Re: Taky vás mají děti na háku?

myslím, že je to normální. Někde jsem četla, že naší láskou jsou si děti jisté, tak se nemusí snažit být hodné, abysme je měli rádi. Tak se tím utěšuju

když si srovnám sebe: nechtěné dítě, později vychovávané v dost typicky socialistické rodině, kde se moc neprojevovaly city, s dětmi se nikdo moc nepáral, děti tehdy byly spíš takový vedlejší produkt, který se musel zařadit to soukolí rodiny, než aby se s nimi někdo páral, zabýval, staral se jim o kulturní vyžití a tak

svoji dceru: ještě poměrně málo rozmazlenou na dnešní dobu, ale už taky se s ní crcáme, jak je dneska zvykem, bere se ohled na to, aby neměla z něčeho trauma, prostě už jiná výchova...tak vidím, že ten příspěvek má v něčem pravdu, dcera mi přijde suverénně jistá, že si může dovolit zlobit, já v jejím věku byla tak nějak pořád přikrčená, protože mi bylo dáváno najevo, že přijatelná jsem jen, když budu v určité lajně. Od toho se taky odvíjelo to, že si nebyla láskou jistá, snažila jsem se spíš zavděčit, takže jsem si nedovolila nějaké velké excesy a zlobení, musím ale říct, že mě to dost poznamenalo

Tak asi na tom něco bude, na druhé straně tomu říkám, že je těžká střední cesta, dřív měly spíš trauma z výchovy děti, dneska si trauma působí spíš rodič ve snaze hodně strpět a tolerovat, aby dítě nějak nepoškodil.