Otázka
Odpověď
Re:Neklid, obtížné usínání, afekty
22.10.2003 22:12:04 Ilona Špaňhelová
Milá Lenko,
děkuji za váš příběh, který jste popsala. Pochopila jsem, že se mě ptáte na dvě otázky. První je, zda chování malého souvisí s temperamentem nebo hyperaktivitou a jak k tomu přistupovat. Berte prosím mou odpověď jen jako nápad nebo návrh. Vašeho syna jsem neviděla, proto to nechci říkat, že je to tak nebo tak ... Domnívám se, že podle toho, co popisujete, se může jednat o obě věci. I temperament i hyperaktivita. Já bych asi dělala to, co děláte vy dosud. Měla bych s manželem domluvené pravidla a na těch bych trvala. Pokud bych mu chtěla dát volnost, dala bych mu ji, pokud ne, řekla bych pevně, jistě a hlasitěji nene..., aby věděl jasně moje stanovisko, které bude ve všech situacích stejné, aby i on nebyl maten. Samozřejmě že se mu to nemusí líbit, ale trvala bych na tom. Myslím, že je to lepší začít s tím hned od malička než až později. Když popisujete pasáž, kdy se zlobil a vy jste ho vzala do náruče a ve vašem sevření pak usnul - i když nemá možná rád sevření nebo mazlení, udělala bych to. A ta druhá otázka - jestli v 10 měsících pochopí s čím se může házet a s čím ne - určitě dovede pochopit ano a ne. Takže když mu řeknete na nějakou věc nenene ... - pochopí to. Jen jsou naše děti "šoumeni" a provokují nás nebo sledují, jaká bude naše reakce. Doporučuji pro vašeho malého hodně pohybu, bubnování, později běhání ... aby - pokud má v sobě "přebytek energie" - ji mohl vydat.
Hodně síly a trpělivosti ke všemu! Ilona Špaňhelová
děkuji za váš příběh, který jste popsala. Pochopila jsem, že se mě ptáte na dvě otázky. První je, zda chování malého souvisí s temperamentem nebo hyperaktivitou a jak k tomu přistupovat. Berte prosím mou odpověď jen jako nápad nebo návrh. Vašeho syna jsem neviděla, proto to nechci říkat, že je to tak nebo tak ... Domnívám se, že podle toho, co popisujete, se může jednat o obě věci. I temperament i hyperaktivita. Já bych asi dělala to, co děláte vy dosud. Měla bych s manželem domluvené pravidla a na těch bych trvala. Pokud bych mu chtěla dát volnost, dala bych mu ji, pokud ne, řekla bych pevně, jistě a hlasitěji nene..., aby věděl jasně moje stanovisko, které bude ve všech situacích stejné, aby i on nebyl maten. Samozřejmě že se mu to nemusí líbit, ale trvala bych na tom. Myslím, že je to lepší začít s tím hned od malička než až později. Když popisujete pasáž, kdy se zlobil a vy jste ho vzala do náruče a ve vašem sevření pak usnul - i když nemá možná rád sevření nebo mazlení, udělala bych to. A ta druhá otázka - jestli v 10 měsících pochopí s čím se může házet a s čím ne - určitě dovede pochopit ano a ne. Takže když mu řeknete na nějakou věc nenene ... - pochopí to. Jen jsou naše děti "šoumeni" a provokují nás nebo sledují, jaká bude naše reakce. Doporučuji pro vašeho malého hodně pohybu, bubnování, později běhání ... aby - pokud má v sobě "přebytek energie" - ji mohl vydat.
Hodně síly a trpělivosti ke všemu! Ilona Špaňhelová
V její náručí
