Re: Soubytí s postiženými

"pavlicek je jinej" neco takovyho rikam. "Ona ti neodpovi, ale ma radost, ze na ni mluvis, je rada, ze te vidi a kdyz budes jeji kamarad, ona to ale nedovede tak projevit, jako ty, ale podivej, dala na tebe ruku, to je ze je rada, ze jsi tady, ona te nechtela placnout, ona to jenom nedokaze lip, vis? "...a vubec by mi nevadilo, kdyby to takhle o moji dceri vysvetlovala jina matka svemu zdravemu diteti, naopak.

Moje zkusenost je, ze deti jsou empaticky a staci jim malo. Kluci bejvaj ochranitele. Jednou jsem ji privezla do druziny a posadila ke stolku vedle asi sestileteho tlustouckeho kluka, zeptala jsem se ho, jestli je vedle nej volne misto, on byl takovej rozpacitej a nic nerikal a ve chvili, kdy jsem se otocila, ji dal ruku kolem ramen, kdyz si vsimnul, ze to vidim, tak se zastydel. Byla jsem dojata az do vecera.