
Letos jsem to tedy vyměnila a měl by se věnovat té starší. Ale i u ní vidím, že se tomu nevěnuje soustavně. Já se jí zeptám, co má druhý den za předmět a když mi řekne, že AJ, tak jestli umí slovíčka. A ona přinese učebnici, ať jí vyzkouším. Tak jí pošlu za tátou, že já vařím. Tak on jí jakžtakž vyzkouší. Ale zase to musím hlídat já.
A nevím, co s tím, protože on je přesvědčen, že děti jsou chytré a známky nejsou důležité.
|
|
|
Alena | •
|
(16.9.2015 11:35:26) a navic tohle "nechtelo cist s tatinkem" to je teda take dobra vymluva.
|
|
Lída+4 |
|
(16.9.2015 12:47:49) To je ale i tvoje věc, jak si to necháš nastavit.
|
|
|
|
Lída+4 |
|
(16.9.2015 11:30:39) Konvalinko, ale to dítě se to taky musí někdy naučit - proč ne teď?
|
|
Marika Letní |
|
(16.9.2015 11:38:33) Konvalinko "A opravdu ne každé dítě v 7 letech pochopí důsledky ve škole"
Dítěti je 8, ale to je už jen detail. Ty máš prostě zarytý názor, že školák nechápe důsledky svého chování a nemůže si namazat rohlík nebo vzít jogurt z lednice. Realita je jinde. Čím dřív to pochopíš, tím lépe.
|
|
Marika Letní |
|
(16.9.2015 11:40:40) Konvalinko "už se vidím, jak ve škole vysvětluji paní učitelce, že dítě nebylo připraveno na vyučování, protože nechtělo číst s tatínkem a já jsem nechtěla podrývat jeho autoritu"
Když už přistoupím na tuhle představu, (že mám já, jako matka, vítr z učitelky, že s ní musím komunikovat), tak ANO, přesně tako bych jí to vysvětlila.
|
|
|
Liliana | •
|
(16.9.2015 12:08:18) "Je to synova volba, ve škole si ponese důsledek svého "šprajcu". "
Já bych tedy neřekla že je to tak jednoduché. Nejde jen o obyčejný "šprajc", jeho součástí je to, že tatínek nerespektuje způsob učení tak jak se ho syn učí ve škole, a také nemá trpělivost se synovými chybami (logicky většími když ho to jednorázově nutí dělat jinak než jak se to učí). Respektovat metodu školy je snad základ spolupráce rodiče ze školou.
A taky nerespektuje synovu povahu kdy z toho tady zjevně vyplývá potřeba určitých rituálů, dodržování harmonogramu apod. Prostě některé děti to tak mají, i dospělí koneckonců.
Dítě má bez reptání přijmout změnu, a to je mu 8, ovšem dospělý, navíc rodič ji přijmout nedokáže (např. že se dítě učí jiným způsobem než jak má on zažito ze svého mládí) ?
Mně tedy osobně přijde víc "zašprajclý" rodič, který toto nedokáže pobrat. I přes vysvětlování manželky si prostě "jede po svém". Tohle fakt nechápu.
O smyslu provedení úkolu zcela jinak než jak se postupuje ve škole - u čtení, v 1-2 třídě, dost pochybuji, spíš je to kontraproduktivní a dělá to děcku hlavě zmatek. A že se stejně nepocvičí v tom co po něm bude požadováno další den ve škole je snad dost zjevné. To ho vážně nemusí dělat vůbec. Důsledky provedení úkolu s tatínkem nebo vůbec vidím totožně, spíš hůř to první.
|
Marika Letní |
|
(16.9.2015 12:19:43) Liliano, zakladatelka dala to večerní čtení jako příklad. Ne jako jediný problém. Tedy IMHO nemá smysl řešit, zda je takové čtení nebo makové čtení lepší, když problém je v jakékoli věci, kterou chce po synovi otec. Takže jako ostatní v diskuzi vidím problém právě v tom nepodpoření otcova rozhodnutí, nikoli v nedodržení postupu, na který je syn zvyklý. Rituály jsou fajn, ale nesmí se z toho stát dogma. Přece každý den (večer) neprobíhá na 100% stejně.
|
radka | •
|
(16.9.2015 12:28:15) vidím problém ne v nepodpoření otcova rozhodnutí, ale v samotném otcově rozhodnutí prostě výchova stojí nějakou námahu, ono je strašně jednoduché se urazit, vykašlat se na to a ať se stará manželka prvotně je to problém otce
|
Ruth |
|
(16.9.2015 12:36:03) Docela by mě zajímalo, jak fungovali otec a syn předchozích cca 6 let.
|
|
|
|
|
|
TiNiWiNi |
|
(16.9.2015 11:10:11) Já jsem to pochopila, že nebyly pohádky, ale nemělo být ani čtení, ty jsi přebrala to čtení na sebe, místo toho, aby jsi stála za svým mužem a řekla synovi, že čtení už mělo být hotové. Poslala bych ho spát a basta. Pokud by se nechtěl sprchovat, tak opět..."Do postele jdeš bez sprchy, měl jsi to udělat, jak říkal taťka." Já chápu, že TY bys ho neposla do postele bez sprchování a do školy bez domácího úkolu. A právě, že ty to "uděláš" jinak dodává synovi kuráž se kdykoli tatínkovým rozkazů vpříčit. A opravdu jsme to měli stejné. Chovala jsem se jako ty. Jenomže mám manžela, který mi dokázal vykomunikovat bez emocí a hádek, že JÁ nejsem ta jediná, která má univerzální pravdu jak na "výchovu". Že naše děti mají dva rodiče, tedy dva různé vzory ve "výchově". Jediné, co můžeme dělat, je vždy stát při sobě a nepodrývat si autoritu (i když jsou rozhodnutí partnera někdy kruté, blbé, nesmyslné).
|
ruže červena |
|
(16.9.2015 13:36:28) U nás to fungovalo,tak že jsme vždycky podpořili toho druhého já nikdy neobcházela manželuv příkaz a on muj
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(16.9.2015 10:57:16) "Taťka jej poslal do postele bez pohádek a bohužel TY jsi podryla jeho autoritu, protože jsi to "udělala" jinak a po svém, abys synovi vyhověla."
Souhlasím. Nakonec syn prosadil svou, nečetl s otcem. Nediv se, že tátu neposlouchá, když ty neguješ jeho rozhodnutí.
|
|
|