Re: Soubytí s postiženými

Celou diskuzi jsem si nepročetla ale přidám vlastní zkušenost...
Minulý týden byl syn na PH metrii což obnášelo že měl v nose na 24 hodin zavedenou hadičku a s tím nás poslali domů...
Když jsem v Holešovicích letěla na autobus tak jsem potkala asi babičku s klučinou a holkou...kluk kouknul na malýho, ukázal na něj prstem a řekl: Jé hele co to má...co mu je? A milá paní místo toho aby mu vysvětlila že je třeba kluk nemocnej (protože nemůže vědět že je to "jen" hadička od PH metru kterou mu druhej den vyndají)...tak s klukem trhla a začala na něj řvát co si to dovoluje že tohle se v žádným případě nedělá atd. atd. ...bohužel jsem fakt spěchala protože mi autobus měl za 2 minuty odjet...jinak bych se zastavila a klukovi bych to sama vysvětlila...dceři se také snažím vysvětlovat...akorát mě nedávno zamrzela její reakce..v Tescu jsme narazili na pána kterej ležel na zemi všude spousta krve...už u něj byla záchranka...a jak říkáváme dceři mi...že je kopyto když se nakopne nebo tak něco tak dcera na celej obchod začala že pán je hrozný kopyto..tak jsem jí vysvětlovala že pán třeba není kopyto že se mu třeba udělalo špatně a omdlel.a že ho to určitě hrozně bolí atd. atd.....už ani dceři nebudu říkat že je kopyto..bylo to poučení i pro mě...