Re: JEN PŘEŽÍVÁM

ahoj Vendy,
taky jsme s malým sami, jsou chvíle, kdy se cítím jako ty, nechtěná, nemilovaná, sama a na odpis. Je pravda, jak píší holky, je to i ročním obdobím, ubývá světla a tudíž bude čím dál víc více tmy a sluníčka. Se vším, co holky napsaly, souhlasím. Jeden den je tak, druhý den onak. V každém dni se dá najít pozitivum, radost. Radost z toho, že jsi něco zvládla, něco obstarala, něco vykoumala. Raduj se z barevného podzimu, udělejte si procházku, nasbírejte kaštany, udělejte zvířátka. Netruchli, bude určitě líp, i já doufám, že někdy, někde na mě ten můj právě čeká.