| Evkada | 
 |
(5.2.2016 19:32:31)
Mám takový menší problém se svým 6 letým synem, už od malička měl sklony zlobit a štouchat ostatní děti, vždy jsem mu vysvětlovala že je to špatný, že to dělat nesmí, že by se to jemu taky nelíbilo atd., ale stejně to pokračuje dál, ve školce to učitelky moc neřešily, říkali že si to děti mezi sebou vyřídí, a i mi přišlo že se to jeho chování zlepšilo. Ale ted po nástupu do školy mi jeho učitelka o tom už dvakrát říkala, že děti poštuchuje a že už si i stěžují někteří rodiče. Hrozně moc mně to jeho chování mrzí, vím že není zlý, jen hold ještě neumí jak komunikovat s vrstevníky, si myslím. Je tu nějaká mamča která má podobný problém nebo někdo kdo by poradil co s tím ?? zkouším vše možný jak mu to vymluvit ale vše marný.
|
| Fren |
|
(5.2.2016 19:39:06)
a už si mu pohrozila trestem doma/od vás rodičů,jestli si zas bude na něj učitelka stěžovat či někdo jiný? A jak to dopadlo?
|
| Fren |
|
(5.2.2016 20:36:55)
bez jakého důvodu?? Se tady bavíme o tom,že poštuchuje děti,kterým to vadí,takže nikoli trest bezdůvodně,ale za opakované neposlechnutí,že nemá poštuchovat děti,že je pořád poštuchuje.
Já nevím co je to dnes za modu převzatou ze světa,kde jsou pěkně nevychovaní parchanti,myslící si,že jsou střeedobodem vesmíru a veškerého světa jen ony a že můžou všechno?!!
Proč se dnes kolem zlobivých dětí jen našlapuje po špičkkách,k jejich velké škodě?A fut se jen něco poudá o komunikaci,vysvětlování,evidentně tohleto nezabírá,zvlášt když dnes spousta rodičů ani pořádně neví co to komunikace vlastně je a musí takové srandy řešit na diskusi.
 ~a
|
| Oliverka | 
|
(5.2.2016 21:20:06)
Nevim jestl to dela zakladatelka, ale ja jsem musela hodne omezit kontakt s kamaradkou, ktera sve dite vubec neusmernovala. Maximalne navadela mne at mu neco reknu ja. Aby ona nebyla v ocich sveho ditete za tu spatnou. Takze si byla vedoma, ze neco je spatne, ale ochota s tim neco udelat nulova.
Takze zakladatelce radim hledat pricinu a chovani syna resit.
|
| Delete | 
|
(5.2.2016 21:29:08)
Oliverko,
zakladatelka píše:
už od malička měl sklony zlobit a štouchat ostatní děti, vždy jsem mu vysvětlovala že je to špatný, že to dělat nesmí, že by se to jemu taky nelíbilo
Mně přijde dost jasně řečeno, že s tím něco dělá  .
|
| N. | •
|
(5.2.2016 21:35:03)
Tak ale taky zalezi, jak se to diteti vysvetluje. Stalo se, ze moji dceru takto chlapec shodil z klouzacky a maminka mu sladkym hlaskem rekla, ale Milanku to nesmis delat, nacez Milanek sel a shodil dalsi dite v poradi, maminka opet opakovala , ze to se prece nedela, ale nijak nezakrocila, tak Milanek pokracoval. My jsme s dcerou odesly, tak nevim, jak to pokracovalo dale.
A myslim, ze Milankova maminka mela pocit, ze ona preci neco dela.
|
| Tomi2 |
|
(5.2.2016 22:15:08)
Toto je přesně ono, "jak" se to dítěti vysvětlí. Toto jsme zažili s dětmi taky... ale jak ten "viník" má pak vědět, že to co dělá je OPRAVDU špatné.
|
|
| daba+holčička | 
|
(6.2.2016 13:24:36)
Tak to seš svatá, já jsem takhle v jedné velké herně parádně seřvala holku, která tam dávala dětem kravaty a strkala do nich i na ochozu a klouzačce a následně i její matku, která pila kafe a dělala, že to nevidí. A pak ještě jednou, když tam jedna holčička dostla výborný nápad vzít si autíčko na rampu a sjet dolu, načež přejela moje batole, které šlo zrovna nahoru. Byl tam přísný zákaz na tu rampu s vozítky jezdit. Já byla v těhle místech pořád jak surikata, furt ve střehu, aby se nic nestalo mýmu děcku, ale taky aby ono nic neprovedlo, nebyla takhle drsná, ale brala dětem hračky apod.
|
|
|
| Oliverka |
|
(5.2.2016 21:39:10)
Delete, sice od malicka vysvetluje, ale ma to nejake vysledky? Mozna je nacase neco zmenit, kdyz nedoslo k zadnemu posunu k lepsimu.
|
| Delete |
|
(5.2.2016 21:54:47)
Oliverko,
jak to, že nedošlo?
