Re: Asketická dcera

Whitep, já jsem se synkovou nežravostí trápila skoro 5 let - teprve teď o letních prázninách se to změnilo - zlepšilo.
http://www.rodina.cz/dotaz85322.htm

Tvoje dcerka to má tedy kapku jinak, než můj syn - ten nechtěl jíst vůbec a nic, když už, tak mu stačilo minimální množství - jednou kousnout, 2 lžičky... přitom výdej energie enormní. Byl schopen 1/2 hodiny držev v kočárku v ruce rohlík/kousek jablíčka/hrušky, aniž by si kousnul a pak mi ho vrátit, že už nechce.
On tedy v cca 2 letech neznal ani brambůrky, lízátka, ani medvídky nebo klasické cukrovinky (k tomu všemu se dostal až ve školce), já tohle domů nekupuju (ani jsem nikdy nekupovala).

Nepomohl nám ani psycholog- spíše naopak. Když jsem synka nechala a nenutila, přestal jíst téměř úplně a spoustu věcí, které jakž takž jedl, prostě z jídelníčku vyřadil + se mu tím nejedením zmenšil žaludek...

Za mě tedy - zajistit, aby dítko mělo a jedlo oblíbená jídla (alespoň relativně zdravá - tedy třeba raciolky, kukuřičné chlebíčky, čokopolystyrény - to třeba miluje můj sysnek atp.), právě aby se mu nezmenšil žaludek. Potom nabízet nová jídla a spokojit se s pozřením 1, 2 lžiček - to je velký úspěch. My to máme dodnes tak, že musí alespoň 3 lžičky (už je velký) a musí je rozkousat - on byl schopen sousto polknout najednou a zapít sklenicí vody, jen aby měl splněno a mohl od stolu.

Současně mu vždycky říkám, na co které jídlo je dobré - tedy třeba ryby jsou na silné a zdravé srdce a chytrou hlavu, termix na pevné kosti...atp. atp.

Kamaráka tedy nemá s dětmi problémy, ale zase má takovou povídačku o tom, že všechny části těla mají hlad a v bříšku jsou malí trpaslíčci, kteří maličkaté hromádky jídla, které tam dítě pošle, roznášejí - do očíčka, do ouška, to palečku a vždycky prsty naznačuje, odkud kam běží.

Já tedy nidky s jídlem takhle nešaškovala - možná proto mám toho nežravce, že....