Vymýšlení, fantazie - jak reagovat?

Ráda bych slyšela, že máte doma podobně "tvůrčí" dítko jako my a především Vaše rady a názory na toto téma.
Synovi byly v březnu tři roky a cca v květnu si začal najednou vymýšlet různé postavičky a zvířátka, která u nás bydlí, nebo se kterýma se kamarádí. Vypráví to tak přesvědčivě, že mám pocit, že tomu naprosto věří a nejsem si jistá, že je to v pořádku.Dokáže mi o tom vyprávět celé hodiny, třeba jak máme doma malý králíčky, že se o ně stará, že je má od souseda a když řeknu, že je to jenom jako, tak prý je to doopravdy.....nebo tvrdí, že má venku auto červený a že ho řídí a když to zase otočím, že si ho jenom přeje a že ho bude řídit,až bude velký, tak prý, že ho řídí už teď. Někdy je to náročný a já vůbec nevím, jak na to reagovat, jestli mu to vymlouvat, nebo ho v tom utvrzovat. Občas na to už nemám nervy a řeknu, že mě to už nezajímá, že mi to řekl už hodněkrát a že to není pravda ,ale pak mám zase výčitky, že to taky není dobrá reakce z mé strany,ale odkývat mu to taky nechci
V červnu se nám narodila dcera, kdyby začal až v červnu, tak bych si myslela, že je to reakce na nového člena rodiny,ale takhle nevím.
Budu ráda za každou radu, díky moc.