Já čtu:
a i mi přišlo že se to jeho chování zlepšilo.
Moje zkušenost ve spojení s tím, co čtu, mi říká, že klučík má problém s komunikací, musí se to učit. Po určité době ve známém prostředí mu to jde lépe, už ví, jak na to, ale po změně prostředí a situací opět tápe.
Není to tak neběžné, jak by se mohlo zdát.
U většiny takových dětí opravdu pomůže jednak dávání najevo, že takto ne, ale současně ukazování, jak na to, plus zvyknutí si na nové prostředí (to chce čas, někdy jde o týdny až měsíce). Přehnané reakce mohou tu dobu prodloužit, případně situaci ještě zhoršit, protože to dítko ztratí i ten poslední záchytný bod, tedy rodiče, který se mu snaží pomoct.
Podle mě, jak to zakladatelka popisuje, to funguje, jak má. Učitelka o situaci ví a určitě ve chvíli,l kdy k něčemu dochází, zasahuje, proto i informuje matku, ale současně se vyhýbá té přehnané reakci, spíš upozorňuje, že by někde mohl být problém. Matka vysvětluje, dává jasně najevo, že s chováním dítěte nesouhlasí...ale bít ho nechce, což považuju za správné, protože jestli má pocit, že dítě neví, jak na to, nebylo by to k ničemu. Dítě by sice získalo informaci, že tohle nesmí a že bude následovat trest, ale ta touha po interakci by stejně byla silnější, takže by ten trest podstoupilo, jen aby si ho někdo všimnul. Proto myslím, že je nutné mu nejdřív ukázat tu lepší cestu, matka má lepší podmínky na zjištění, co se odehrálo, rozebrat s dítětem, jak by to šlo jinak (běžná metoda nácviku u dětí se sníženými sociálními dovednostmi)...a potom předat informace učitelce, která má šanci korigovat jednání přímo, kdy k němu dochází...
Prvňáci to fakt nemají snadné a určitá citlivost je na místě...
|
| K | •
|
(6.2.2016 10:06:12)
Takze vsichni se snazi, ale dite postuchuje dal. Takze to zjevne nezabira a melo by se zkusit neco jineho. Jednoho takoveho, kdy rodice i ucitele od prvni tridy delaji vsechno mozne a dite dal zlobi (bere detem veci, hazi je do kose, pali holkam zapalovac u hlavy, stoucha, nadava do kurev a pic - v necelych 12ti letech). Mne uz by trpelivost dosla a na miste rodicu ho proste serezala, at pozna, jake to je. Na hruby pytel hruba zaplata, kdyz ostatni veci (vcetne navstev psychologa atd) po dobrem nezabiraji.
Jak byste to resili vy (dite chodi ze skoly s brekem, protoze mu ten vejlupek opet ublizoval - a neni samo)? Skola i rodice resi jak muzou a vysledek zadny!
|
|
|
|
| Alena |
|
(5.2.2016 21:44:48)
Jak pise Oliverka, pokud mu to rikala vzdy, tak to nefunguje - a vzdy rikala nebo zabranila v cinnosti? Se synem chodi chlapec s podobnym hendikepem a tam je to jasne dane neduslednosti maminky (vzdy rika, ale nenasleduje ani zamezeni ani zadne "zneprijemneni" synova zivota), je mi toho ditetee vlastne lito - nikdo s nim nechce byt ve dvojici.
|
|
| Tomi2 |
|
(5.2.2016 22:12:54)
Ono jde možná i o to, "jak" je mu to vysvětlováno... zda je to dostatečně jasné, nastavené, včetně důsledků, které to ponese. Já si tedy myslím, že v 6ti letech už by dítě mělo umět s vrstevníky komunikovat jinak, než "pošťuchováním". Mě taky vadí, když moje děti někdo "pošťuchuje" až ubližuje, protože "on chudák to neumí jinak". Vysvětlit velmi jasně a nést následky.
|
| Delete |
|
(5.2.2016 22:20:42)
Aurinko,
mělo vědět...mělo...ale když neví, tak trest mu to nevysvětlí, že jo . A změna prostředí v tomto věku má ještě hodně velký vliv na chování, dítě je přesunuto z něčeho známého do naprosto nového prostředí, v některém směru fungujícího podle jiných pravidel, třeba mnohem méně pohybu, navíc první stupeň je typický pro "holky s holkama, kluci s klukama", takže to, co fungovalo ve školce, najednou neplatí....
