Re: Správná výchova - konkrétní situace

Elíí, jak psaly holky snažit se do podobné situace nedostat.
K nosítku spíš než více tašek je lepší batoh a třeba jedna taška a jedna volná ruka.
Za druhé vzdálit se na 30 metrů je podle mne dost, celkem jasné, že se budeš vracet (znám z vlastní zkušenosti - můj tříleťák taky nikdy nedoběhnul, radši si sedl na pařez, do pangejtu apod.). Prostě jít stále vedel dítěte. Snažit se ho rozptýlit, aby nemyslel na chůzi. Zvědavé otázky, co vidí, co budeme dělat doma, co jsme koupili, cokoliv, co ho rozptýlí a nedojde k záseku, ev. se zásek oddálí.

Za třetí - vyhrožovat, slibovat, prosit, vysvětlovat - v tomot věku naprosto neefektivní. Takže se tímto vysilovat je zbytečné (ale často to taky zkouším a stále zjišťuji, že to kýžený efekt nemá).

Takže u nás jsem nakonec metodou pokus omyl zjistila, že synovi nejvíc vadí, když nemůže chodit sám, ale musí chodit za ruku. Takže když mi takhle utek (naopak dopředu a dokonce přeběhl silnici i když jsem na něj volala), tak musel celý týden chodit jen a pouze za ruku. Teď stačí zavolat a ev. říct, že když neumí poslechnout, že bude chodit za ruku a většinou se zklidní. Když ne - chytnu ho za ruku, i když se kroutí, snaží se mě třeba bouchnout apod. Mám kliku, že mé děti jsou kapku drobnější než ty tvé. A na větší nákupy jezdím autem nebo nakupuje muž.