Otázka
Odpověď
Živé dítě
15.7.2001 22:27:48 Jiřina, syn Víťa 17 měsíců
Vážená paní magistro,
můj syn patří k velmi živým dětem. Téměř vůbec se nestydí, když někam přijdeme, neohroženě se pustí do průzkumu území (skříňky, šuplíky)a zůstává za ním spoušť. Na zákazy, občas doprovázené lehkým plácnutím, nereaguje.
Naprosto mu chybí pud sebezáchovy, ke schodům se rozbíhá tryskem a děsím se chvíle, kdy ho jednou nedoženu. Kolem 15 měsíců se naučil, že je má slézat zadečkem napřed, ale teď to již dělat nechce - chodí obličejem napřed a drží se mě za ruku. Ovšem i tak sestup zvládá jen s obtížemi. Tak před měsícem začal provozovat horolezectví - vyleze na židli, ze židle na stůl (což bez valného výsledku zakazujeme). Také už se umí pěkně vztekat.
Nevím, jestli je to jen větší temperament (byla jsem prý něco podobného)nebo se jedná o LMD - narodil se plánovaným císařským řezem lehce předčasně (36-38. týden) a po porodu měl kyslík.
Podle tchýně je chyba v naší výchově - prý mu vše dovolíme a proto je to takový divoch. A že je to pro něj nebezpečné.
Snažím se mu vysvětlovat, že některé věci nesmí dělat, zakazuji, občas plácnu, ovšem je to jako by hrách na stěnu házel. Maximálně, když se hodně zlobím, tak se srdceryvně rozbrečí.
Je takové chování normální a odpovídající věku? Chystáme se na půlroční prohlídku, takže chci s paní doktorkou konzultovat možnost vyšetření na LMD či návštěvu psychologa (spíše pod vlivem okolí).
Můžete mi doporučit nějakou publikaci o výchově živějších batolat - v knihách co mám spíš řeší úzkostné a plačtivé děti, at skutečně není náš případ.
Předem děkuji za odpověď
můj syn patří k velmi živým dětem. Téměř vůbec se nestydí, když někam přijdeme, neohroženě se pustí do průzkumu území (skříňky, šuplíky)a zůstává za ním spoušť. Na zákazy, občas doprovázené lehkým plácnutím, nereaguje.
Naprosto mu chybí pud sebezáchovy, ke schodům se rozbíhá tryskem a děsím se chvíle, kdy ho jednou nedoženu. Kolem 15 měsíců se naučil, že je má slézat zadečkem napřed, ale teď to již dělat nechce - chodí obličejem napřed a drží se mě za ruku. Ovšem i tak sestup zvládá jen s obtížemi. Tak před měsícem začal provozovat horolezectví - vyleze na židli, ze židle na stůl (což bez valného výsledku zakazujeme). Také už se umí pěkně vztekat.
Nevím, jestli je to jen větší temperament (byla jsem prý něco podobného)nebo se jedná o LMD - narodil se plánovaným císařským řezem lehce předčasně (36-38. týden) a po porodu měl kyslík.
Podle tchýně je chyba v naší výchově - prý mu vše dovolíme a proto je to takový divoch. A že je to pro něj nebezpečné.
Snažím se mu vysvětlovat, že některé věci nesmí dělat, zakazuji, občas plácnu, ovšem je to jako by hrách na stěnu házel. Maximálně, když se hodně zlobím, tak se srdceryvně rozbrečí.
Je takové chování normální a odpovídající věku? Chystáme se na půlroční prohlídku, takže chci s paní doktorkou konzultovat možnost vyšetření na LMD či návštěvu psychologa (spíše pod vlivem okolí).
Můžete mi doporučit nějakou publikaci o výchově živějších batolat - v knihách co mám spíš řeší úzkostné a plačtivé děti, at skutečně není náš případ.
Předem děkuji za odpověď
V její náručí
