Re:Projekt romské děti do romských rodin

Milá Terezo,
o projektu „Opuštěné romské děti do romských rodin“ jsme informovali v časopise Náhradní rodinná péče II/2001, posílám znění příspěvku, budete-li to někde publikovat, nezapomeňte na uveřejnění pramene:

Ve dnech 9. – 11.5.2001 proběhl ve spolupráci s IMS MV ČR v Benešově závěrečný seminář k projektu „Romské opuštěné děti do romských rodin“, který realizovalo Středisko náhradní rodinné péče v uplynulých dvou letech.
Tento projekt byl podpořen Nadací rozvoje občanské společnosti z Phare Programu rozvoje občanské společnosti Komise Evropské Unie a nadací VIA.
Jeho očekávání a cíle můžeme shrnout do několika bodů:

 informovat romské poradce o NRP a situaci opuštěných romských dětí;
 vytvořit teamy romských poradců a sociálních pracovníků pro náhradní rodinnou péči;
 zvýšit informovanost Romů o NRP a dětech v DD;
 získat více zájemců z řad Romů o NRP;
 vytvořit několik modelových romských náhradních rodin;
 přispět tak k pozitivní změně v pohledu neromské populace na Romy;
 prostřednictvím výsledků projektu přesvědčit státní orgány o nutnosti změn v oblasti sociálních služeb pro romské občany;
 dozvědět se více o této složité problematice;
 přispět k vytváření dalších sociálních služeb pro romské klienty.

Podařilo se realizovat pouze částečně některá očekávání, především díky společným setkáním a spoluprací se sociálními pracovníky pro náhradní rodinnou péči.
Hlavním důvodem nenaplnění našeho záměru byla finanční otázka, neinformovanost nadřízených i samotných sociálních pracovníků o projektu, malý zájem z řad romských poradců o účast na projektu a nesoulad kriterií pro výběr žadatelů oNRP a romských žadatelů (ze šesti romských rodin splňovala kriteria pouze jedna).

Semináře se zúčastnilo 35 sociálních pracovníků a1 romská poradkyně z různých okresů naší republiky. Jejich hodnocení bylo následující:

 Projekt je hodnocen jako dobrý záměr, který by měl ve své konečné fázi pomoci romským opuštěným dětem nalézt nové rodiny.
 Důležité je vedení a koordinace projektu.
 Za přínos projektu považují účastníci jednak zmapování situace romských náhradních rodin v ČR a příležitost informovat veřejnost o romské populaci a problému romských opuštěných dětí.
 Jako problematická se jeví změna postoje veřejnosti k romské populaci u nás, která je předpokladem úspěšného pokračování projektu. Chybí informovanost romské populace o NRP. Lze také předpokládat, že by potenciální zájemci o přijetí dítěte z řad romské populace neprošli odborných posouzením.
 Účast romských poradců na projektu je důležitá v přístupu k romské komunitě – předání informací, práce s rodinou.
 Poukázáno bylo také na přetíženost romských poradců.
 Důležitá je spolupráce všech zainteresovaných.
 Jako nedostatečné hodnotí účastníci informovanost o průběhu projektu /nebyli seznámeni vedoucí referátů sociálních věcí/ a spolupráci sociálních pracovnic a romských poradců.

V průběhu semináře jsme se rovněž zabývali obecnými otázkami role sociální práce u nás a možnými alternativami pokračování projektu. Závěry považujeme za velmi cenné a podnětné a domníváme se, že by jim měla být věnována náležitá pozornost na příslušných místech.

