Zánět osrdečnice - bez protekce nic nejde

Zdravím všechny!

Musím napsat, jak moc jsem "nadšená" z přístupu lékařů, jejich pochopení pro blízke nemocných a styl komunikace.

Pro vysvětlení - v rodině nám onemocněl "muž", který se najednou ze zdravého člověka stal vážně nemocným. Byla to dost rána pro něj i rodinu, zdravý a silný chlap, který nikdy nemarodil, ale ani nemoci nepřecházel, najednou má zánět osrdečnice a leží ve vážném stavu v nemocnici.
Co je však na té situaci daleko horší je přístup lékařů - manželka a dcera nemocného ani po téměř 3 týdnech léčby pořádně neví, co mu je a jak ho budou léčit !!! Já vím, že mají být více asertivní a ptát se, bohužel ani jedna nemá tu "kapacitu" a taky je to poměrně dost psychicky vzalo a nemají sílu být "drzejší"...

Při snaze jim pomoci jsem se tedy obrátila na "známého" doktora ( ale fakt mě to taky stálo dost sil, nemám protekce ráda )... ten je poměrně velká kapacita v nemocnici, myslím tím, že má autoritu a je to velmi chytrý člověk. Pomohl už jenom tím, že se sám osobně zastavil na oddělení, navštívil primáře a konzultoval léčbu. Několika slovy mě vysvětlil podstatu nemoci a jak se musí léčit a přidal i uklidnění a naději... Jsem mu tak hrozně vděčná a nechápu, proč !!!! není možné, že si takhle s rodinnými příslušníky neumí sednout na 5 minut doktoři a vysvětlit, co se s pacientem děje a co s ním asi tak budou dělat !
Proč až přijde "protekce", začne o pacienta větší starost a zájem, najednou kolem sestřičky kmitají jako při kontrole a my se konečně dozvíme, co s ním bude ???
Je mi líto, že musím využívat protekci ve zdravotnictví a současně velmi lituji ty, kteří tuto možnost nemají....