kilco |
|
(5.4.2018 14:21:34) V závěti bylo vyděděno vlastní,dnes již dospělé a jediné dítě-dědic. V závěti jsou ovšem uvedena nepravdivá fakta,která se nezakládají na pravdě.A vyděděný potomek tuto závět určitě bude chtít napadnout a zpochybnit,na základě doložených skutečností.
A já se zde chci proto zeptat,jak je to v praxi s takovou závětí,která je sepsána advokátem či notářem.
Ten.kdo jí sepsal,ještě žije,takže až dotyčný umře, - budou kontaktovat a chtít zajištění a zapl.pohřbu od tohoto vl.dítěte,které je vlastně vyděděno?
- budou na základě závěti kontaktovat rovnou nově ustanovéného "dědice",který má vše po zemřelém dostat a budou po něm chtít zapl.a zajist.pohřbu?
- jak je to v praxi se sepsanou závětí - jak ji notář,který se bude zabývat tímto zemřelým objeví?
|
Begonie |
|
(5.4.2018 15:32:06) Vypravitel pohrbu nemá se zaveti nic spolecnyho. Nez dojde k dedickemu rizeni (a tedy i probirani zaveti), je uz zustavitel davno pohrbeny. Dedicke rizeni se zacina cca 2 mesice po pohrbu. Kdo je vypravitel pohrbu ma vyznam při projednani. Pohrebni naklady jsou ze zákona pasivum dedictvi. Pokud je vypravitel (a tedy i platce) někdo jiny nez dedic, tak mu musí dedici pohrebni naklady uhradit. Nebo pokud je vic dedicu, tak se mu mají primerene na pohrebnich nákladech podilet.
Před začátkem dedickeho rizeni se většinou nikdo k zaveti nedostane, aby z ni mohl vyzkoumat, kdo ma zustavitele pohrbit. Když je zavet ulozena nebo sepsana u notare, tak se to zjisti az pri dedickem rizeni. Pokud mel zavet zustavitel doma v supliku, tak by se to asi mohlo zjistit dřív, nez se spis dostane k notari, ale nejak si to v praxi nedovedu představit.
No a notar se k zaveti dostane bud tak, ze je uvedena v Centralni evidenci zaveti (dnes Evidence pravnich jednani pro pripad smrti) - to jsou ty zaveti notářem (jakymkoliv) sepsany, nebo u notare ulozeny. Notar si pokazdy, když zacina dedicke rizeni, musí ten seznam prohlednout a když tam takovou zavet objevi, tak pozada prislusnyho notare, at mu ji posle. Nebo ji ma zustavitel doma v supliku, pak mu ji musí predlozit pozustali. Jinak nemá sanci se k zaveti dostat. ovšem umyslne zatajeni (nebo zfalsovani) zaveti ma za následek dedickou nezpusobilost, tzn. nemůže dědit.
|
kilco |
|
(5.4.2018 15:46:37) děkuji moc za obsáhlou odpověd.
Píšeš,že Pohrebni naklady jsou ze zákona pasivum dedictvi - co to vlastně znamená v praxi a v tomto případě? - když vl.dítě zajistí a zaplatí pohřeb a přitom ví,že je vyděděno,musí mu to ten závětí stanovený dědic tedyzaplatit,tyhle náklady s pohřbem?
A ještě jeden dotaz - když vím,že jsem vyděděn,četl jsem závět sepsanou notářem,mohu odmítnout se postarat o pohřeb rodiče a taky jej nechtít platit?
|
Begonie |
|
(5.4.2018 16:12:29) Obecne - nikdo te nemůže nutit obstarávat a platit nekomu pohreb (byt rodici). Když se zadny pribuzny nebo nikdo jiny o pohreb nepostara, tak to zaridi obec a naklady da do pasiv dedictvi a pak je obci hradi dedic.
Ty ale pises, ze se ten vydedeny syn chce soudit o neplatnost zaveti, tedy tvrdit, ze byl vydeden nepravem. Tak kdyby ten soud vyhral, pak by byl nepominutelny dedic vydedeny neplatne a mel by pravo na svůj povinny dil. Jako zletily tady aspoň 1/4 svého zákonného podilu, který je ovšem zcela nezatizen (tedy bez podilu na pasivech). To plati v pripade, ze zustavitel dite vydedil a zaroven urcil jiného dedice.
Pokud pouze vydedil, bez toho, aby urcil jiného dedice a vydedeni se posleze ukaze jako neplatne, tak ma ten vydedeny jediny syn pravo na všechno.
|
|
žiraf |
|
(6.4.2018 18:59:47) Líbí se mi představa "Na pohřeb jsem se vykašlal, ale dokážu, že jsem neudělal nic, proč byh měl být vyděděn".
|
|
|
|
|