Závěry semináře

1. Hlavní (největší) překážky (problémy) ve vlastní sociální práci.
Překážky, o kterých přítomní sociální pracovníci nejčastěji hovořili, bychom mohli rozdělit do tří okruhů:
 První tvoří připomínky technicko-administrativního charakteru. Většina účastníků poukazuje na nadměrné administrativní zatížení, které ve svém důsledku vede k nedostatku času na vlastní sociální práci. Rovněž technické vybavení není na potřebné úrovni. Chybí počítačové vybavení, někde dokonce ještě nemají připojení na internet. Sociální pracovnice mívají problém s dopravou. Dostat se za klienty, kteří nebydlí v místě úřadu, se mohou pouze služebním autem; pro ně často nedostupným.
 Druhou skupinu tvoří odborné problémy. Sociální pracovnice postrádají metodické vedení a supervize, které považují za důležité pro kvalitní sociální práci a svůj další odborný růst. S tím úzce souvisí pociťovaný nedostatek metodických materiálů a především periodika zaměřeného na sociální práci, které by jim přinášelo aktuální informace z oboru a stalo se diskusním fórem pro výměnu zkušeností a získávání kontaktů mezi státními i nestátními organizacemi působícími v sociální oblasti. Místně se jeví jako značný problém nedostupnost některých odborných služeb pro klienty. V návaznosti na to chybí v některých oblastech specializovaná pobytová zařízení pro umístění dětí (např. detox. pracoviště pro mladistvé, azylové domy, krátkodobá terapeutická pěstounská péče). Podobné periodikum by pomohlo vyřešit další nedostatek, na který sociální pracovnice poukazují, a tím je nedostatečná komunikace mezi jednotlivými subjekty v sociální oblasti. V neposlední řadě zmiňovaly sociální pracovnice malou podporu ministerstev a určité kompetenční nejasnosti, které vedou až k duplicitě a roztříštěnosti vedení.
 V poslední skupině připomínek se objevují problémy spíše obecnějšího rázu. Sociální pracovnice vnímají malou společenskou prestiž svého povolání a s tím spojené nízké finanční ohodnocení. Další společenský jev, který sociální pracovnice označují jako problematický pro jejich práci, je evidentní negativní postoj většinové populace k menšinám a to zejména k Romům.

2. Jaké sociální služby postrádáte ve vztahu k jednotlivým životním etapám?
Nedostatky vidí sociální pracovníci již v prenatální péči, která často nedosáhne přesně tam, kde se objevují problémy; tedy do sociálně narušených event. romských rodin. Zde vidí potřebu sociálních asistentek, které by pracovaly přímo v rodinách s matkami a dětmi od nejútlejšího věku. Dále postrádají zařízení krátkodobé a terapeutické PP, rovněž by uvítaly zlepšení spolupráce se školami, rozšíření nabídky volnočasových aktivit i pro sociálně slabé děti a event. podpora nadaných dětí z těchto rodin. Rovněž postrádají řešení situace dětí odcházejících po 18 roce věku ze zařízení ústavní péče a NRP. Chybí chráněné bydlení typu „domů na půl cesty“ i jiných typů azylových či krizových center jak pro mladistvé, tak pro dospělé. Místně je i malá nabídka zařízení pro mentálně i tělesně postižené. Ve větších městech nejsou dostatečně rozšířeny služby streetworkerů. Pro staré lidi by sociální pracovnice preferovaly větší množství menších penzionů pro důchodce před standartními domovy důchodců.
Obecně upozorňují sociální pracovníci na úzké spektrum nabízených služeb a hlavně na jejich malou propojenost a vzájemnou informovanost mezi jejich poskytovateli - jak státními, tak nestátními.

3. Jaké sociální služby postrádáte ve vztahu k romské populaci?
Na romskou populaci se podle názorů sociálních pracovníků vztahují veškeré již výše uvedené připomínky. Kromě toho upozorňují na některé další. Jako problém vidí nedostatek kvalitních romských poradců, kteří by byli respektováni oběma stranami. Sebekriticky uvádějí neznalost romské problematiky (mentality, historie, kultury), která může někdy vést ke zbytečným nedorozuměním na obou stranách. Současně ovšem postrádají větší vlastní aktivitu ze strany Romů a mají velké problémy s motivací romských rodičů ke spolupráci jak s úřady, tak se školou. Rozhodně kladou důraz na předškolní přípravu romských dětí v přípravných ročnících, která se velmi osvědčila a jejíž malí absolventi jsou na školní docházku mnohem lépe připraveni a která do určité míry stírá sociálně-kulturní rozdíly a nerovnosti. Stejně tak by uvítaly lepší spolupráci se zvláštními školami, kde romské děti často končí právě této nepřipravenosti na běžnou základní školu Za důležitou považují sociální pracovnice podporu romské kultury a dalších aktivit romských komunit.

Velice vítáme aktivitu všech zúčastněných a velice bychom si přáli společně s nimi, aby byla sociální práce podobně jako v jiných vyspělých zemích:
 na vysoké odborné úrovni;
 aby získala větší důvěru a porozumění ze strany klientů;
 aby jí byla věnována větší pozornost a zájem ze strany nadřízených;
 aby byla náležitě finančně ohodnocena a společensky oceněna;
 aby se stal sociální pracovník koordinujícím odborníkem při určování postupů při řešení životních osudů dětí a mládeže.

Středisko NRP