úplně vidím našeho syna před pár lety

Když jsem to pročítala, úplně se mi vybavil náš syn před lety (toho času 6letý :)) přesně to stejné, obohacené o nevyčíslitelný seznam toho, jak co má být např. jak má být na stole hrnek, jak si máme dávat dobrou noc atd. trval na dodržování zajetých postupů - vše přesně stejně. Až jsem si začala říkat, zda nemá nějaké postižení autistického spektra. Takže nám pomohlo hodně hlásit dopředu, co se bude dít a probírat, co bude dělat on a co my. Pak když už vypukl "záchvat" tak ho povzbuzovat ať se vybrečí, vyvzteká, stále jsme opakovali "to je k vzteku, nemohu dělat co chci, to mně štve" atd. (on i špatně mluvil, tak to neuměl tak říci). Někdy nepomohlo nic, pak prostě řval půl hodiny a pak někdy i vyčerpáním usnul. Domluvili jsme se s manželem, kdy je tzv. dohoda možná tj. třeba ustoupíme, že si chtěl vzít modrý hrnek a ne červený, který jsme mu dala na stůl tj. vyměnili jsme ho a dali hrnky dolů do šuplíků, aby si je bral sám který chce on :) a kdy ústupek možný není tj, kdy nemůže jít sám přes silnici, kdy nebude sám dávat šńůru od vysavače do zásuvky atp. Hodně jsme změnili vyjádření našeho postoje k té věci, aby pr oněj bylo jasné, kdy je možné se dohodnout a kdy je jasné NE. To sice snášel tak rok velmi těžko, ale pomalu se to lepšilo a nyní ačkoliv je stále dost lítostivý a fixované na své představy se s tím dokáže velmi dobře vyrovnat. Špatně snáší, když mu něco nejde, jak by chtěl npař. se vzteká u lega, že mu padají kolečka :) Jde si do pokoje, tam si popláče, naštve se tam, někdy si i zavře dveře a za 5-10 minut se vrací a probíráme to v klidu. Jinak ho to párkrát chytlo i na dovolené a to byl fičák, úplně ho vidím jak sedí u dveří u vchodu do hotelu a řve a řve, že je chce otevřít sám a oni byly automatické a otevíraly se samy. Nešlo to vysvětlit, odvrátit pozornost, zaujmout něčím jiným..nic...na pokoj jsme už nemohli byl předaný, měli jsme jít na snídani a jet...tak jsme ho poponesli kousek dál od odveří...no na snídani šel manžel a pak já sama, pak jsme ho narvaly do auta a za jeho zoufalého řevu odjeli. Takže hlavu vzhůru, časem bude lépe :)