Re: Jak se z matky stane hyperochranitelská matka?

Zuuzo, já z té matky měla pocit, že až z toho má radost. Kluk se jevil normálně, naštěstí se rychle chytil.

Ale jak jsem viděla jí, tak jsem měla chuť jí proplesknout, protože to bylo tak hnusný. Buďto tajila vlastní fobii, ale to mi nepřišlo, protože to by se asi v pořadu profláklo. Nebo spíš měla radost, čím byl kluk neschopnější. O vyvdanou dceru se moc nezajímala, ta v šesti letech jezdila na kole jako čamrda, mohla cokoliv.

U té matky mi přišlo, že první, co měli dělat, je zavolat jí psychiatra a řešit jí. Nevěřím tomu, že když zmizely kamery, že se uklidnila a najednou pustila kluka ze řetězu. Tohle chování má své příčiny a jen tak nezmizí.

Taky mu napouštěla vanu /neukazovali tam, že by ho osobně koupala/, tak snad v 11 letech syna odešla alespoň při tom koupání z koupelny. Prostě psycho ve všech podobách. Nedovedu si představit, že tolik let kluk vydrží tomuhle čelit bez újmy na duševním zdraví. Nakonec z něj bude mít přesně to, co v něm chce vidět. Neschopu neschopného samostatného života. On si prostě nebude věřit a když si člověk nevěří, tak žádnou generační vzpouru neprovede. Prostě je to neuvědomělý geniální tah toho rodiče, jak mít dítě pořád doma, nebo na řemínku.