Otázka
Odpověď
Re:Jak účinně a přiměřeně trestat
10.8.2003 22:12:30 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
asi Vás zklamu, protože univerzální rada samozřejmě neexistuje. Je mi jasné, že situace pro Vás není jednoduchá. Snad by Vám mohlo být útěchou, že je opravdu mnoho rodičů, kteří mají velmi podobné zkušenosti se svými dětmi. Je vidět, že se synovi hodně věnujete a také jste toho již hodně vyzkoušeli. Z mých zkušeností muhu jen podotknout, že problémy v chování, které popisujete (odmítání společných činností a tvoření, provokace apod), se často objevují u velmi bystrých a nadaných dětí. Mohu jen doporučit velkou dávku trpělivost a "ledový" klid. Např. pokud Vás ještě upozorní na to, že má ruce v puse, zkuste říci: Já to vidím a moc mě to mrzí a trápí. Pokud se situace několikrát opakuje, vytrvejte. Podobně jsem odpovídala na dřívější dotaz Vztekání a odmlouvání i některé jiné. Zalistujte prosím diskuzí, nerada bych se opakovala. Je opravdu velmi dobré, že před výtkou syna ujistíte o tom, že jej máte rádi. Toto mnozí rodiče opomíjejí. Následně bych opravdu více než opakované výhrůžky (že jej nikdo nebude mít rád) preferovala ujištění, jak je Vám líto, že se takto chová. Nevhodné chování ke zvířeti bych v žádném případě netolerovala. V horším případě se může i stát, že se pes rozhodne bránit sám. Také by syn mohl získat nevhodné návyky. S prarodiči doporučuji důrazně promluvit. A opět zdůrazňuji (jako už v jiných dotazech a odpovědích) nutnost jednoty názorů. Pokud jeden rodič
(prarodič) něco dovolí (ev. zakáže), nesmí se v žádném případě stát, že to druhý dovolí! Dítě je potom nejisté a zmatené. Zdánlivě tuto situaci začne využívat, ale věřte, že jemu samotnému to příliš nevyhovuje. Navíc se Vašemu synovi může líbit "hrát divadlo" před prarodiči. Snaha zaujmout je u mnoha dětí zřejmá. V každém případě souhlasím s nadměrnou důsledností, jak o tom píšete. "Přiměřený trest" je možné si vyložit různě. Chce to zkoušet a jistě najdete něco, co na Kubíka platí. Nedoporučuji v žádném případě bití, ale občasné plácnutí na zadek není velkou chybou. Snad jsem Vám alespoň trochu pomohla. Berte moje rady spíš jako návody k zamyšlení. Sami znáte svého syna nejlépe a jistě brzy objevíte něco, co přispěje k větší spokojenosti Vás všech.
Mgr. Jitka Jeklová
asi Vás zklamu, protože univerzální rada samozřejmě neexistuje. Je mi jasné, že situace pro Vás není jednoduchá. Snad by Vám mohlo být útěchou, že je opravdu mnoho rodičů, kteří mají velmi podobné zkušenosti se svými dětmi. Je vidět, že se synovi hodně věnujete a také jste toho již hodně vyzkoušeli. Z mých zkušeností muhu jen podotknout, že problémy v chování, které popisujete (odmítání společných činností a tvoření, provokace apod), se často objevují u velmi bystrých a nadaných dětí. Mohu jen doporučit velkou dávku trpělivost a "ledový" klid. Např. pokud Vás ještě upozorní na to, že má ruce v puse, zkuste říci: Já to vidím a moc mě to mrzí a trápí. Pokud se situace několikrát opakuje, vytrvejte. Podobně jsem odpovídala na dřívější dotaz Vztekání a odmlouvání i některé jiné. Zalistujte prosím diskuzí, nerada bych se opakovala. Je opravdu velmi dobré, že před výtkou syna ujistíte o tom, že jej máte rádi. Toto mnozí rodiče opomíjejí. Následně bych opravdu více než opakované výhrůžky (že jej nikdo nebude mít rád) preferovala ujištění, jak je Vám líto, že se takto chová. Nevhodné chování ke zvířeti bych v žádném případě netolerovala. V horším případě se může i stát, že se pes rozhodne bránit sám. Také by syn mohl získat nevhodné návyky. S prarodiči doporučuji důrazně promluvit. A opět zdůrazňuji (jako už v jiných dotazech a odpovědích) nutnost jednoty názorů. Pokud jeden rodič
(prarodič) něco dovolí (ev. zakáže), nesmí se v žádném případě stát, že to druhý dovolí! Dítě je potom nejisté a zmatené. Zdánlivě tuto situaci začne využívat, ale věřte, že jemu samotnému to příliš nevyhovuje. Navíc se Vašemu synovi může líbit "hrát divadlo" před prarodiči. Snaha zaujmout je u mnoha dětí zřejmá. V každém případě souhlasím s nadměrnou důsledností, jak o tom píšete. "Přiměřený trest" je možné si vyložit různě. Chce to zkoušet a jistě najdete něco, co na Kubíka platí. Nedoporučuji v žádném případě bití, ale občasné plácnutí na zadek není velkou chybou. Snad jsem Vám alespoň trochu pomohla. Berte moje rady spíš jako návody k zamyšlení. Sami znáte svého syna nejlépe a jistě brzy objevíte něco, co přispěje k větší spokojenosti Vás všech.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
