Re: Jak milujeme svá vnoučata?

Já teda mohu mluvit akorát z pohledu dcery. Maminka není nějaká hlídací babička, hlídala za 20 měsíců malou jednou když jsem byla u zubaře a jednou přes noc, a jednou jí vzali s přítelem na procházku. Zato když se narodila, byli jsme u nich asi 10 dní, my se starali o malou, mamka dělala servis, vařila a pomáhala prát a žehlit, a občas poradila.

Teď každý týden přijede, malou určitě miluje, ale prostě není z ní nějak na větvi, nikdy nebyla rozplývací se typ nad jakýmikoliv dětmi. Pomáhá nám ale finančně a za to jí nemůžu ani dost poděkovat. Ona sama to přiznává, jaká je a tak to berem, myslím, že až bude malá větší, taky to bude o něčem jiném. Mamka má hodně zájmů, neměla to v životě jednoduché a chce si ještě něco užít, já jí to přeju a moc! Prostě dítě mám kvůli sobě a není ničí povinnost se o něj starat, i když je to samozřejmě milé!

Mám ještě tchýni a ta je typická babička, jen ještě chodí do práce, takže mám od obojího a každé má svoje.