Jsme my maminky vážně tak slepé k chování svých dětí?

Dnes mám nějakou depresi , asi počasí a nějak vše dohormady,tak me napadla tahle diskuze. Minulý týden jsem byla s kamarádkou a jejím chlapečkem na dovče. Já mám mladšího a ona o rok a půl staršího, normálně to klape a vše je v pohodě, ale tento týden byl očistec její ,, miláček,, škodil mému kde se dalo , ten můj malý prcek se neumí ještě bránit , takže já celý týden trnula, aby přežil a kamrádka to vždy okomentovala ,, Patričku musíš pomalu je to mimi,, pohlavky , braní hraček ani nepočítám, pro klid jsem mlčela , ale vřelo to ve mě . Kdyby tohle dělalo moje dítě seřezala bych ho jak žito, protože fakt škodil, ale ona mu plácla jen symbolicky. Další příklad seděla jsem na koupališti a jeden ,, výrostek ,, tam cákal na všechny děti a maminka jedné holčičky mu řekla ať necáká , maminka toho cákala hned vystartovala, proč tedy chodí na koupiliště , když jim vadí voda. Další příklad dítě mé kamarádky nesnáší když na něj někdo cizí mluví a nebo šahá, takže když mu někdo řekne ty jsi hezky chlaoeček malý se rozpláče, kamarádka to komentuje : ježíš proč na něj ta bába mluví .Kolegyně v práci má vyloženého lempla , který by už mohl chodit do práce nebo na brigádu, ale válí se od maturity doma, ale on není líný , jen nemůže najít co by ho bavilo . A perlička nakonec kamarádka má kamarádku a to její zlatíčko klidně kopne venku cizího člověka do nohy , ale on není hajzlík je jen malý a až dostane rozum tak to dělat přestane sám .....