Otázka
Odpověď
Osvojení dítěte
20.4.2000 Jan Kučera
Mám jeden dotaz z oblasti osvojení dítete.
Manželka má dceru z prvního manželství které jsou cca 4 roky. Se svým prvním manželem se rozvedla, když dceři bylo 16 měsíců. Od jejích 18 měsíců se o manželku a dceru starám, od jejích 24 měsíců žijeme všichni ve společné domácnosti. Se svou manželkou se známe cca 9 let a po celou dobu jsme udržovali velice kamarádský vztah. Bývalý manžel neprojevuje zájem o výchovu, neplatí výživné a cca 2 x ročně probíhají nejrůznější soudy o dceru a výživné, vždy bez jakéhokoli hmatatelného výsledku. Od září loňského roku jsme manželé a nyní se nám narodila druhá dcera. První dcera svého otce uvedeného v rodném listě ( není její biologický otec ) vůbec nezná a za poslední 2 roky ho viděla 2 x cca po 30 minutách. Po dlouhých a velice náročných kompromisech s bývalým manželem, teď dává souhlas k osvojení dcery. Dcera má jít do školky, je vychovávána cca 2 roky v kompletní rodině a nezná nic jiného, nezná své přijmení, kterým je oslovována např. u lékaře, ve školce apod.. Je velice chápavá a naše touha je, aby měla možnost prožít beztarostné dětství spolu se svým mladším sourozencem. A proto jsem spolu s manželkou podali návrh k soudu o osvojení dítěte, s kterým tedy její otec souhlasí.
Všchny parametry pro toto splňujeme, ať po zdravotní, finanční i rodinné stránce. Teď bude probíhat soud ke kterému je zapotřebí vyjádření souciálního odboru příslušného místního úřadu. Jaké bylo naše zděšení, když bez jakéhokoliv zjišťování naší situace nám bylo s manželkou sděleno že nám tento souhlas nedají, protože jsme manželé terpve 8 měsíců a oni dají souhlas až po 1 roce. Vůbec je nezajímá naše bezvýsledná situace. Souhlas by byl dán pouze tehdy půjde-li dcera do školy. Dříve prostě ne.
Můj dotaz na Vás je na základě čeho je takto rozhodnuto, že s manželkou musíme být minimálně 1 rok manželé, na základě čeho nepostačují 2 roky společného spolužití v jedné domácnosti? Na základě jakého zákona má právo takto sociální úřad odmítnou naší žádost? Žádný takový zákon neexistuje a přesto mají tyto úřady takovou moc, že zničí dítěti život jenom proto, že zřejmě existuje nějaká vyhláška, která to takto doporučuje? Není šance jak toho dosáhnout?
Manželka má dceru z prvního manželství které jsou cca 4 roky. Se svým prvním manželem se rozvedla, když dceři bylo 16 měsíců. Od jejích 18 měsíců se o manželku a dceru starám, od jejích 24 měsíců žijeme všichni ve společné domácnosti. Se svou manželkou se známe cca 9 let a po celou dobu jsme udržovali velice kamarádský vztah. Bývalý manžel neprojevuje zájem o výchovu, neplatí výživné a cca 2 x ročně probíhají nejrůznější soudy o dceru a výživné, vždy bez jakéhokoli hmatatelného výsledku. Od září loňského roku jsme manželé a nyní se nám narodila druhá dcera. První dcera svého otce uvedeného v rodném listě ( není její biologický otec ) vůbec nezná a za poslední 2 roky ho viděla 2 x cca po 30 minutách. Po dlouhých a velice náročných kompromisech s bývalým manželem, teď dává souhlas k osvojení dcery. Dcera má jít do školky, je vychovávána cca 2 roky v kompletní rodině a nezná nic jiného, nezná své přijmení, kterým je oslovována např. u lékaře, ve školce apod.. Je velice chápavá a naše touha je, aby měla možnost prožít beztarostné dětství spolu se svým mladším sourozencem. A proto jsem spolu s manželkou podali návrh k soudu o osvojení dítěte, s kterým tedy její otec souhlasí.
Všchny parametry pro toto splňujeme, ať po zdravotní, finanční i rodinné stránce. Teď bude probíhat soud ke kterému je zapotřebí vyjádření souciálního odboru příslušného místního úřadu. Jaké bylo naše zděšení, když bez jakéhokoliv zjišťování naší situace nám bylo s manželkou sděleno že nám tento souhlas nedají, protože jsme manželé terpve 8 měsíců a oni dají souhlas až po 1 roce. Vůbec je nezajímá naše bezvýsledná situace. Souhlas by byl dán pouze tehdy půjde-li dcera do školy. Dříve prostě ne.
Můj dotaz na Vás je na základě čeho je takto rozhodnuto, že s manželkou musíme být minimálně 1 rok manželé, na základě čeho nepostačují 2 roky společného spolužití v jedné domácnosti? Na základě jakého zákona má právo takto sociální úřad odmítnou naší žádost? Žádný takový zákon neexistuje a přesto mají tyto úřady takovou moc, že zničí dítěti život jenom proto, že zřejmě existuje nějaká vyhláška, která to takto doporučuje? Není šance jak toho dosáhnout?