 |
(24.5.2021 23:23:22)
Trochu odlehčující téma.
V kronice obce, která mě zajímá, jsem našla toto:
Ve farní kronice k roku 1836 poznamenává kronikář, že "v posledních měsících tohoto roku v naší milé otčině panuje nemoc „cholera morbus“, pojmenovaná též „asiatický břišní mor“. Do naší krajiny nepronikla. K tomu lze poznamenat, že z této doby pochází dřevořezba Srdce Páně ve zlatých plamenech na hlavním oltáři našeho kostela, pořízená vesničany za to, že po devítidenním modlení k Srdci Páně o záchranu před mořem,
obec skutečně byla zachráněna. Na podkladě této skutečnosti a daného slibu, pořídili
obyvatelé obce onu krásnou dřevořezbu a jedna farní drobotinka nechala – asi o 30
let později – tuto dřevořezbu lineckým zlatníkem pozlatit.
K této cholera morbus podává současně pan farář patřičné návody: „Nemoc se
objevuje ve zvracení a průjmu a usmrcuje v krátké době. Poněvadž proti této nemoci
není znám specifický prostředek, je třeba nemoci předejít přísnou a pravidelnou
životosprávou. Jakmile se však objeví první znaky tohoto onemocnění, je třeba se případně ihned položit do postele, pilně pít heřmánkový čaj nebo čaj z máty peprné a neopomenout ihned přivolat lékařskou pomoc.
A další líčení jiného moru ve farní kronice: „V měsíci březnu a dubnu 1837 se rozšířila takřka po celé Evropě nemoc zvaná chřipka, též u nás a to ve vysokém stupni tak, že takřka každá rodina je touto nemocí napadena. Tento neduh se objevuje bolením hlavy, rýmou, bolení na prsou a kašlem. Zachovat se proto v teple, koupání nohou a čaj z otrub ukázaly se jako zkušené prostředky. Pro osoby s plicními a prsními chorobami, jakož i pro staré osoby může být tato nemoc smrtelná“.
Poněvadž v tehdejších dobách nebyla dostatečná lékařská pomoc při nemocech lidí i zvířat na venkově a ranhojičů bylo málokde a někdy osvědčené domácí prostředky, jako byly bylinky, modlitby, vyhánění zlých duchů a nemocí, nepodaly náležité účinky, proto se chytal venkovský lid a zejména horalé na samotách, nejrůznějších svatých, aby pomohli a osvobodili je od různých neduhů a nehod. Každý neduh a nemoc měly proto svého patrona. Tak ku příkladu sv. Apolena (panna mučednice, zemřela 249) pomáhala při bolestech zubů. Bolesti v očích odstraňovala na podkladě patřičné přímluvy sv. Otylie Abatyše, žila kolem r. 700. Sv. Aurelie zase odstraňovala bolesti v uších. Biskup a mučedník (r. 316) sv. Blažej pomáhal při krčních nemocech. Panna a mučednice na Sicilce se starala o
odstranění bolestí hrudních. Na suché bolení byl odborník jedině sv. Julián, mučedník
v Alexandrii (r. 250). Kameny odstraňoval – pochopitelně jako vždy za náležitou
přímluvu- sv. Libor, biskup z Monse (r. 397). Při bolestech srdečních volalo se k sv.
panně Terezii a papež sv. Martin (r. 654) pomáhal léčit vysoké teploty atd. Pro
červenku – i vepřů – byl příslušný opat a poustevník sv. Antonín. Z padoucnice
uzdravoval kněz sv. Valentin a v době morů byl volán sv. Šebestián. Při velkém suchu volali zemědělci k mučedníkovi sv. Pantaleonovi a k abatyši sestře sv. Benedikta, sv. Scholastice. Sv. Vendelín, královský syn a opat (žil společně se sv. Linhartem, poustevníkem), léčili nemoci domácího zvířectva, a proto nesmí obraz sv. Linharta nebo jeho socha chybět v žádném venkovském kostelíku v zemědělském kraji.
Ovšem v prostém lidu se zachovaly v našem kraji ve svých pověrách i další „recepty“.
Tak ku příkladu ukazují–li na ruce znetvoření kostí (überpein), je třeba při přibývajícím měsíci vkročit na hřbitov, hledat nějakou lidskou umrlčí kost, nejvýhodnější je stehenní kost, obrátit se k měsíci, s nalezenou kosti si kostní
výrůstek dřít a pak se kost hodí přes hlavu dozadu.
Měsíc je vůbec v nemocnicích velikým divotvůrcem, zvláště když se jedná o otekliny, nežity a jiné výrůstky a zlořády. Jen při úplňku vyhledává se měsíc při bolení hlavy a bradavicích. Abychom zahnali bradavice, vezmeme kousek domácího špeku, vysloví se
nahlas příslušná zaklínací formule a špek se pak musí zahrabat pod okapem, shnije-li
špek, tak určitě též bradavice zmizí. Bradavice lze vyléčit též nití. V pátek při úplňku měsíce nadělají se do nitky – pochopitelně musí to být černá niť – tolik uzlů, kolik máme bradavic, počítá se pak počínaje docíleným číslem zpět na nulu a nit se pak bedlivě
zakopá. V okamžiku zetlení nitky mizí též bradavice.
Při tak zvané „studené teplotě“ napíše se na lístek jednak tři křížky a pod tím
„Abraham Julita“. To opakujeme tolikráte, až nám zůstane poslední „A“. A nezapomenout: na lísteček musíme namalovat kroužek a lístek upevníme na zádech pod košili. Po devíti dnech přesně na hodinu a minutu se cedulka odejme a zahodí se přes hlavu do tekoucí vody. Při návratu domu nesmíme se obracet dozadu. Při zaříkání dětí závistivými sousedy je třeba předříkávat dlouhou básničku, olízá s dítko třikráte na čele, vyplije třikráte a označí se čelo, prsa a ústa dítěte křížkem. Blatouch zase léčí zvířata. Musí se rozmělnit kvítí, které před sv. Jiřím jako první uvidíme, vysloví se tajemná uzdravující věta a když kvíteček správně v ruce rozmělníme přechází léčivá síla blatoucha do ruky. Pak učiníme nad nemocným zvířetem kříž a rukama přejedeme hřbet zvířete.
Má-li sedlák prodat dobytče, ukáže však nákupčímu jiné zvíře, tak se kupec před
takovémto podvodu zajistí trojím vyplivnutím.
Hodlá-li někdo poškodit sousedovo dobytek, zahrabe tajně pod práhem celou
mísu kostí, nejlépe telecí hlavu. To je zaručený prostředek, který přinese sousedovo
stáji nemoce a škody.
Abychom zjistili škůdce, nebo ku příkladu i čarodějnici mléka, tak se vezme
začarované mléko (vždy je promísené nějakou krví), vyleje se u plotu a plotní tyčku
vrazíme do vylitého mléka. Určitě přijde ta špatná osoba plačíce, poněvadž údery
tyčkou do země jí určitě zasáhly do hlavy.
Tak by se nechala citovat celá řada prostředků proti nehodám a nemocem lidí a
zvířat. Není divu, že tehdejší lid takovému resp. takovým receptům v našem kraji věřil.
Žil přece stále ve strachu před panstvem, před drábem, před rychtářem nebo sousedem a ani hodinu si nebyl jist života a svého majetku. Slepá víra ho přivedla pak k různým nesmyslným machinacím, když vroucné modlitby a volání k různým svatým nepomohlo."
|
V její náručí
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Vánoční slavnostiLiberec 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Vánoční slavnosti
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)