Otázka
Odpověď
Re:Stezka odvahy
24.8.2004 23:04:49 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
moje odpověď zní ano i ne. Pokusím se to vysvětlit. Většině dětí opravdu stezka odvahy neublíží. Na druhou stranu jsou děti, kterým by nadměrný strach a popřípadě úlek a šok mohly způsobit velké a hlavně dlouhodobé problémy.
Pokud se tedy pořádá stezka odvahy pro malé děti, pak bych doporučovala krátký a co nejvíc bezpečný úsek lemovaný vedoucími, možnost jít ve dvou s kamarádem a raději bez strašení. Pro malé dítě už je odvaha jít ve tmě a není třeba jej navíc strašit. U větších dětí už je pak samo strašení legrace a dětí se na to těší.
Navíc doporučuji děti na stezku odvahy připravit, zejména ty nejmenší. Už při přípravě si můžete všimnout, jak které dítě reaguje. Před večerním ulehnutím je možné ještě děti obejít a zeptat se, jak se na stezku těší.
A jestliže se některé dítě při stezce rozbrečí, pak na to rozhodně před ostatními neupozorňovat, dítě uklidnit a bobříka udělit i za tu odvahu se do toho pustit.
Sama jsem také tábory prošla a zbyly mi jen hezké vzpomínky, nicméně dnes bych i některé stezky odvahy koncipovala úplně jinak.
Přeji Vám hlavu plnou nápadů při práci s dětmi a hlavně hodně spokojených dětí a rodičů.
Mgr. Jitka Jeklová
moje odpověď zní ano i ne. Pokusím se to vysvětlit. Většině dětí opravdu stezka odvahy neublíží. Na druhou stranu jsou děti, kterým by nadměrný strach a popřípadě úlek a šok mohly způsobit velké a hlavně dlouhodobé problémy.
Pokud se tedy pořádá stezka odvahy pro malé děti, pak bych doporučovala krátký a co nejvíc bezpečný úsek lemovaný vedoucími, možnost jít ve dvou s kamarádem a raději bez strašení. Pro malé dítě už je odvaha jít ve tmě a není třeba jej navíc strašit. U větších dětí už je pak samo strašení legrace a dětí se na to těší.
Navíc doporučuji děti na stezku odvahy připravit, zejména ty nejmenší. Už při přípravě si můžete všimnout, jak které dítě reaguje. Před večerním ulehnutím je možné ještě děti obejít a zeptat se, jak se na stezku těší.
A jestliže se některé dítě při stezce rozbrečí, pak na to rozhodně před ostatními neupozorňovat, dítě uklidnit a bobříka udělit i za tu odvahu se do toho pustit.
Sama jsem také tábory prošla a zbyly mi jen hezké vzpomínky, nicméně dnes bych i některé stezky odvahy koncipovala úplně jinak.
Přeji Vám hlavu plnou nápadů při práci s dětmi a hlavně hodně spokojených dětí a rodičů.
Mgr. Jitka Jeklová