Re: Federiko,

to jo, Limai. Dělá se to i u nás. Je to veřejná akce, všech dětí, výdělek jde na nějakou společnou akci, většinou na výlet apod...
Vidím v tom podstatný rozdíl....
Ale jak říkám, cítím to tak-a když to někdo necít..A teď nemyslím tebe osobně...Já jsem zcela ohromená názorem, že by třeba děti ve škole nebo doma mezi sebou nemusely ani měnit, ty kartičy další věci, co já vím, co odjakživa mei sebou děti měnily...Že by i sto místo toho mohly rovnou KOUPIT a PRODAT za peníze!!! Jsem z toho úplně zděšená. Tím se totiž naprosto potlačuje odvěký důvod tohoto sbírání a vyměňování mezi dětma-a to zábava, hra...Takže už žádný hodiny roztahování předmětů a domlouvání výměn, ale pěkně natvrdo-deset korun za tohle,pět za tohle, tahle je vzácná,dáš mi tři stovky.....
Přijde mi to zrůdný, nemůžu si pomoct...
A už tu dávno není řeč o chlapečkovi, který si pomaloval kameny a pak je prodal-obecně si myslím, že tohle do škol, a tábory apod nepatří, docela si dovedu představit, že kdyby vedoucí nebo rodiče nikdy nezasáhli, mohly by děti bez hranic machrovat s penězi jak chtějí, vozit na tábory věci na výměnu ,za peníze.....U nás na táboře byly kdysi holčičky vyrábějící papírový růže z ubrousků, krásný, taky je občas vyměňovaly-za hezčí dopisní papír, za tužku, co já vím....
Proto mi to principielně přijde špatný. V kolektivních dětských zařízeních. Jinak si samozřejmě děti takhle k penězům přicházejí a přicházely vždycky, jmenovala jsem tady ty borůvky, chodily jsme na šneky, ale prostě prodávaly jsem to na místech k tomu určených...
Ale největší gól je prostě dneska pro mě ta výměna sběratelských předmětů za peníze, na co budu složitě měnit, taková ztráta času, lepší je koupit a prodat,je to rychlejší, asi taky výchova ke správnému finančnímu cítění, že jo,ach jo..