Re: Jsem nemožná matka

Báro, já myslím, že asi musíme přijmout omezení netu a pracovat s tím, co sem zakladatelka dá, jako by to byly fakta, přestože víme, že případně být nemusí. Není reálný, abysme získali vyjádření té sestry, takže pokud by to člověk bral striktně, tak vlastně nejlíp celou Rodinu zrušit, protože se tu vždycky vyjadřuje jen jedna strana. S tím bohužel nic nenaděláme.

Jinak já mám několik podobných zážitků, takže i to určitě ovlivňuje mou tendenci věřit, že se to takhle fakt mohlo stát. Když mýmu druhýmu miminu dělali sondáž očních kanálků a já se hrozně rozbrečela (fakt neovladatelně, nicméně jsem se snažila nikoho s tím neotravovat), seřvala mě sestra na tři doby, co mám co bejt taková cíťa, že až budu mít druhý dítě, tak se nebudu sypat s kdečeho... BYLO to moje druhý dítě a bylo mi 36, vůbec netuším, kde vzala potřebu mluvit se mnou jako s idiotem a řvát na mě proto, že jsem si dovolila brečet..

A jestli teď řekneš, že kdoví jak to bylo a že máš jenom moje vyjádření, tak máš samozřejmě pravdu, ale co s tím?

PS Sestru jsem nazvala krůtou, to ještě není takovej hard core.