Otázka
Odpověď
Adobce nebo pěstounská péče příbuzných
4.7.2002 18:40:30 Hana
Dobrý den,
je mi 32 let, jsem vdova, mám dva syny 12 a 13 let, žiji s druhem - 31 let.
Kluci jsou manželovi, druh vlastní dítě nemá. Chtěli jsme dítě, ale díky tomu přišli na to, že mám nádor, podstoupila jsem celkovou gynekologickou operaci a nemohu mít již vlastní děti. Druhovy jsem navrhla adopci. Odmítl s tím, že cizí dítě nechce, raději spolu vychováme moje a pak si budeme užívat. O mé syny se spolu dobře staráme a máme je oba rádi. Ani finančně na tom nejsme špatně. Smířila jsem se s touto situací.
Ale před dvěma týdny přišla druhova mamka, že jeho o dva roky mladší sestra, která má dvě dcery a je rozvedená, je ve čtvrtém měsíci těhotenství, otec o dítěti neví. Byla to náhodná známost romského původu na jednu noc. Ona je ve špatné sociální situaci a prohlásila, že dítě chce dát ihned po narození k adopci. Já jsem okamžitě prohlásila, že bych si to dítě chtěla vzít. Druh i synové souhlasí, ale mají podmínky. Chtěli by holčičku jen "bílé barvy pleti".
Byla jsem za "švagrovou", zeptala se jestli má opravdu v úmyslu dítě k adopci dát a řekla jí o svém přání i o přání svých blízkých. Byla ráda a slíbila souhlas dát.
Moc bych si přála, aby se splnilo přání mých nejbližších, ale jsem v případě holčičky rozhodnuta upustit od barvy pleti. Jen musím přesvědčit druha a děti, aby změnily názor.
Moc bych si přála mít dítě první možný den po porodu doma. Poraďte prosím, co proto můžeme udělat. Co bude lepší, abychom žádali oba nebo sama - dočetla jsem se na Vašich stránkách, že může adoptovat dítě i jednotlivec, nebo by byla lepší pěstounská péče ( nemám obavy, že by si to švagrová rozmyslela nebo za několik let uvažovala o změně ) apod.
Za jakékoliv odpovědi předem děkuji.
S pozdravem
Hana
je mi 32 let, jsem vdova, mám dva syny 12 a 13 let, žiji s druhem - 31 let.
Kluci jsou manželovi, druh vlastní dítě nemá. Chtěli jsme dítě, ale díky tomu přišli na to, že mám nádor, podstoupila jsem celkovou gynekologickou operaci a nemohu mít již vlastní děti. Druhovy jsem navrhla adopci. Odmítl s tím, že cizí dítě nechce, raději spolu vychováme moje a pak si budeme užívat. O mé syny se spolu dobře staráme a máme je oba rádi. Ani finančně na tom nejsme špatně. Smířila jsem se s touto situací.
Ale před dvěma týdny přišla druhova mamka, že jeho o dva roky mladší sestra, která má dvě dcery a je rozvedená, je ve čtvrtém měsíci těhotenství, otec o dítěti neví. Byla to náhodná známost romského původu na jednu noc. Ona je ve špatné sociální situaci a prohlásila, že dítě chce dát ihned po narození k adopci. Já jsem okamžitě prohlásila, že bych si to dítě chtěla vzít. Druh i synové souhlasí, ale mají podmínky. Chtěli by holčičku jen "bílé barvy pleti".
Byla jsem za "švagrovou", zeptala se jestli má opravdu v úmyslu dítě k adopci dát a řekla jí o svém přání i o přání svých blízkých. Byla ráda a slíbila souhlas dát.
Moc bych si přála, aby se splnilo přání mých nejbližších, ale jsem v případě holčičky rozhodnuta upustit od barvy pleti. Jen musím přesvědčit druha a děti, aby změnily názor.
Moc bych si přála mít dítě první možný den po porodu doma. Poraďte prosím, co proto můžeme udělat. Co bude lepší, abychom žádali oba nebo sama - dočetla jsem se na Vašich stránkách, že může adoptovat dítě i jednotlivec, nebo by byla lepší pěstounská péče ( nemám obavy, že by si to švagrová rozmyslela nebo za několik let uvažovala o změně ) apod.
Za jakékoliv odpovědi předem děkuji.
S pozdravem
Hana
V její náručí
