Re: Dítě dvou tváří

Milá Zuzko,
moc Vás zdravím a říkám si, jakou otázku jste vlastně chtěla v rámci mailu položit.
Mám pocit, že je to takový povzdech nad tím, co malý všechno dělá a zároveň je to jistý signál, že už nemůžete. Potom se snadno stane, že vás syn "vytočí" daleko dřžív než by to bylo třeba v tu chvíli, kdybyste byla v pohodě a byla byste spolu s manželem opravdu důsledná.
Doporučuji vám, abyste navštívili psychologickou poradnu v místě bydliště a mohli s odborníkem - pokud budete chtít - konzultovat vše, co se doma děje.
Moje rada nebo doporučení je:
- pokud se na tom domluvíte, znovu povolejte paní na hlídání, aby vám pomohla
- odpočívejte, využívejte chvilky a myslete prosím na sebe, abyste mohla fungovat
- buďte naprosto pevní s manželem a důslední (neexistuje, aby vás syn kopal), chytněte mu nohu, aby přestal, zvedněte hlas a naprosto pevně s ním komunikujte, že kopat vás nesmí, bolí vás to ...
- máte zkušenost ze školky, že syn dovede respektovat nářízení druhého, dovede poslechnout, vysledujte v čem jste jiní

Moc a moc vám držím palce a myslete na sebe Ilona Špaňhelová