Otázka
Odpověď
Re:Vyšetření v PPP
18.3.2002 21:21:35 Silvie Nedvědová
Dobrý den Moniko,
seriózní vyšetření trvá opravdu většinou jeden a půl až dvě hodiny. A to i ve většině poraden. Bohužel se občas dovídám, že nějaké dítě bylo takto „vyšetřeno“, ale v tom případě nemohlo jít zřejmě o vyšetření celkové, ale pouze o zjištění úrovně čtenářských dovedností, a případně určitých předpokladů, úzce se schopností číst spojených.
Tady je ale velký problém. Pokud má dítě aspoň průměrnou paměť a inteligenci, dělá už tyto testy v krátké době podruhé, a má tedy velkou šanci, že výsledek bude lepší, než minule. Bohužel ale, o tom zda dítě bude označeno jako dyslektik, dysgrafik… rozhoduje to, zda je dost velký rozdíl mezi, jednoduše řečeno výsledky testů vztahujících se k „inteligenci celkově“, a zjištěnou úrovní čtenářských schopností.
Jestli se ale dítě v něčem od minule „poučilo“, a jeho výsledky ve „čtenářských“ testech se zlepšily, jsou tím vlastně výsledky vyšetření zkreslené v neprospěch diagnózy dyslexie…
Byl-li syn v poradně vyšetřen po menším než ročním odstupu od předchozího vyšetření u klinického psychologa, lze takový postup označit dokonce za neetický a lze se případně obrátit se stížností na Českou školní inspekci.
V řadě poraden je ale praxe vstřícnější. Pokud taková poradna zjistí, že diagnostika klinického psychologa splňovala všechny metodické nároky, závěr předchozího vyšetření pouze potvrdí, pro potřeby školy. Dítě tedy znovu nevyšetřuje. Máte-li zájem o doporučení takových poraden, dejte mi vědět, odkud jste, stačí město.
Škola závěr poradny potřebuje k tomu, aby mohla dítě takzvaně integrovat, to neznamená jen, že by k němu škola měla být tolerantnější, ale také, že může na takové dítě získat tzv. „navýšený normativ“, což jsou nějaké peníze navíc, měly by sloužit k zajištění zvýšené péče o toto dítě apod. Pokud ale od školy chcete jenom zvýšenou toleranci, např. v hodnocení, a ne tedy onu péči navíc, nemusíte mít vyšetření z poradny. V mnoha školách je bohužel praxe taková, že se tyto dvě věci nerozlišují.
Plné znění dosud platného Pokynu MŠMT k zajištění péče o děti s poruchami učení, lze najít na úvodní straně Rodiny v rubrice „školáci“, myslím, že je užitečné ho důkladně prostudovat. Tento pokyn ovšem nemá platnost zákona a nelze tedy jeho dodržování např. soudně vymáhat.
Přeju hodně úspěchů
Mgr. Silvie Nedvědová
seriózní vyšetření trvá opravdu většinou jeden a půl až dvě hodiny. A to i ve většině poraden. Bohužel se občas dovídám, že nějaké dítě bylo takto „vyšetřeno“, ale v tom případě nemohlo jít zřejmě o vyšetření celkové, ale pouze o zjištění úrovně čtenářských dovedností, a případně určitých předpokladů, úzce se schopností číst spojených.
Tady je ale velký problém. Pokud má dítě aspoň průměrnou paměť a inteligenci, dělá už tyto testy v krátké době podruhé, a má tedy velkou šanci, že výsledek bude lepší, než minule. Bohužel ale, o tom zda dítě bude označeno jako dyslektik, dysgrafik… rozhoduje to, zda je dost velký rozdíl mezi, jednoduše řečeno výsledky testů vztahujících se k „inteligenci celkově“, a zjištěnou úrovní čtenářských schopností.
Jestli se ale dítě v něčem od minule „poučilo“, a jeho výsledky ve „čtenářských“ testech se zlepšily, jsou tím vlastně výsledky vyšetření zkreslené v neprospěch diagnózy dyslexie…
Byl-li syn v poradně vyšetřen po menším než ročním odstupu od předchozího vyšetření u klinického psychologa, lze takový postup označit dokonce za neetický a lze se případně obrátit se stížností na Českou školní inspekci.
V řadě poraden je ale praxe vstřícnější. Pokud taková poradna zjistí, že diagnostika klinického psychologa splňovala všechny metodické nároky, závěr předchozího vyšetření pouze potvrdí, pro potřeby školy. Dítě tedy znovu nevyšetřuje. Máte-li zájem o doporučení takových poraden, dejte mi vědět, odkud jste, stačí město.
Škola závěr poradny potřebuje k tomu, aby mohla dítě takzvaně integrovat, to neznamená jen, že by k němu škola měla být tolerantnější, ale také, že může na takové dítě získat tzv. „navýšený normativ“, což jsou nějaké peníze navíc, měly by sloužit k zajištění zvýšené péče o toto dítě apod. Pokud ale od školy chcete jenom zvýšenou toleranci, např. v hodnocení, a ne tedy onu péči navíc, nemusíte mít vyšetření z poradny. V mnoha školách je bohužel praxe taková, že se tyto dvě věci nerozlišují.
Plné znění dosud platného Pokynu MŠMT k zajištění péče o děti s poruchami učení, lze najít na úvodní straně Rodiny v rubrice „školáci“, myslím, že je užitečné ho důkladně prostudovat. Tento pokyn ovšem nemá platnost zákona a nelze tedy jeho dodržování např. soudně vymáhat.
Přeju hodně úspěchů
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
