Štědrý večer ve stylu šarády

Tak mame po Vanocich. Je mi smutno. Vanoce jsou svatky pro krestany a pro deti - dle meho nazoru.
Pro me jsou to svatky kouzla a detskych rozzarenych oci, svatky rodiny a lasky. Ono to zni strasne frazovite, az takove klise...ale fakt se cely prosinec snazim navodit atmosku, ladit ty deti svatecne a udelat krasny Stedry den.

Protoze mi rodice by zustali na Vanoce sami, slavime s nimi kazde Vanoce. Jedeme z velke dalky, je to pro nas samozrejme nepohodlne, ale zase prijemne, ze vnuci jsou s babickou a dedou, ze rodice nejsou sami, ze svatky, kde maji byt lide pospolu slavime pospolu.

Problem je v tom, ze muj tatinek meho syna miluje bezmezne. Syn dedu take. Deda se na nej tesi, chysta, pripravuje, je to jeho stredobod vesmiru. A tady zazni to slovo JENZE jejich chovani je naprosto nevhodne, sobecke, necitelne a neovladatelne. Deda mu vse dovoli, jeste podnecuje,kdyz se syn bavi s nekym jinym, skace do reci, dela opicky, lacine stahuje pozornost k sobe. Za vcerejsi den meli 3 konflikty, kdy syn prijde, ze se pohadali a deda jej bouchl (dle dedy prej omylem, nevidela jsem...). Jenze za 5 min.jsou opet dvojcata a syn je v rauchu a neovladatelny.

Odpoledne jsem dedu poprosila o hodinove hlidani syna, abych dobalila, ale dopadlo to tak, ze se pohadali a syn prisel uprostred baleni, kouzlo Jeziska v tahu. Prekousla jsem. Pak stedrovecerni rozhovor plny vulgarit a trapnosti. Prekousla jsem. Pripitek, kde si normalne rikame na zdravi deda zarval "nazdarovje". Rozdychavam. Vecer hraji deskovou hru. Deda sponuje, syn prosi, pak place, ja se jej snazim utesit, deda laka, syn utira slzy a odchazi k dedovi.
Jelikoz se s dedou neda domluvit a jsem dost nastvana, pred spanim vynadam synovi a vyctu mu vsechny spolecne nevhodnosti. Syn place. Ja placu, pac jsem selhala. Neumim to vyresit kulantne. Neumim je navest na klidnou tematiku. Neumim rici rodicum (ted spis teda mame), ze k nim jezdit nebudeme.
Nechci, aby me deti brali takovyto den plny vravy, petard, pubertalnich vykriku dedecka, neustaleho napominani syna s nasledkem ignorace, hadek a pak place.....za vzor Vanoc. Vim, ze tohle neni problem Vanoc, ale nevycvalanosti meho otce, ale nejak si s tim neumim poradit a moc me to mrzi.

Je to tezke posuzovat takto z dalky, jeste, kdyz znate jen jeden pohled, musela jsem ale s nekym sdilet. Diky.

Omlouvam se za negativni tema a preji vsem KLIDNE svatky.