Je potřeba s tím pracovat a strach z trestu není vhodná motivace pro zlepšení chování, zejména právě v té touze po kamarádění. V tomto směru ty děti snesou strašně moc....a právě ty, co to moc neumí, tak se pak o to snáz stanou těmi šikanovanými, protože udělají skoro cokoliv, jen aby se s nimi někdo bavil. Když navíc budou ještě trestány ze strany dospělých, aniž se někdo pokusí zjistit, proč dělají, co dělají, je prostředí pro šikanu ideálně nastavené....a pak je to fofr .
|
| Tomi2 |
|
(6.2.2016 11:01:30)
Jasně, trest tedy ne, nazvěme to důsledkem. Změna prostředí je náročná pro většinu děti, ale v 6ti letech si opravdu myslím, že by způsob "hledání kamarádů" tím, že dětem ubližuje už má dítě vědět. To musí ale rodič jasně vysvětlovat od malička ne? Taky jsem zažila hodně případů, kdy dítě - menší nebo v tomto věku - "pošťuchuje" jiné a maminka medovým hlasem maximálně řekne, to nemůžeš, holčičku to bolí, když ji boucháš kamenem do hlavy, když jí srazíš z houpačky, když do ní kopeš.... Podobné dítě máme v družině- on chudák neví, jak si najít kamarády, tak kouše nebo kope ostatní.. ale on je vlastně ten chudák a ty ostatní děti jsou zlé, protože se s ním nechtějí kamarádit. Co tento pohled?
|
| Delete |
|
(6.2.2016 16:50:57)
Aurinko,
ne, já jsem nikde nenapsala, že dítě se sníženou sociální dovedností je chudák a ostatní děti jsou zlé, to už vůbec ne.
Od začátku píšu, že nevhodnému jednání je třeba zabránit, ale taky to, že to dítě evidentně nemá šanci samo přijít na to, jak se chovat lépe, a proto je potřeba mu tu správnou cestu ukázat. Rozebrat s ním, co vlastně chce, a ukázat mu, jak toho dosáhnout lépe.
Tohle jsou děti, které to nemají přirozeně v sobě a musí se to naučit podobně, jako se dítě bez logického myšlení mechanicky naučí počítat. Taky ho nenecháš bez pomoci, ale dáš mu návod, aby zvládlo alespoň ty základní úlohy, a snažíš se ho rozvíjet tak, že třeba později přijde i na ty složitější.
No tak tomuhle dítěti dáš návod, jak lépe začít komunikovat.
Ostatní děti ti v tom mohou a nemusejí pomáhat. To hodně záleží na tom, jaké jsou. Ono pomůže i to, když se s ním nebudou chtít bavit ve chvíli, kdy je provokuje, ale když neprovokuje, že ho budou brát normálně. A k tomu stačí jen hlasitá doporučení pro toho "škodiče". Tedy, "Pepíku, když do nich budeš kopat, myslíš, že si s tebou bude chtít hrát? Co zkusit....".
Když by v okopávání Pepík pokračoval, tak ho prostě vzít a odvést a znovu s ním probrat, co chce...
Fakt to u těch šesti, sedmileťáků funguje...
A nedá to víc práce, než různé tresty a vyvozování důsledků, které pro to dítě stejně nikdy nejsou tak silné, jako bývá silná touha po pozornosti.
Takže ještě jednou zopakuju, aby mi zase nebylo podsouváno něco, co jsem nenapsala...nenechat dítě škodit, ale ukázat mu cestu, jak se chovat lépe...dát mu přesný návod, co dělat, ne jen pořád opakovat, co nedělat...
|
| Tomi2 |
|
(7.2.2016 21:07:25)
Ale s tímto já naprosto souhlasím. Jen to asi neumím tak přesně vyjádřit. Mě spíš vadí ten trend, že dítě za nic nemůže a ostatní ho nechápou...
|
|
|
|
|
|
|
| parmezánka | 
|
(5.2.2016 22:17:15)
A mně zase přijde dost jasný, že to jaksi nepomáhá....
|
|
| Dana | 
|
(6.2.2016 10:03:24)
Ale viditelně dělá málo, když to pokračuje ještě i ve škole. Ano, jsou to dvě věci, na jedné straně hledat příčinu a na druhé straně dát účinně najevo, že takové chování dál nestrpím. Někdy se ta příčina třeba ani nenajde, dítě může být třeba psychopat nebo být prostě jen díky povaze zlé či zlomyslné. Proto by se měly takové projevy chování hned i v tomto věku trestat, protože to časem přeroste rodičům přes hlavu. Bohužel, co vidím kolem sebe, většinou mají takto se chovající děti rodiče, kteří se v bobánkovi jen vidí a patřičně ho rozmazlují. A ne, aby ho snad potrestali. Chudáci ostatní děti ve třídě.
|
|
|
|
|
|
.
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)