Otázka
Odpověď
Re: Strach ze zubaře
28.7.2000 Silvie Nedvědová
Dobrý den,
musím říci, že více Vám asi budou k užitku nápady, které jsem viděla v diskuzních skupinách, a které už jste asi četl.
Takže pokud Vás zajímají mateřské zkušenosti...
Určitě hodně záleží na přístupu paní doktorky, je ale třeba vždy brát ohled na individualitu dítěte, každé je jiné.
Moje starší dcera měla malý kaz, který paní doktorka našla při první zubní prohlídce a hned ho vyvrtala, tato paní doktorka si zásadně brala děti do ordinace samotné, údajně s tím měla lepší zkušenosti. Dcera to nějak zvládla, a tvrdila, že to nebolelo, jen brnělo.
Mladší dcera kazy nemá, zato jí začaly předčasně ve čtyřech letech růst druhé zuby a vytlačovaly zuby první, které ještě samy nevypadly, chvíli vypadala trochu jako žralok.
Vytrhnout si nechala jen jeden zub, k dalšímu zákroku už ji nikdo nepřemluvil. Zatím mám pocit, že to nebudeme lámat přes koleno, a vikláme zuby doma, jeden dokonce spolkla. Byla jsem telefonicky ujištěna, že není první ani poslední, a stačí, když to zají chlebem. Stačilo.
Já vím, že z hlediska zubního lékaře to nezní dobře, ale s kazem v prvním zubu, pokud nebolí, bych možná i počkala, až zub vypadne sám.
Moje přítelkyně říkala, že u její dcerky paní doktorka použila k lokálnímu znecitlivění spray, kterým se dáseň a okolí zubu jen postříká. Holčička se taky nechtěla nechat ošetřit, a jejich paní doktorka zvolila trpělivý přístup, s tím, že jí všechno vysvětlovala, co dělá, na co jsou nástroje, a pak holčičce vysvětlila, že když to tou vodičkou postříká, tak bolest neucítí, a opravdu to tak bylo. Získala si její důvěru a dál to bylo bez problémů.
Určitě bych, pokud to dítě nakonec zvládne, hodně a hodně chválila, a šla tu statečnost oslavit.
V závažnějších případech, kdy úzkost člověku opravdu komplikuje život se dají použít takzvané desenzitizační postupy, při nichž se, velmi pozvolna s použitím relaxačních technik a postupného přivykání na kontakt s ohrožujícím podnětem v atmosféře celkového bezpečí, úzkost jakoby "odtrénuje".
To ale musí dělat příslušný odborník.
Mějte se hezky
Mgr. Silvie Nedvědová
musím říci, že více Vám asi budou k užitku nápady, které jsem viděla v diskuzních skupinách, a které už jste asi četl.
Takže pokud Vás zajímají mateřské zkušenosti...
Určitě hodně záleží na přístupu paní doktorky, je ale třeba vždy brát ohled na individualitu dítěte, každé je jiné.
Moje starší dcera měla malý kaz, který paní doktorka našla při první zubní prohlídce a hned ho vyvrtala, tato paní doktorka si zásadně brala děti do ordinace samotné, údajně s tím měla lepší zkušenosti. Dcera to nějak zvládla, a tvrdila, že to nebolelo, jen brnělo.
Mladší dcera kazy nemá, zato jí začaly předčasně ve čtyřech letech růst druhé zuby a vytlačovaly zuby první, které ještě samy nevypadly, chvíli vypadala trochu jako žralok.
Vytrhnout si nechala jen jeden zub, k dalšímu zákroku už ji nikdo nepřemluvil. Zatím mám pocit, že to nebudeme lámat přes koleno, a vikláme zuby doma, jeden dokonce spolkla. Byla jsem telefonicky ujištěna, že není první ani poslední, a stačí, když to zají chlebem. Stačilo.
Já vím, že z hlediska zubního lékaře to nezní dobře, ale s kazem v prvním zubu, pokud nebolí, bych možná i počkala, až zub vypadne sám.
Moje přítelkyně říkala, že u její dcerky paní doktorka použila k lokálnímu znecitlivění spray, kterým se dáseň a okolí zubu jen postříká. Holčička se taky nechtěla nechat ošetřit, a jejich paní doktorka zvolila trpělivý přístup, s tím, že jí všechno vysvětlovala, co dělá, na co jsou nástroje, a pak holčičce vysvětlila, že když to tou vodičkou postříká, tak bolest neucítí, a opravdu to tak bylo. Získala si její důvěru a dál to bylo bez problémů.
Určitě bych, pokud to dítě nakonec zvládne, hodně a hodně chválila, a šla tu statečnost oslavit.
V závažnějších případech, kdy úzkost člověku opravdu komplikuje život se dají použít takzvané desenzitizační postupy, při nichž se, velmi pozvolna s použitím relaxačních technik a postupného přivykání na kontakt s ohrožujícím podnětem v atmosféře celkového bezpečí, úzkost jakoby "odtrénuje".
To ale musí dělat příslušný odborník.
Mějte se hezky
Mgr. Silvie Nedvědová