Otázka
Odpověď
Re:Zvracení ve školce
27.9.2011 7:07:28 Ilona Špaňhelová
Dobrý den,
samozřejmě že to, co napíšu, je pouze odhad. Bylo by vhodnější, pokud byste mohla jít se synem k dětskému psychologovi, abyste vedli rozhovor, aby on syna poznal a mohl vám doporučit co dál. Z toho, co jste popsala, mám dojem, že se jedná u syna o afektivní stavy. Svojí reakcí - kdy zvrací - dává najevo velmi vehementně, že nechce něco, co vy plánujete, chystáte - jak jste to popsala s návštěvou babičky. Obecně bych doporučila, abyste byla v daných chvílích pevná - to také děláte ve vztahu ke školce. Zkuste syna podpořit, naplánovat spolu s ním, jít do kompromisu, ne do ústupku a na daném si trvat. Čili s návštěvou babičky bych si na tom trvala (pokud by to babička zvládla). Buďte pevná v jednání i v hlase.
To stejné dělejte ve vztahu ke školce. Vysvětlete jim, že se jedná o velmi prudkou reakci syna, mají ho povzbudit v tom, že si půjde po sobě utřít zvracení, umyje se a šup - jde do práce ve školce.
S těmito afektivními stavy máme jako psychologové ve většině případů zkušenost do 4. roku dítěte. Pracujte však na tom, aby se malý učil překonávat překážky. Pokud má tyto reakce spojené s tím, že se mu narodila sestra - chce tedy na vás zapůsobit - možná nevědomky - abyste udělala to, co chce on, nevzdávejte se. Vydržte. Zvolte i pro něho nějakou výhodu, která pramení z toho, že je starší.
Držím palce Ilona Špaňhelová
samozřejmě že to, co napíšu, je pouze odhad. Bylo by vhodnější, pokud byste mohla jít se synem k dětskému psychologovi, abyste vedli rozhovor, aby on syna poznal a mohl vám doporučit co dál. Z toho, co jste popsala, mám dojem, že se jedná u syna o afektivní stavy. Svojí reakcí - kdy zvrací - dává najevo velmi vehementně, že nechce něco, co vy plánujete, chystáte - jak jste to popsala s návštěvou babičky. Obecně bych doporučila, abyste byla v daných chvílích pevná - to také děláte ve vztahu ke školce. Zkuste syna podpořit, naplánovat spolu s ním, jít do kompromisu, ne do ústupku a na daném si trvat. Čili s návštěvou babičky bych si na tom trvala (pokud by to babička zvládla). Buďte pevná v jednání i v hlase.
To stejné dělejte ve vztahu ke školce. Vysvětlete jim, že se jedná o velmi prudkou reakci syna, mají ho povzbudit v tom, že si půjde po sobě utřít zvracení, umyje se a šup - jde do práce ve školce.
S těmito afektivními stavy máme jako psychologové ve většině případů zkušenost do 4. roku dítěte. Pracujte však na tom, aby se malý učil překonávat překážky. Pokud má tyto reakce spojené s tím, že se mu narodila sestra - chce tedy na vás zapůsobit - možná nevědomky - abyste udělala to, co chce on, nevzdávejte se. Vydržte. Zvolte i pro něho nějakou výhodu, která pramení z toho, že je starší.
Držím palce Ilona Špaňhelová
V její náručí
