Jana | •
|
(19.9.2006 22:09:20) Máme obdobné a ještě mnohem horší zkušenosti. Naší adoptované holčičce bude letos třicet a má sama dvě děti. Měla obdobný start, jako ta Vaše, než jsme ji dostali, šla z ruky do ruky, z jedné rodiny byla vrácena do dětského domova jako nezvladatelná. Ráda upoutávala pozornost nevhodným způsobem. Ráda ze sebe dělala chudinku a využívala situace. Vnímala, že ji máme rádi, jen když jsme se kvůli ní trápili. Jediné, co pomohlo, bylo, že jsme jí dali důvěru, že svůj život sama zvládne. Kvůli chování naší dcerky jsem se přestala trápit, když jsem viděla krásné obrazy pokroucených stromů od malířky Talaváňové. Uvědomila jsem si, že máme tendenci žádat jen rovné zdravé stromy, jen správné chování, ale život je fajn i když je pestrý. Naše dcerka je jako ohňostroj, je nádherné se na ni dívat z dálky, ale z blízka zraňuje. Je šťastná, že nás má a my jí dáváme svobodu, toleranci, obdiv a lásku. Do jejího života už nezasahujeme a ani se nenecháváme vtáhovat do problémů, které si i nadále vytváří. Jsou chvíle, kdy je to opravdu těžké, ale zoceluje nás to.
|
Hana, 3děti v PP | •
|
(5.10.2007 11:14:01) Mám velmi obdobné zkušenosti s dvěma staršími dívkami, které mám v pěstounské péči. Starší ráda vypráví, jak byla týraná, často ze sebe dělá chudinku, chová se vyloženě na efekt, protože chce upoutat pozornost (je mentálně postižená). U mě doma si naopak často stěžovala, jak ji někdo šikanuje ve škole, či dokonce, že jí ubližují učitelé, než jsem přišla na to, že se jedná o výplody její fantazie. Mladší, která není postižená, se zase ráda vymlouvá na to, že ji "nepustím", když se jí někam nechce se spolužačkami nebo třeba na nějakou akci, kde by měla representovat školu, a já se o tom přitom dozvím až ex post, kdy se paní učitelka diví, proč jsem ji nechtěla pustit. Dokonce mi pak drahé dítě samo doma řekne, že se mu nechtělo - a vymluvit se na přísnou a netolerantní matku je přece jednodušší...:-))Také se domnívám, že jde o poměrně časté chování, protože dítěti přináší "odměnu". U řady lidí, totiž pochopitelně vzbudí soucit a zájem, tudíž přesně tu reakci, kterou dítě očekává. Vím, že asi reaguji s křížkem po funuse, ale nedalo mi to...
|
|
|