Strach

Mila pani doktorko,
mam jedineho syna, kteremu byly v unoru tri roky.Byl predcasne narozeny s vahou malo pres 1kg.Nastesti mohl sam jiz dychat a byl az na par malickosti celkem v poradku.Dodnes si musim hrozne vycitac, ze jsem chtela dokazat vic, nez bylo jednoduse "zdravo". Z toho je dnes vyvozeno, ze je Honzik hyperaktivni decko. Co mi ovsem lezi stale jeste na srdci je, ze nerozumim tomu, proc muj syn se mne neustale drzi za rucicku, i kdyz jdeme po zahrade zalevat kyticky, nemohu se z terasy vzdalit na vic, nez dva kroky, nebot to uz nastava urputny plac.I kdyz se zvedam od stolu, hned nasleduje otazka kam jdu a samozrejme muj maly "ocasek" musi take. Nastesti se jiz naucil, ze na zachod chodime ale kazdy sam. A tak se nad tim obcas musim zasmat, ale protoze je to temer kazdy den a nemohu klast vinu ustavicne na unavu, tak se ptam a prosim o radu, co s tim?