Re: Deprese kvůli otci - včera zemřel

Kudla to popsala asi nejlíp...myslela jsem si,chtěla jsem věřit,že když se po Novém roce seberu i s dětma a zajedu za ním,bude rád,že nás vidí,třeba řekne,že jsme mu chyběli,obejme nás....v hloubi duše ale mám,měla jsem ten strach,s jakým jsem vždycky stála s mamkou u okna a čekaly jsme až přijde a co se zase bude dít...vím,že kdyby chtěl,adresu měl,poslala jsem mu ji i se známkou,napsat mohl...asi nechtěl,nebo nemohl,nebo nevím,jak si to vysvětlit...asi nad tím moc přemýšlím,pitvám to všechno do detailu...stydím se i za to,že jsem mu to svým způsobem kdysi přála,říkala jsem si,že to by bylo nejlepší,ale když to teď přišlo...mám v sobě zmatek,tolik nedořešených nezodpovězených otázek....